Když se turisty zeptáte na Tábor, vybaví se mu husita. Nejen k tomuto závěru dospěl průzkum agentury STEM/MARK.
Tábor si nechal zpracovat marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu. Podrobná analýza stavu je jeho první částí. V druhé už pak město dostane konkrétní rady, co by pro přilákání turistů mělo udělat.

„Tábor má významný potenciál spíše národního charakteru. Návštěvníci sem jezdí, ale většinou jen na jednodenní výlet. Nepřijíždějí za konkrétní akcí, ale na výlet,“ řekl Jan Osička z agentury, která se dotazovala jak místních občanů a podnikatelů, tak českých i zahraničních turistů.

Se stravováním jsou sice spokojeni, ale chybí jim tematická restaurace, například husitská.
Husité jsou totiž také první, na koho si lidé ve spojení s Táborem vzpomenou.
„Historii označují za hlavní důvod k návštěvě a husitství je v souvislosti s Táborem nejčastěji zmiňováno i mezi obyvateli republiky,“ dodal Osička s tím, že město zná přibližně třetina cizinců a čtvrtina z nich si i vybaví Jana Husa. Respondentů bylo přes tisíc.

Sonda do cestovního ruchu nepřinesla ale nic, co by radnice nevěděla. Překvapit tak mohlo jen zjištění, že nejoblíbenější restaurací je u občanů města ta v Palcátu.
Jinak se potvrdilo, že týdenní dovolenou v Táboře turisté netráví, že sem jezdí méně movití lidé a především Češi. Rádi se ale vracejí. Výzkum potvrdil, že proto také táborští hospodští na turistech byznys nestaví. Ročně přijede kolem 100 tisíc lidí.

„Neděláme si ambice, že by tu lidé trávili dovolenou. Naším cílem je alespoň prodloužený víkend, a to je pro nás reálný cíl,“ říká vedoucí odboru cestovního ruchu Lenka Horejsková.
Co by vedlo k cíli, by měla naznačit až druhá, tak zvaná návrhová část výzkumu. Tábor by se s ní měl seznámit v listopadu.
Agentuře Tábor za strategii zaplatí 960 tisíc korun. Z regionálního programu na to získal 888 tisíc.