Turistické koňské spřežení bude muset parkovat jinde. Ve stínu pod kaštany před kostelem na Žižkově náměstí už to letos nepůjde. Důvodem změny je moč koní, která neprospívá stromům.

Dominantní kaštany dostaly kdysi přezdívku František a Alžběta, neboť Táborští je vysadili na počest císařského sňatku. Vladaři svatební zvony zněly 24. dubna 1854. Stromům je 161 let a již si zaslouží pozornost a péči.

„Víme, že aby povoz pro turisty fungoval, musí parkovat na náměstí. Je ale třeba pro něj najít jiné vhodné místo, neboť koně stromům škodí," naznačil starosta Jiří Fišer, kde hledat zdroj zhoršujícího se zdravotního stavu obou stromů.

Nevadí ani tak kůň, jako jeho moč. Táborský úřad na tuto vcelku vážnou věc upozornil soudní znalec z oboru ochrany přírody Miroslav Kohel z Veselí nad Lužnicí.

„Jde o to, že koňské moči je poměrně hodně a u kostela jde o prostor, který je od těchto stromů prokořeněný a prakticky každá vláha k nim směřuje. Strom nedokáže rozlišit, že nejde o dešťovou vodu, ale o moč. A ta je pro něj fatální," říká odborník, který pro Tábor vykonává dendrologická opatření i na dalších dřevinách.

Agresivní koňská moč stromy v podstatě přesoluje. „Nyní je třeba s ohledem na stáří i na místo stromů toto stresující prostředí upravit a omezit stresující faktory," dodává vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer. Moč s obsahem soli, ale i dlažba kolem stromů omezují stromům přísun vody.

Jak říká Miroslav Kohel, ucpává stromům cévy. „V koncových větvičkách a hlavně pak na listech ucpe cévy, a tím se už na začátku léta na listech vytváří rezavý okraj." Aby nedocházelo k přesolování těchto letitých stromů, není Žižkovo náměstí v zimě ošetřováno solí.

Odborník na zdraví stromů se zamyslel i nad vykonáváním potřeby lidí i psů ke stromu. Jediný rozdíl je v tom, že lidská moč není tak agresivní, neboť dodržováním pitného režimu bývá naředěná větším obsahem vody, čímž se v ní drží nižší obsah soli.

Koňský trus je sice neestetický, ale přece jen k dřevinám a rostlinám šetrnější, neboť obsahuje hlavně trávu škodliviny z těla odcházejí především s močí.

Miroslav Kohel se podíval na zoubek i třem lípám na náměstí Mikuláše z Husi. Jedné musel nechat původní korunu. „Dvě spodní lípy jsou v dobrém stavu, třetí nad kašnou, která nemá tak seříznutou korunu, je na tom hůř. Polovinu koruny má nad dlažbou a jak k ní z protější ulice stéká voda i s tou močí, má menší lístky. Druhou polovinu má nad kašnou a kořeny na opačnou stranu a je zdravější," dodává k dalším stromům. Pamatuje, že při rekonstrukci tohoto náměstí hrozilo, že lípy budou pokáceny.