Úkolem města je nyní posunout projekt do takové fáze, aby bylo včas stanoveno finanční pokrytí akce a práce mohly co nejdříve začít. Předběžný plán hovoří o startu rekonstrukce už v příštím kalendářním roce.

S vizí přestavby, jejíž hrubá odhadní investice na počátku počítala se zhruba 50 miliony korun, se mohli v tomto týdnu seznámit i sami občané města. Posloužila jim k tomu její veřejná prezentace, na kterou zavítala do foyer knihovny téměř padesátka lidí. Do role průvodců plánovanou rekonstrukcí se obsadili ředitelka táborské knihovny Eva Měřínská, autor architektonické studie Jan Stach i zástupci vedení a rady města.

Setkání se protáhlo téměř na dvě hodiny. Ředitelka Městské knihovny Tábor Eva Měřínská úvodem seznámila jeho hosty se současností této městské instituce i vizí, kterou se chce i v souvislosti s přestavbou ubírat.
„Knihovna budoucnosti má být především o službách. A aby ty služby mohly být bezvadné, potřebuje kvalitní lidi a kvalitní prostor,“ upozornila. „Proto bychom chtěli, aby rekonstrukce především akcentovala člověka, ať už zaměstnance knihovny, nebo ty, kteří do ní přicházejí,“ doplnila Eva Měřínská. Jak už dříve zmínila, ke klíčovým požadavkům přestavby se řadí bezbariérovost budovy, centrální výpůjční pult i vzdušnější prostor pro pohyb a pobyt návštěvníků knihovny.

PREZENTACE AKTUÁLNÍ STUDIE
Architekt Jan Stach z architektonického studia ASKA následně objasnil zákulisí i vlastní podobu jím vypracované studie. Do jejích plánů bylo nutné vklínit řadu kompromisů a úprav, které souvisejí nejen se současnou konstrukcí budovy, ale musejí zohlednit podmínky spojené s okolní zástavbou. Dřívější studie zpracovaná nejmenovanou brněnskou firmou takové věci nezohledňovala. „Dost věcí řešila razantními zásahy, a ty nerespektovaly možnosti budovy, a hlavně technické předpisy, které to musí splňovat,“ uvedl Jan Stach. Za příklad uvedl nevyhovující řešení pro objekty v Tomkově ulici, které mají na jižní straně, to znamená směrem k budově knihovny, své denní místnosti. „Předchozí studie počítala s pouhým navýšením o celé patro, čímž by se ale porušilo hygienické prostředí pro okolní objekty,“ popisuje Jan Stach. „Udělali jsme proto kompromis, kterým je část nástavby zkosené směrem k těm objektům na severní straně, aby nedošlo k odslunění jejich pobytového prostoru.“

Oproti původnímu plánu počítá současná koncepce se zachováním železobetonové konstrukce někdejšího kina. „Navrhl ji ve třicátých letech architekt Lang. Připadalo nám výhodnější tuto konstrukci přiznat, aby budoucí vestavba měla i určitý respekt k historii. To s sebou přináší složitost z provozního hlediska. V prvním patře například nelze srovnat podlaží do jedné úrovně,“ nastínil Jan Stach další z počinů přestavby, který je ovšem jedním z bodů vymykajících se ideální podobě interiéru. Těch je pochopitelně mezi architektonickými nákresy a představami vedení knihovny víc. „Jedná se o objemovou studii, nikoliv o definitivní řešení. Na stole máme spoustu připomínek; některé se dají akceptovat, jiné bohužel ne,“ přiznal Jan Stach. „Je to otázka dalších dispozičních možností, na jejichž dořešení bude dost času. Účelem dané studie je, aby bylo možné ji schválit a dalo se získat územní rozhodnutí, které se stane legislativním podkladem pro zpracování projektu, získání finančních prostředků a tak dále,“ doplnil architekt.

ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ. ANO ČI NE?
Po jeho informačním bloku se otevřel prostor pro diskuzi, která se protáhla téměř na hodinu. Rozdmýchal ji hned prvotní příspěvek Karolíny Koubové, která považuje za chybu skutečnost, že nebyla pro přípravu projektu přestavby knihovny vypsána architektonická soutěž.

Na to reagoval Karel Hotový, vedoucí odboru investic a strukturálních fondů Městského úřadu Tábor. „Otázka architektonické soutěže je vždy složitá, už jen proto, že se jedná o nepoměrně dražší a delší záležitost,“ řekl. Za příklad uvedl právě dřívější vysání výběrového řízení, na jejímž základě se narodila již zmiňovaná dřívější studie brněnského ateliéru. „Právě proto, že se jednalo o ateliér z Brna, vypadal návrh tak, že byl sice moc pěkný, ale ve skutečnosti to nešlo povolit. Možnosti rekonstrukce knihovny jsou vzhledem k jejím daným externím dispozicím výrazně limitované a v podstatě bychom se nedostali k jiným řešením. Proto rada města - a podle mého názoru správně - pro tuto rekonstrukci architektonickou soutěž nezvolila. K tomu, co bude uvnitř, zůstane dost prostoru pro diskuzi, k tomu ale není potřeba architektonická soutěž,“ prohlásil Karel Hotový.

Karolína Koubová s jeho vysvětlením nesouhlasila. „Díky architektonické soutěži můžete oslovit plejádu architektů, kteří se prokáží nějakým svým portfoliem a prokážou, že mají zkušenosti s danou problematikou. To, že se přišlo na nějaké limity, vidím jako špatně vymyšlené, respektive nevymyšlené zadání. Nejedná se o problém toho, kdo to navrhuje, ale kdo to zadává,“ opáčila.

Další diskuzní příspěvky už se týkaly věcných požadavků na podobu a vybavení interiéru táborské bibliotéky. Sama knihovna má seznam potřeb a služeb, které jsou s jejím provozem a vybavením spojené. Nyní je očekávaná zpětná vazba všech, kteří knihovnu využívají.

„Chtěla bych poupravit představu, která tu rovněž zazněla, a tou je, že jsme se neptali veřejnosti, jakou knihovnu by si představovala,“ vzala si na závěr slovo Eva Měřínská. „Už v minulých letech jsme udělali řadu kroků, abychom získali dostatek podnětů k tomu, co si lidé od přestavby knihovny slibují, a jakou ji chtějí mít,“ shrnula ředitelka Městské knihovny Tábor.

Její slova doplnil místostarosta Tábora Václav Klecanda (Česká pirátská strana). „Možnost připomínkování přinese Fórum zdravého města a velký prostor se otevře i pro studenty škol, kteří se účastní Fóra mladého města. I tam se dá očekávat hodně dalších nápadů a podnětů,“ myslí si Václav Klecanda.

Zmíněné Fórum zdravého města se koná ve středu 6. února od 18 hodin v sále Centra Univerzita.