Zelený břeh vybagrovaného Jordánu je dalším černým puntíkem obří investice, který přilévá do ohně jejím odpůrcům. Že zaroste lebedou, se moc nepočítalo.

„Podle projektu to takto dopadnout nemělo, předpokládalo se, že nádrž bude rychleji naplněná vodou," připouští šéf odboru životního prostředí Jan Fišer, byť od začátku akce na tento následný jev upozorňoval, stejně jako na kvalitu vody, která ještě několik let nebude zrovna nejlepší. Než se znovu nastartuje samočistící schopnost nádrže.

V současné chvíli seJan Fišer  intenzivně zabývá metodou řešení, kontaktuje odborná pracoviště, shání informace z jiných míst. Jednou z možností je i metoda ekologa Vladimíra Říhy, o které jsme informovali 26. června. Spočívá v použití směsi speciálních forem železa, vápníku a neškodných hliníkových sloučenin. Prášek se aplikuje na obnažený sediment břehu. Například letecky, které je finančně náročné.

„Je mi divné, že se na to nemyslelo dřív. Pochopitelně nevím, zda tam tráva může zůstat, ale pro koupající by mohla být nepříjemná," zamýšlí Jindřich Šetka z Čelkovic, který si zdokumentoval celé tři roky prací na Jordánu.

Není jen práškování

Jakub Borovec z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který před bagrováním upřednostňoval šetrnější metodu pro zkvalitnění vody v Jordánu, užití chemie na odstranění zelené vegetace, vidí jako neprozíravé. „Je hloupost zanášet odbahněné dno chemikáliemi."
Radní ale metodu Vladimíra Říhy podporují. 

K jednání s materiálem od táborského ekologa přišel mezi kolegy Jan Babor z ČSSD. Radní jeho postup sice podporují, ale definitivum ještě nepadlo. „Dohodli jsme se, že odbor životního prostředí má dál pracovat na realizaci této metody, která by zabránila šíření sinic. Také vedoucí odboru Jan Fišer se domnívá, že tento způsob je asi nejlepší," uvedl Jan Babor po jednání.

„Nic jiného asi nezbývá, hlavně je třeba říct, jak to provést technicky, i když řešení mohou být různá. Někdo tam například trávu nechá a zabývá se pak následky, které to způsobí," potvrdil Jan Fišer.

Práškování tedy není jedinou metodou. Tráva se může posekat nebo vytrhat. Nebo zůstat na místě, což se pro Jakuba Borovce jeví jako bezproblémové. Je třeba počítat, že tlení vegetace bude snižovat obsah kyslíku ve vodě. Prozatím to alespoň rybám nevadí, neboť v Jordánu žádné nejsou. Mohou se ale uvolňovat živiny pro sinice a řasy.

„Musí se to ale načasovat tak, aby voda zbavená kyslíku se odpustila, nechalo se to propláchnout a pak se napustila nová. Město musí umět manipulovat s nádrží, tohle se běžně dělá," míní Jakub Borovec.