Od března 2019, kdy zastupitelstvo odsouhlasilo usnesení, že pokud v bytovém domě bude poslední byt ve vlastnictví samosprávy, lze ho odprodat, se tímto dokumentem zastupitelé řídí. V září tak (pro bylo 14 zastupitelů, proti 12), povolili prodej bytu 2+1 v ulici Dukelských bojovníků. Znalec podle místostarosty Martina Maredy (Česká pirátská strana) stanovil jeho hodnotu na 2,78 milionu korun. Za druhý z bytů 1+1 v Berlínské ulici zájemce vybraný z výběrového řízení v srpnu nabídl 2,13 milionu, tento prodej zastupitelé také schválili (pro 14, proti 12 zastupitelů).

Zastupitelku Olgu Bastlovou (Šance pro Tábor) zajímala otázka zájmu lidí o pronájem městských bytů. „Pokud nešla poptávka směrem dolů, ale naopak se zvyšuje, nebo zůstává velká, nevidím důvod, proč by se měly prodávat městské byty. Právě naopak,“ upozornila.

Starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020) uvedl, že již dříve na toto téma zastupitelé dlouho debatovali. „Platí stále úzus, že nabízíme k prodeji pouze poslední byty ve vlastnictví města v domech, kde jsou ostatní bytové jednotky v soukromém vlastnictví. Jde zejména o praktické důvody, jednání SVJ a podobě. Nemáme záměr hlava nehlava prodávat městský majetek, vždy vše pečlivě zvažujeme,“ podotkl.

Václav Ebert (Šance pro Tábor) uvedl, že je také dlouhodobě proti prodeji bytů. „Rozprodej bytového fondu k ničemu nepřispěl. Peníze se rozplynuly v rozpočtu a Táboráci z toho nic nemají,“ tvrdil.

Nová komise

Zmínil také, že rada města vytvořila komisi pro dostupnější bydlení v Táboře. „Je v ní asi deset nebo jedenáct lidí. Zajímal by mě jejich názor na prodej bytů, přeci žádným prodejem nemůžeme dojít k dostupnosti bydlení,“ dodával Ebert.

Reagoval opět starosta Pavlík a zmínil, že i z peněz z prodeje lze pořídit jiné dostupné bydlení. Jeho slova doplnil místostarosta Mareda. „Skutečně existuje pracovní skupina pracující na koncepci dostupného bydlení. V současnosti sbíráme data, na jejichž základě pak zkusíme vymyslet nějaký nový koncept, se kterým potom zastupitele seznámíme. Členy jsou zástupci různých organizací města, kterých se týká bydlení, jde i o lidi z bytové komise, správy majetku a odborníky znající podrobně okolnosti bydlení a bytového fondu,“ vysvětlil.

Převyšuje veřejný zájem?

Soňa Šicnerová (ANO 2011) se ptala na to, jaký zájem má v těchto případech přednost. „Veřejný, individuální nebo jaký? Co je smyslem, proč vlastně prodáváme naše městské byty, i když je to třeba poslední byt ve vchodě? I když je to administrativní zátěž, nepřevyšuje ale ten veřejný zájem, když máme šedesát i více zájemců o každý byt,“ rozvíjela myšlenky.

Konstatovala také, že město má výhodu, protože požaduje nájmy nižší než soukromý vlastník. „Myslím, že by se obce měly starat o své občany a není nezbytné ani z hlediska rozpočtových příjmů, ani z hlediska náročnosti správy, byty prodávat. Znovu se ptám na důvod. Na smysl. V dnešní době, kdy je vysoká poptávka, uprchlická krize, proč se zbavujeme našich bytů,“ opakovala Šicnerová.

Správa majetku si podle Maredy zájem o městské byty každoročně eviduje a vede určitou statistiku. „Domnívám se, že za celý rok jde asi o šest set žadatelů. Jde o docela konstantní počet,“ míní s tím, že žádné extrémní výkyvy a změny v poptávce po bytech samospráva nezaznamenala.

Zastupitel Kryštof Kothbauer (Šance pro Tábor) se nad tématem zamýšlel logicky. „Není pravda, že se prodejem sníží dostupnost bydlení. Každou bytovou jednotku obývá rodina plnící své potřeby a je jedno, jestli je tam v nájmu nebo bydlí ve vlastním,“ poznamenal.

Antonín Snášel (Šance pro Tábor) dodal, že má informace, že na jeden městský byt připadá dokonce až 90 uchazečů. „To vám nestačí? Měli byste se nad tím zamyslet,“ oponoval.

Někdo raději bydlí ve svém

Starosta zopakoval, že jde stále o jeden jediný byt a prodej jednotky považuje za praktické řešení. „Těch devadesát rodin, tam nebude bydlet najednou, stále na něj dosáhne jen jeden uchazeč. Jsou tam lidé, kteří si byt raději koupí, vezmou si půjčku, a pořídí ho za rozumnou cenu, která není tak vyšponovaná jako na realitním trhu,“ dovysvětlil Štěpána Pavlík.

Další podrobnosti dodala Martina Smětáková (Společně pro Tábor), 90 žádostí na byt podle ní neznamená 90 reálných lidí. „Žadatelé se pojišťují, žádají o všechny volné byty, kdo seděl na bytové komisi, tak to ví. Je tam jeden člověk, který žádá o všechny volné byty,“ přiblížila.

Podle Václava Eberta se nákup bytů týká jen určité skupiny lidí, která si to může dovolit. „Někteří si od města koupili více než jeden byt a pronajímají je dál. Tak to bohužel dopadlo v hodně případech, byty se prodaly, někdo má víc než jeden a vesele s nimi hospodaří. To je pravda, bez pochyby, že tam někdo bude bydlet, ale určitě ne za stanovených podmínek po výběrovém řízení přes bytovou komisi,“ míní.

Druhý byt prý nekoupil místní, tvrdil Štěpán Kadilák (ANO 2011). „Tady to přesně máme, koupil ho Pražák a Tábor ostrouhá,“ neodpustil si poznámku.

Tábor má stabilně kolem tří tisíc městských bytů, patří tak mezi jihočeská města s největším počtem bytových jednotek ve vlastnictví samosprávy. Nové záměry pronájmu bytů mají být zveřejněny s největší pravděpodobností po jednání rady města, 6. října letošního roku.

Více o pronájmu městských bytů v Táboře zde. 

Rozrůstají se zde i nabídky developerů. Aktuálně staví soukromí investoři byty například ve Dvorcích, i v Klokotech. Vyrůst mají další bytové domy také v tzv. rezidenci Klokoty, v nedalekém Sezimově Ústí finišuje výstavba bytového komplexu Astra.

Bytová výstavba v Jihočeském kraji
V prvních šesti měsících roku 2023 byla v kraji podle předběžných údajů zahájena výstavba 911 bytů, což bylo o zhruba 13 % méně než ve stejném období předchozího roku. Naopak u dokončených bytů byl patrný meziroční nárůst o 15,8 %. Zkolaudováno bylo celkem 1 163 bytů. Na Táborsku byla v prvním pololetí roku zahájena výstavba celkem 125 bytů. Ve sledovaném období bylo dokončeno 218 bytů na území okresu Tábor. Meziroční nárůst počtu dokončených bytů byl zaznamenán ve čtyřech jihočeských okresech, nejvyšší byl na Strakonicku a Táborsku, kde se počet dokončených bytů meziročně více než zdvojnásobil. (Zdroj: ČSÚ)