Jak může vypadat tzv. plácek U Žabek na Křižíkově náměstí, co čeká historický objekt Křižíkovy elektrárny a jeho okolí, co má v plánu město s areálem bývalých kasáren Dvorce, Trafačkou u Jordánu, špejcharem v Měšicích, Husovým parkem a nádražím či starou budovou pošty na Žižkově náměstí a mnoho dalšího blíže osvětlila přítomným vedoucí KAM Kateřina Čechová.

Setkání U Žabek

KAM v rámci městského úřadu funguje už více než rok. Ustálilo se i jeho složení, kromě vedoucí Kateřiny Čechové se skládá z koordinátorky čtvrti Dvorce Lenky Čechtické, architektek Ivety Čierné, Dagmar Dvořákové a ekonomky odboru Veroniky Veselé. „Máme vlastní facebook a pořádáme také veřejná setkání a komentované prohlídky. Druhá v pořadí se koná už ve středu 24. ledna od 16 hodin na plácku U Žabek,“ zve Kateřina Čechová.

Architektky totiž zajímá názor veřejnosti, ten lze poskytnout do konce ledna i formou dotazníku. „Zpětnou vazbu k projektu nám můžete dát pomocí online formulářů nebo vyplněním jejich papírové verze, kterou najdete v CrossCafe. V tuto chvíli jsme schopny zapracovat ještě různé podněty,“ uvedla s tím, že stavět by se mohlo nejdříve letos, pravděpodobně spíše až přespříští rok.

Plácek U žabek v Táboře na Křižíkově náměstí ve středu 13. prosince odpoledne.
Žabky na Křižíkově náměstí a jejich okolí se časem dočkají změn, přibýt má zeleň

Odkaz na formulář, stejně jako veškeré informace o připravovaném projektu najdete na webu města zde. 

Pomocí přehledné prezentace přiblížily svůj pohled na členité město u řeky Lužnice, vysvětlily své postoje a formy spolupráce se stavebníky, občany i radnicí. Potenciál má podle KAM mnoho míst v Táboře. Budoucnost hledají například po popelku na Sojčáku. Na využití zrušené 8. základní školy ve Světlogorské ulici chce radnice vypsat architektonickou soutěž. „Jde skutečně o takovou popelku mezi městskými stavbami, ačkoliv má sídliště na sedm tisíc obyvatel, město tam nevlastní příliš nemovitostí, kde by mohla vzniknout nějaká veřejná vybavenost,“ zmínila Čechová.

Postupem času zanikla škola a do jejího interiéru se stěhovali různý nájemci. „V tuto chvíli jsou tam sociální služby, působí tam Rolnička se svou praktickou školou, odlehčovacím centrem a dobročinným obchůdkem. Části budovy využívají různé spolky a kroužky, šachisté, karatisté, tanečníci a další,“ upřesnila.

Opuštěná vývařovna

Některá místa našla i komerční využití, jde o síť sídlištních pavilonů, kdy jeden o více než 600 metrech čtverečních je úplně opuštěný. „Bývala tam vývařovna, která se stěhovala do domova pro seniory u nemocnice. Víme, že lidem zde chybí některé typy služeb a druhy vybavenosti, aktuálně máme víceméně zpracovanou koncepci využití těchto prostor ve spolupráci s městskou knihovou a odborem sociálních věcí,“ popsala Čechová s tím, že KAM navrhuje doplnit drobné služby a pracovní příležitosti. „Je to hodně rozpracované, na interní bázi, snad brzy budeme moci informovat více,“ dodala.

Křižíkova elektrárna a most na Bechyňské dráze.
Tábor chystá řadu vzrušujících projektů. Představí je architektky na besedě

Podle KAM je bývalá základní škola v havarijním stavu, který si žádá úpravy. „Bude to tu chtít velmi brzy nějakou akci, která snad obstojí ve velké konkurenci dalších střednědobých projektů,“ konstatovala Kateřina Čechová.

Dotazy z pléna

Z řad přítomné veřejnosti padaly dotazy například na prostranství u meteorologického sloupu na konci třídy 9. května. „Vozovka z 9. května na Budějovickou ulici je tam velmi zúžená, plac, který tam vznikl, téměř nikdo nevyužívá. Jsou tam špatné rozhledové poměry při odbočování, myslíte i na toto?“ dotazovala se Irena Ravandi.

Táborští radní informovali, že objekt bývalé pošty v centru města v roce 2024 najde několik využití. Potom budovu čeká i celková rekonstrukce.
Bývalá pošta na Žižkově náměstí příští rok poslouží knihovně i hospicu

Podle Čechové jde o součást zadání. „Napojením křižovatky se zabývali dopravní inženýři, aby nám řekli, jak situaci lépe vyřešit. Toto spadá do širšího řešeného území. Pracovali jsme i se zastávkou MHD a dalšími prostory, kde by bylo možné třeba vysadit stromy,“ reagovala s tím, že do konce ledna by měly být známy konkrétní návrhy řešení.

Bývalý starosta a zastupitel Jiří Fišer se dotazoval na plánované korzo Jordán a nevzhlednou zeď táborské botanické zahrady. „Nebude v tomto projektu problémem ta masivní zeď botanické zahrady? Myslím si, že myšlenka korza bude narážet na tento neotevřený prostor. V zahradě i návodním líci od Jordánu je díky zdi takový temný prostor, nemělo by se s ní něco udělat?“ ptal se.

Železniční most v Táboře s Křižíkovou elektrárnou.
Křižíkův most v Táboře bude brzy minulostí. Správa železnic postaví nový

Čechová popsala, že KAM jedná se zemědělskou školou i botanickou zahradou. „Jsme v kontaktu, za sebe nevidím problém, jak teď botanka funguje. Je to uzavřená zahrada s nějakým režimem a otevírací dobou, má i místa s tmavým zákoutím. Problém by nastal, kdyby šlo o veřejně přístupné místo bez omezení,“ podotkla s tím, že si ale umí představit i vstup od Jordánu. „Když je otevřeno, je to zkratka městem, je to alternativní trasa, na to nábřeží se nedostanete tak snadno, tak je to možná trochu škoda,“ poděkovala za podnět a dodala, že se tím budou teprve podrobněji zabývat.

Zapadlé studie

Lidé se ptali například i na nevzhledné prostranství u Milénia na Pražském sídlišti, na spolupráci a jednání s památkáři v rámci zásahu do staveb na Starém městě. Táborský architekt Stanislav Kotrčka upozornil, že v minulosti samospráva nechala zpracovat řadu studií, které nebyly realizovány a zůstaly jakoby v šuplíku. „Bylo by dobré prohledat archivy na odborech, znovu vše projít a zachovat to, co by se dalo ještě použít,“ uvedl s tím, že šlo například o řešení parkování v Třebízského ulici stavbou parkovacího domu pod školou na Maredově vrchu, přednádražního prostoru, řady sportovních staveb a další užitečné projekty.