Malý Jordán:
Jako sedimentační nádrž Jordánu byl na kaskádě Košínského potoka vybudovaný v letech 1952 – 4. Rozloha je 4,82 ha a leží na pozemcích několika vlastníků. Největší hloubka u hráze je 5 metrů.

Není vyloučeno, že se Tábor pustí ještě do jednoho bagrování bahna z Jordánu. Naštěstí už jen z Malého. Je na prodej a majitel ho u realitní kanceláře pro město zablokoval. Pokud dohoda nepadne, bude k mání každému. Vlastník si ho cení na 3,8 milionu.
Malý Jordán vznikl v roce 1954 jako záchytná nádrž Jordánu. Od samého počátku patří rybník i hráze do majetku Štičí líhně Esox, ať již v čase měla různé formy. Nyní redukuje majetek, který se pro chov ryb nevyplácí. „Malý Jordán například ani nemá loviště, hodí se spíš pro sportovní rybaření," říká jednatel štičí líhně Oldřich Pecha.

Aby rybník mohl opět zastávat svou původní funkci – zachytávat kaly a nečistoty z povodí, bude třeba ho odbahnit. Přesto Jan Fišer z odboru životního prostředí zastupitelům doporučuje, aby se o koupi zajímali.
Prvním krokem, který schválili, je zadání studie. Naznačí například, o jaké množství bahna by se jednalo.     „Měli bychom ho vlastnit, intenzivní chov na něm by vadilo velkému Jordánu," navrhuje Michaela Petrová z Jinak!, která na negativní vliv povodí roky upozorňuje. Pokud by zachytával vše, co kaskáda pustí, ochrání investici na Jordánu. „A povodí je klíčem k jeho čistotě," potvrdil ekolog Vladimír Říha.
V této souvislosti starosta Jiří Fišer řekl, že iniciuje vznik sdružení obcí, které by společně žádaly o dotace do čistoty povodí.