Mistrovství světa totiž vyjde pořadatelské město na nemalé peníze. Nejprve musí zaplatit poplatek za podání žádosti ve výši přes 200 tisíc korun, a v případě schválení pak hradí licenci, jež vyjde na víc jak osm milionů. Celkové náklady odhadl Petr Balogh z Agentury Cyklistika na zhruba 36 milionů korun.

„Rád bych, aby nám město s dvaceti nebo pětadvaceti procenty rozpočtu pomohlo, rád bych, aby zaplatilo poplatek Mezinárodní cyklistické unii. Pokud se domluvíme, tak už mám předjednané aktivity s dalšími partnery,“ sdělil již dříve Deníku.

Kvůli kandidatuře na pořadatelství se však mezi zastupiteli strhla ostrá výměna názorů. Místostarosta Václav Klecanda totiž namítl, že z vynaložených více jak osm milionů korun nezíská město Tábor příliš významný prospěch.

Jiný úhel pohledu pak nabídla místostarostka Michaela Petrová, která nesouhlasila s tím, že město nabídne k využití skvěle zařízený cyklokrosařský areál Komory a přesto by mělo ještě navrch platit.

„To už není o sportu, ale jen o sportovním byznysu. A to já nemohu podpořit,“ sdělila.

Opoziční zastupitelé František Dědič a Hana Randová vstoupili do debaty s tím, že za osm milionů získá Tábor prezentaci v milionech domácností, které MS v cyklokrosu sledují v televizním vysílání.

V hlasování zastupitelů nakonec zvítězila vůle k tomu šampionát uspořádat. Napříč koalicí i opozicí se našlo 19 hlasů pro uhrazení poplatku k žádosti.

O tom, zda Tábor se svou kandidaturou uspěje, se bude rozhodovat během podzimu letošního roku na kongresu Mezinárodní cyklistické unie (UCI).

Mistrovství světa v roce 2015 přitom v Táboře navštívilo kolem 26 tisíc lidí, následující mistrovství Evropy o dva roky později necelých 12 tisíc.