Se stěžovateli se uskutečnila i osobní schůzka u starosty města a tajemníka městského úřadu. Zároveň starosta obdržel i písemné vyjádření advokáta protistrany k některým uváděným nepravdivým tvrzením.

Město Tábor důsledně prověří veškeré události a postup pracovníků městského úřadu uvedený v obou stížnostech, a to jak vlastním důkladným šetřením, tak i aktivní spoluprací s kontrolními orgány ministerstva a kraje. Učiní tak v době co nejkratší.

Město Tábor však zároveň jednoznačně odmítá snahu některých jednotlivců z řad médií a institucí jednostranně ovlivňovat a zasahovat do průběhu správního řízení, doporučených postupů soudů a soudního projednávání. Odbor sociálních věcí z hlediska opatrovnictví má pouze doporučující kompetence a ve všech věcech rozhoduje soud.

Město Tábor zároveň oceňuje přístup těch médií, která v průběhu minulého týdne o všem objektivně informovala.

V médiích byly prezentované i záležitosti nevhodné komunikace mezi vedoucím oddělení OSPOD (odbor sociálněprávní ochrany dětí) městského úřadu a pracovnicí Fondu ohrožených dětí.

Způsob proběhlé komunikace považuji za naprosto nevhodný. I když se jedná o vysloveně osobní záležitost, přesto považuji chování vedoucího zaměstnance městského úřadu za nedostatečně profesionální a vyvodím z něj odpovídající pracovně právní důsledky. Zároveň jsem doporučil omluvu dotyčné.

O průběhu a výsledku vyřízení obou stížností budeme nadále veřejnost dostatečně informovat.

Stížnosti na táborský sociální odbor

První stížnost na postup úředníků táborského odboru sociálněprávní ochrany dětí přišla od maminky šestileté dcery Lenky M. z Tábora. Z Krnova se přestěhovala do Tábora, aby byla co nejdále od svého manžela, na kterého podala trestní oznámení pro podezření ze zneužívání dcery. Proces vyšetřování v Krnově ještě neskončil, přesto táborský sociální odbor vyjádřil pro tamní soud doporučení, aby dítě bylo svěřeno do péče otce. Jako důvod shledal to, že matka ačkoli jí to soud nařídil, brání kontaktu dítěte s otcem. Ta úředníky upozorňovala na stále probíhající trestní oznámení a žádala je, aby styk dítěte a otce se odehrával za její přítomnosti. Toho se nedovolala a v lednu se od soudu dozvěděla, že dítě bude svěřené do péče otce.

Druhou stížností je případ prarodičů, kteří se starají o postiženého dospívajícího vnuka. Jak se paní L. vyjádřila, vše probíhalo bez problémů do doby, než požádali o svěření vnuka do péče. Podle manželů L. se měl na základě doporučení jedné z úřednic vnuk vrátit ke své matce, dceři paní L. Přitom podle jejích slov doma nemá pro chlapce ani postel. Sociální odbor navíc vůbec neřešil to, že matka chlapce na něho celé dva roky, kdy ho měli u sebe její rodiče, pobírala sociální příspěvek a dostala i státní příspěvek na pořízení automobilu. O tom babička chlapce nevěděla. „Vědět to ale měla sociálka. Došlo tu ke zneužití sociálního systému vlastně s podporou úřadu. To je opravdu vrchol,“ říká Marie Vodičková, předsedky Fondu ohrožených dětí. Prarodiče podali stížnost na postup úřadu.

Lubomír Šrámek