Tábor zatím nezná cenu tepla pro příští rok, žádný akcionář teplárny nemá dividendy za rok 2016, členům statutárních orgánů nedotekly tantiémy a komunikace mezi majiteli teplárny jsou na mrtvém bodě. Navíc Tábor přišel s požadavkem na rozdělení 250 milionů ze zisku. Fyzicky ale neexistují.

Ředitel teplárny Tomáš Paur vysvětlil, že tolik peněz v hotovosti teplárna nemá.
 „Valná hromada totiž rozhodla, že tak zvaný nerozdělený zisk bude investován do majetku. Vyplatit dnes peníze cash, proto není tak jednoduché,“ říká s tím, že miliony padly na nový kotel, turbínu nebo horkovody.

Suma 250 milionů představuje část zisku vytvořeného za dobu společného vlastnictví teplárny, tedy od roku 1999 do roku 2015. Místostarostka Olga Bastlová hodlala na valné hromadě vznést požadavek, aby se rozdělila mezi všechny akcionáře. Na Tábor by připadlo necelých 120 milionů. Podle materiálu, který vypracovala, by si teplárna na výplatu dividend mohla vzít například úvěr.

Z těchto plánů zatím sešlo a zastupitelé se k jednání o teplárně vrátí na příštím zasedání, kdy mají dostat přehled čerpání nerozděleného zisku.

NEJISTÁ ZIMA
Daleko větším oříškem bude dojednat s Uniperem, většinovým vlastníkem teplárny, příznivější ceny.

„Je třeba vyjednat výrazné zlevnění, aby naše cena byla konkurenceschopná. V opačném případě radikálně poroste a společenství vlastníků se nám začnou odpojovat ze systému centrálního zásobování. Doufám, že se nám ho podaří zachovat,“ naznačila Olga Bastlová a upřesnila, že pro konečného zákazníka by každý GJ tepla podražil o 72 korun.
Zastupitelé jsou současnou krizí mezi vlastníky znepokojeni.

„Moc se mi situace nelíbí, centrální zásobování je ve slepé uličce a je zajímavé, že teplárna nemá peníze na výplatu zisku,“ podivoval se koaliční zastupitel František Korbel.
Z tábora opoziční ODS se ozývá František Dědič, za jehož vlády Tábor více než polovinu teplárny prodal, čímž ztratil rozhodný vliv na tvorbu cen.

Teď se bývalý starosta děsí, že by se systém CZT rozpadl.

„To někdo myslí vážně? Efektivní je jedině společné provozování teplárny. Tento materiál (místostarostky Bastlové, pozn. red.) chce znehodnotit majetek města v teplárně. To je nepředstavitelné,“ míní.

Vzájemný rozchod by neprospěl ani jedné straně. Město coby odběratel tepla je pro existenci teplárny velmi důležité. Jednatel Bytesu Ondřej Semerák si ho nechce připouštět, město by muselo najít jiného dodavatele energie.

„Bytes preferuje další spolupráci s Teplárnou Tábor, ovšem za předpokladu, že bude výhodná pro obě strany a to v současné chvíli pro Bytes a jeho odběratele tepla není,“ netají.



NEMLUVÍ, NEPÍŠÍ
Také komunikace mezi nimi už dlouho drhne. Jednatel Uniperu Marc Müller například pro Táborský deník uvedl, že již minulý týden starosta Jiří Fišer od něj dostane odpověď na jeho dopis z poloviny června, ale dosud zůstalo jen u slov.

„Ano, zatím neodešel, ale určitě dopis bude. S ohledem na naši strukturu je komunikace velice těžká a víme, že není optimální. Nikdo to takto nechtěl, ale bohužel, situace je taková, jaká je,“ komentuje Marc Müller vztah s městem.

Válečnou sekyru mezi Uniper Trend a Tábor zasekla už před lety neschopnost dohody pravidel pro distribuci tepla. Bytes se z ní nechtěl nechat vyšachovat, což vyústilo k ukončení vzájemné nájemní smlouvy. Teplárně dosud umožňovala pronájem městských rozvodů, z něhož na radnici plynul zisk. O ten město posledním červnem přišlo a navíc muselo převzít další náklady také tepelné ztráty. Zásek má podle kalkulace Bytesu hodnotu 11 milionů, které zůstávají na straně teplárny. Ty jsou nyní žhavým bramborem ve vyjednávání ceny tepla.