V okresním městě má mimo jiné vzniknout nový moderní sběrný dvůr a tzv. re-use centrum. Samospráva počítá také se zavedením elektronické evidence na sběrných místech.

Kromě samotné prezentace současného stavu v oblasti komunálního a dalších odpadů si Kacerovský s Koubkovou připravili i praktické úkazy. Z praxe také pohovořila ředitelka a jednatelka firmy na zpracování odpadu MH Odpady Drhovice Marie Fulierová.

Aktuálně má město Tábor na svém území 5500 popelnic, 600 kontejnerů na směsný komunální odpad, 190 stanovišť na separovaný odpad a 2400 popelnic na biologicky rozložitelný odpad. Obstarává čtyři sběrné dvory - v Chýnovské ulici, na sídlišti Nad Lužnicí, v Klokotech a Bydlinského ulici. Tábor má aktuálně asi 33 tisíc občanů, nejvyšší osídlení mají sídliště Nad Lužnicí (asi 10 tisíc lidí) a Pražské sídliště s Náchodem (asi 6 tisíc obyvatel).

Místostarosta Radoslav Kacerovský demonstroval příklad na donesených pytlích s odpadem. „Opady jsou velké a rezonující téma mezi občany. Táborský odpadový systém je opravdu robustní, obsloužit ho není jednoduché a nejde o levnou záležitost,“ konstatoval úvodem. Jenom provoz sběrných dvorů v Táboře stojí deset milionů ročně. To jsou částky za likvidaci odpadů, náklady na třídění, uklízení černých skládek, svoz vánočních stromků (150 tisíc ročně) a další položky.

Citlivé zdražení i přes další možnosti

Letos se v Táboře naposledy platí za svoz odpadu 696 korun na osobu, příští rok už to bude 960 korun (rozdíl 264 Kč). Naposledy táborští poplatky zvyšovali v roce 2020 z 550 korun (o 146 Kč). Náklady na občana jsou letos přitom asi 1500 korun a příští rok znovu narostou. „Náklady města stále rostou, zvyšuje se inflace a také dojde ke změně DPH u svozu odpadu z 15 na 21 procent. Zákon nám umožňuje poplatek navýšit až na 1200 korun na občana, přesto jsme zvolili méně dramatickou variantu. To zdražení není příjemné, ale není tak hrozné, je to 22 korun na měsíc,“ upozornil Radoslav Kacerovský.

Hlavními důvody zdražování poplatků jsou tak logicky vysoké doplatky města, náklady totiž za čtyři roky stouply o neuvěřitelných 58 procent. Letos město doplatí přibližně 30 milionů, které by se mohly jinak investovat třeba do tvorby zeleně, dětských hřišť a dalších objektů veřejné obslužnosti.

Nádoby na odpad v Táboře. Ilustrační foto.
V Táboře zdraží poplatky za svoz odpadu, přibydou popelnice na papír a plasty

„To je šílené, nejvyšší nárůst je vidět v letošním roce, kdy nám to způsobuje vysoká inflace a promítá se i do nákladů odpadového hospodářství, může za to i robustnost a zvýšený servis,“ popsal s tím, že jde o také o zajištění vysoké obslužnosti občanů, velký počet kontejnerů, popelnic a nádob na separovaný odpad a další faktory.

Skládkování bude zdražovat, třídění se vyplatí

Třídění je podle něj stále zásadní. „Spousta lidí tvrdí, že přestane třídit kvůli penězům. Ale člověk by měl třídit z nějakého přesvědčení. Třídění vychází draze, ale má smysl. Skládkovací poplatek se má nyní každý rok zvyšovat, bude to tak znát i ekonomicky,“ upozornil Kacerovský. Pozitivní informací z jeho úst bylo, že například náklady na likvidaci černých skládek ve městě klesly. „Občané jsou odpovědnější, před dvaceti lety jsme vynakládali i dva miliony ročně. Dnes se pohybuje na částce do půl milionu,“ naznačil Radoslav Kacerovský.

Nejistota je i v legislativních změnách, rozhodný má být rok 2030. Čeká nás také pravděpodobně zálohování PET-lahví a plechovek. Tábor by měl časem přejít na tepelné zpracování odpadu v Zevo zařízení firmy C-Energy budovaném v Plané nad Lužnicí.

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Největším vykřičníkem je dluh na poplatcích. „To mě skutečně trápí, na konci minulého roku činil dluh na poplatcích přibližně jedenáct milionů, ale pozor to není jen za jeden rok, ale od roku 2002,“ upozornil na často mylně uváděný roční dluh. „Současný dluh je asi 10,6 milionu, není to dobře, ale znamená to, že nestoupá. Sledujeme to a zahájili jsme kampaň Doplať za psa i odpad, abychom peníze od neplatičů vymáhali důsledněji,“ upozornil místostarosta potěšený klesajícím trendem.

Elektronická evidence i opakované využití věcí

Množství produkovaného odpadu domácností, firem i dalších subjektů rok od roku roste, proto radnice hledá řešení. „Občané by se měli snažit produkovat minimální množství komunálního odpadu, efektivně třídit. Chceme vybudovat nový sběrný dvůr, zavést elektronickou evidenci, aby nedocházelo k zneužívání služeb firmami a odpadovými turisty, vzniknout má i další re-use centrum na sídlišti Nad Lužnicí, máme už projektovou dokumentaci,“ přibližoval s tím, že pro moderní sběrný dvůr je nutné nejdříve vytipovat pozemek a stavba také chvíli potrvá. „Postupná modernizace čeká i stávající sběrné objekty,“ dodal místostarosta.

