Vlastníkem bývalé hájenky Nechyba nedaleko obory Smolín v katastru sousedního Sezimova Ústí je město Tábor. Myslivna, od níž vede výletní cesta na slavnou zříceninu Kozí Hrádek, leží na okraji lesního komplexu, do reliéfu krajiny patří i okolní rybníky. První zmínka o zdejším stavení je z roku 1896. Hájenka je zhruba 15 let neobydlená a vyžaduje celkovou a rozsáhlou rekonstrukci. Například v zadním traktu má lesnická budova klenby, které je třeba zachránit. Město chce zvolit citlivý přístup k budově a celou ji zrenovovat.

Debatu o tom, jak myslivnu využít, vede radnice prostřednictvím své městské firmy Správa lesů města Tábora tři roky. V roce 2020 byla na stole idea vybudovat tu centrum vzdělávání, ubytovnu, školicí programy pro firmy, ale tato představa nevycházela ekonomicky. Vedení radnice teď přichází s myšlenkou zřídit tu záchrannou stanici pro zvířata a vzdělávací centrum. Zjednodušeně řečeno by tu vznikla rovnocenná pobočka Ochrany fauny ČR v Hrachově na Sedlčansku.

Bohoslužba Mistra Jana Husa se konala v prostorách Kozího hrádku u Sezimova Ústí ve čtvrtek 6. července v den výročí jeho upálení.
VIDEO: Kozí hrádek ožil vzpomínáním na Jana Husa. Přišly desítky lidí

„Nápad na nové využití hájenky Nechyba nosíme v hlavě od letošního února. Prověřovali jsme ho ze všech stran. Jsme rádi, že můžeme představit záměr budoucího využití hájenky. Myslíme si, že je to trefa do černého. O záměru jsme informovali město Sezimovou Ústí i přilehlou Planou nad Lužnicí. Plánujeme do projektu zahrnout širší region, více obcí a také Jihočeský kraj,“ uvedl starosta Štěpán Pavlík. Město Tábor je ze zákona povinno postarat se o zraněné volně žijící živočichy. Vlastní záchrannou stanici nemá, pro poraněná zvířata jezdí právě stanice Hrachov.

Projektem se intenzivně zabývá místostarosta Radoslav Kacerovský. „Hájenka Nechyba je zajímavé místo s velkým potenciálem. Obrátila se na nás Ochrana fauny ČR s požadavkem, zda by město nemělo pozemek, kam by se mohlo umístit několik záložních voliér pro zraněné ptáky v době vypuknutí ptačí chřipky. V takové situaci totiž není možné převézt zraněného ptáka, který nemá ptačí chřipku, ze zasažené lokality do druhé. Nejprve vznikla myšlenka, zda by k tomuto účelu mohla sloužit Nechyba, následovala úvaha, zda nevyužít celý areál pro projekty Ochrany fauny jako takové,“ uvedl místostarosta. Záměr zahrnuje vzdělávací centrum, expozici trvale handicapovaných živočichů, záchrannou stanici (nemocnici) pro zvířata, kanceláře, skladovací prostory, ale třeba také ukázku šetrného hospodaření na přilehlých městských rybních.

Unikátní vzdělávací zařízení

Starosta Štěpán Pavlík zdůraznil, že vedle záchranné funkce stanice je neméně důležitá ta výchovná. „Školní výpravy i široká veřejnost se tu mohou na reálných příkladech dozvědět detaily o opravdovém fungování přírody. Mohou získat návody pro různé situace, kdy se dostanou se zraněným živočichem do kontaktu. Jak daný tvor v přírodě žije, co vyhledává, čemu se vyhýbá, jaký vskutku nejcitlivější přístup k němu zvolit. Dnešní děti jsou masírovány fabulovanými příběhy různých obchodníků se soucitem, protože za roztomilost zvířátek se schová leccos, i dobrý kšeft. Veřejnost bývá v jeho zájmu ohlupována různými historkami, jak to v přírodě chodí, k čemuž paradoxně někdy inklinují i někteří veterináři, myslivecká sdružení či obskurní ochranářské spolky,“ vysvětlil táborský starosta.

V seriálu Bez lítosti vystupuje i nejznámější jihočeský vězeň, trojnásobný vrah Miloslav Širůček z Tučap na Táborsku, rád by se dočkal propuštění a chtěl by se stát kamioňákem.
V seriálu Bez lítosti vystupuje i trojnásobný vrah Miloslav Širůček z Tučap

Táboru se naskýtá ojedinělá možnost vybudovat unikátní zařízení v rámci Jihočeského kraje na území Sezimova Ústí. Radní Tábora proto doporučili zastupitelstvu města ( zasedá 4. září 2023) schválit uzavření Memoranda o spolupráci mezi městem Tábor a Ochranou fauny ČR se sídlem v Hrachově. Ta by zajistila projektovou dokumentaci na rekonstrukci hájenky. Město Tábor přispívá na činnost Ochrany fauny 230 tisíc korun ročně. Pozdější provoz střediska zajistí Ochrana fauny. Roční náklady na provoz jsou odhadnuty přibližně na tři miliony korun. Část nákladů bude krýt Tábor a další obce z okolí, které budou potřebovat využít jeho služby. Důležitá bude i úloha Jihočeského kraje, protože spádovost stanice může být k užitku i krajským kompetencím, třeba v případě zmíněné ptačí chřipky.

Tábor do celého synergického procesu vstupuje s cílem stavebně zachránit objekt historické hájenky Nechyba. Pokud vše půjde podle plánu, první stavební úpravy myslivny a jejího okolí by mohly začít již v příštím roce.