Je úplně tichý a šetrný k životnímu prostředí. Nemá převodovku a nepotřebuje olej. Navíc je výrazně barevný, takže ho lidé v ulicích nepřehlédnou. V Táboře se představil moderní elektrobus. Dneškem jeho třídenní testování v plném provozu na základě dohody mezi společnostmi Comett Plus a E.ON končí. Moderní vůz, jehož pořizovací cena je deset milionů korun, si ale táborský dopravce pořizovat nehodlá.

Kdyby řídila žena a zastavila na křižovatce, určitě by se snažila znovu nastartovat, protože by si myslela, že jí zhasl motor. Tak vtipkovali na palubě nízkopodlažního autobusu na předváděcí jízdě přítomní muži. „Ten rozdíl v hlučnosti je opravdu veliký, co se týče řízení, je to vlastně asi ten největší rozdíl. Je tichý, nemusím řadit, ušetřím si za den spoustu práce,“ hodnotí řidič Josef Škyřík. Také představil palubní desku, na které mu ručička místo stavu benzinu ukazuje stav baterie. Hlásí, na kolik procent je nabitá. „Záleží, jaký je provoz a jak je autobus plný. Na jedno dobití, které trvá tak osm hodin, ujedu až 140 kilometrů, pokud je autobus úplně prázdný až dvě stě šedesát,“ vysvětlil Škyřík.

Elektrobus se ale může nabíjet postupně. „Například když má řidič povinnou pauzu, může si ho dát na nabíječku na konečné zastávce a nabít ho jen na několik procent,“ přiblížil proces Škyřík.

„Elektrický pohon neznečišťuje životní prostředí výfukovými zplodinami a provozní náklady jsou relativně nízké,“ uvedl Petr Koláček, který s myšlenkou elektrobusu do E.ONu přišel. Náklady na jeden kilometr jízdy autobusu s dieslovým pohodem vychází na 28 korun, u elektrobusu na 31 korun a u trolejbusu pak na 41 korun.

Nevýhodou, kvůli které dopravci a města elektrobus odmítají, je jeho vysoká pořizovací cena. Stojí totiž kolem deseti milionů korun, tedy dvakrát tolik, co autobus s dieslovým motorem. Zatím se jich také vyrábí jen velmi málo, v provozu jsou krátce a není ještě úplně zřejmé, jak výhodný jejich provoz je. Moc se toho neví ani o životnosti baterie, která by měla být čtyři roky. Vzhledem k tomu, že ale tak dlouho žádný elektrobus nejezdí, je těžké to potvrdit. Vůz pojme až 85 osob, z toho nabízí 19 míst k sezení a dalších šest sklopných sedadel.

Dopravní podnik Comett Plus o jeho nákupu neuvažuje. „Hlavně z důvodu, že využíváne jinou formu šetrnou k životnímu prostředí, a sice zemní plyn. Šetříme tak emise i finance,“ zdůvodnil ekonomický ředitel společnosti Milan Kolář, proč se s elektrobusy nepočítá.
V Táboře začaly jezdit autobusy s pohonem na plyn už v roce 2006. Město je totiž trvalým podporovatelem stlačeného zemního plynu, čímž ulevuje ovzduší ve městě, a tím i svým občanům.

„Zvolili jsme si jinou cestu. Získali jsem dotace, je to dobré pro nás, pro město i pro lidi. Takže kombinovat to určite nebudeme. V současné době o koupi žádného elektrobusu neuvažujeme,“ dodal Kolář, byť do budoucna nic nevylučuje. „Čekali jsme pět let než jsme měli zemní plyn, tak možná za dalších pět let budeme mít elektrobusy. Ale to už jejich výroba a všechno bude vývojově mnohem dál,“ naznačil.

Minulý týden si jízdu elektrobusem vyzkoušeli cestující v Českých Budějovicích a Strakonicích. Od srpna loňského roku jezdí pravidelně v v rámci hromadné dopravy v Ostravě. Funguje i v Tatrách jako skibus.