Zkoušet chtějí v Táboře i systém door-to-door, kdy by vybrané domácnosti dostaly také popelnice na plasty, papír a bioodpad a docházelo by k pravidelným svozům podobně jako v případě směsného odpadu. Cílem města je také co možná největší snížení množství produkovaného směsného odpadu na osobu ze stávajících 237 kilogramů ročně.

Poplatky by měly být vyšší

Majitelka odpadové firmy Marie Fulierová se snažila nestranně shrnout současný stav v odpadovém hospodářství. „Už zhruba před šesti lety jsem upozorňovala, že by se měl poplatek za odpad v Táboře navýšit. Nikdo mě za to neměl rád, ale ta situace je neúnosná,“ míní. A svoje tvrzení podkládala příklady. „Odpadové firmy se starají i o recyklaci, náklady na ni rok od roku stoupají, je to inflace, nafta, platy dělníků i technika a další ceny jdou nahoru,“ popisovala ze své třiaadvacetileté praxe.

Třídění je podle ní zásadní, ale je s ním plno další práce a nevyplatí se. „Recyklujeme papír, který jde pak do papíren. Je mnoho druhů, které se používají na spoustu věcí. Výkupní cena lepenkového papíru, to je kartonáž, je teď 73 euro za tunu (1800 Kč), náklady na recyklaci jsou 1,8 Kč, to nula od nuly pojde. U plastů je to ještě mnohem víc, mám na skladu asi 350 tun plastu a nemám je kam prodat, protože situace na trhu je teď opravdu špatná, fabriky nevyrábí a jedou na padesát procent - například automobilový průmysl,“ konstatovala Fulierová.

Rozloha plochy určené ke skládkování v zařízení Želeč nyní činí 128 000 metrů čtverečních. Skládka je vybavena dvěma kompaktory a recyklačními plochami na dřevo, pneumatiky, sutě a sklo.
OBRAZEM: Odpadu stále přibývá, skládka v Želči má kapacitu maximálně na 10 let

Největší zlo jsou podle ní vícesložkové plasty, které se nedají recyklovat a končí na skládce. „Vůbec se proto nedivím, že město zvedá poplatek, já být na vašem místě, tak ho zvednu mnohem více. Nemohou to dotovat odpadové firmy a nemohou to dotovat města,“ uváděla zvýšeným hlasem. „Pokud nebudete třídit, za dva za tři roky se budou v Táboře platit poplatky 1600, 1700 korun,“ dodala Fulierová.

Podobně reagovala i vedoucí životního prostředí Lenka Koubková. „Já bych poplatek klidně také zvýšila. Náklady, které uvádíme jsou opravdu na svoz odpadů z popelnic, kontejnerů a v souvislosti se systémem,“ podotkla.

Marie Fulierová navštěvuje kvůli obchodním jednáním Čínu.
Plasty z Drhovic chrání uprchlíky po celém světě

„Bohužel nemáme slevy na občany. Ale pamatuji doby, kdy lidé byli schopní vozit odpad do kontejnerů na sídliště, aby ušetřili, protože tam se to nedalo žádným způsobem kontrolovat,“ dodala Koubková. „Když budeme třídit a podaří se nám celkově snížit množství, může být i nižší cena na poplatkách,“ míní vedoucí odboru životního prostředí.

Když lidé nebudou třídit, odpad bude končit na skládkách a bude to stát stále více peněz. To Kacerovský s Koubková předvedli i názornou ukázkou zvyšování ceny skládkování se snižováním zákonného limitu množství odpadů na hlavu občana.

Problémy lidí - dluhy a psí hovínka v centru

Občané se pozastavovali zejména nad výší dluhu. „Divím se, že se dluží vícenež 10 milionů a město není schopné od roku 2002 tyto poplatky od neplatičů vymoci,“ upozorňovala jeden z diskutujících. „To jsou nakumulované dluhy, je to velice složitá věc, možná by pomohla nějaká exekutiva,“ reagoval starosta Štěpán Pavlík. „Připravujeme dramatičtější opatření na chronické dlužníky, o kterých bych zatím nerad mluvil, ale na veřejnost se určitě včas dostanou,“ doplnil místostarosta Radoslav Kacerovský.

Občany také zajímalo, do kdy platí smlouva se svozovou firmou komunálního odpadu Rumpold a jestli se dá vypovědět a proč ji město nevymění za jinou společnost. „Je na dobu neurčitou, každá smlouvá se dá rozvázat. Blíží se nám ale doba, kdy se odpady budou likvidovat spalováním, proto si nemyslím, že by bylo rozumné dělat nové výběrové řízení na svozový podnik,“ osvětlil Kacerovský.

Dalším tématem, co přítomné zajímalo, byl úklid exkrementů po psech na Budějovické ulici, zejména v květinových záhonech a kolem vysazených stromů. „Je to tam tragédie, měl by někdo tyto exponované zóny od pejskařů procházet a pravidelně uklízet, po zimě to tam bude jako minové pole,“ rozčilovala se starší paní.

„Vůbec mě to netěší, byl jsem se tam i podívat. Sám jsem pejskař. Každé místo je takové, jací jsou jeho obyvatelé. Je to špatné, z chodníku se to nějakým způsobem uklízí díky technickým službám, ale v té zeleni to příliš nejde, možná vysavačem,“ popsal místostarosta Kacerovský. Slíbil, že i na toto se zaměří a bude hledat prostředky k řešení a také opatření jak dohnat k odpovědnosti majitele domácích zvířat.