Rozhodli se upravit starou neúčelnou zeď, kterou navíc hyzdilo graffiti. Podle šestnáctiletého Mojmíra Pěničky jejich škola letos realizuje projekty výhradně na Táborsku. „Cílem naší skupinky bylo zkrášlení prostředí Tábora tím, že vytvoříme mozaiku na veřejném místě, které jsme si předem domluvili,“ popisuje.

Další student, Filip Radek, doplňuje, že šlo o společný závěrečný školní projekt. „Každý rok pořádáme týdenní expedici místo výuky, kdy jsme rozděleni do skupinek. Každá z nich pracuje na určité téma, my si vybrali umělecké zkrášlení veřejného prostoru zaměřené na místní reálie,“ upřesňuje.

Dle slov autora návrhu, Tomáše Brdičky, mozaiku tvořili v uplynulém týdnu vždy po obědě. „Strávili jsme tvorbou asi čtyři odpoledne v pětihodinových blocích, zhruba dvacet hodin práce s tím, že už jsme měli hotový návrh z Prahy,“ uvádí.

Zhmotnil historickou pověst

Tomáš našel inspiraci v pověsti o údolní nádrži Jordánu, která hovoří o různých obřích a děsivých monstrech. „Jde o legendu, která říká, že v Jordánu může být lochneská nestvůra, ale nakonec se z toho vyklubou ryby, které se zvláštním způsobem pohybují na hladině,“ přibližuje svou vizi.

Na dílo použili obyčejné kachličky, většina pochází z Prahy, část přímo z Tábora. „Všechny jsme dostali darem. Využili jsme tak starý nepoužitelný materiál, kterému jsme dali nový účel,“ podotýká vedoucí projektu Zdislava Pilařová.

Na zeď střepy dláždit připevnili cementovým lepidlem. „Co se týče kvality, mohlo by to vydržet relativně dlouho. Otázka je, zda nezasáhne nějaký vandal,“ zmiňuje Filip. Už během práce ale zaznamenali řadu pozitivních ohlasů. „Kolemjdoucí nám vzhled mozaiky i nápad chválili, tak snad vydrží, co nejdéle,“ doufá Tomáš.

Akci předem projednali s městskou architektkou Dagmar Dvořákovou. „Ta nám vytipovala vhodné lokality ke zvelebení. Z míst, která uvedla, se nám zeď v blízkosti dopravního hřiště zalíbila nejvíce. Pak jsme oslovili vlastníka a požádali o povolení. Byl rád, že tu něco zajímavého vznikne,“ dodává učitelka.

Kromě práce i zábava

Tábor není studentům úplně cizí, mimo práci si užili i společné chvíle a poznávali okolí. „Různě jsme se procházeli, plavali jsme v Jordánu, navštívili jsme skvělou indickou restauraci, byli jsme v Kafe a knihy Jednota, a tak různě jsme si to tu ve volném čase prošmejdili,“ vypráví Mojmír s tím, že husitské město má své kouzlo.

Během expedice navíc vystřídali dva noclehy. „Spaní jsme si domluvili ve skautské klubovně kousek od řeky Lužnice, předtím jsme spali také v poutním domě v Klokotech,“ popisuje šestnáctiletý Filip Radek.

Studenty s učiteli Gymnázia Přírodní škola mohli lidé na Táborsku potkat v uplynulém týdnu i na dalších místech. Celkem deset studentských skupin realizovalo své závěrečné práce s různou tématikou například zaměřenou na biologii, archeologii, zelenou transformaci a podobně nejen v Táboře ale i v Bechyni či Soběslavi. Každoročně se jejich expedice konají v jiné lokalitě ČR. (lep)

Pověsti a povídačky z Tábora

Legendy o táborském Jordánu kolují různě internetem. Staly se také inspirací různým knižním autorům a umělcům, týkají se nejen příšer ale třeba i rytíře na koni či nacistického pokladu. Přímo nejstarší evropské údolní nádrži se věnuje například web jordantabor.webnode.cz zde: https://jordantabor.webnode.cz/products/povesti-a-legendy-o-vodni-nadrzi-jordan-/

Zajímavé táborské pověsti lze najít také zde: https://www.taniassecret.cz/tabor/historie-tabora/povesti-z-tabora