Zatímco některé regiony řeší problémy s financováním církevních památek a katolické kostely jim tak často chátrají, na Táborsku jsou technici s jejich stavem vcelku spokojeni. V loňském roce se například podařilo opravit dvě věže na barokním klášteře Klokoty a obnovy se dočkala i polovina fasády na kostele sv. Jana Křtitele v Dražicích. Další církevní objekty teď na svoji renovaci čekají.

Ne letošní rok jsou již naplánované rekonstrukce některých objektů. Na téměř pět milionů korun přijde obnova kostela sv. Kateřiny v Nové Vsi u Mladé Vožice. Na tu má již farnost schválenou dotaci.

„U menších obcí žádáme o granty na opravy Státní zemědělský intervenční fond. Je tam podmínka, aby se jednalo o ves do pěti set obyvatel,“ upřesnil pravidla církevní technik Miloslav Vavřík.

I na kostele v Dražicích se uskuteční druhá etapa renovace a bude dokončena omítka. V loňském roce se uskutečnily úpravy zhruba na dvaceti třech objektech. Kromě dvou luceren nad presbytářem a kaplí sv. Anny v Klokotech, zrestaurovala se dotací z programu na záchranu architektonického dědictví při ministerstvu kultury i kompletně štuková výzdoba v této klokotské kapli.

V letošním jsou již naplánované žádosti o grant na opravu fasád například kostelů v Pohnání a Hlavatcích.

„Někdy se stane, že až během rekonstrukce se objeví nový zásadní problém. Například v Hlasivu jsme v roce 2009 chtěli dělat omítky, pouze doladění venkovní fasády. Přitom jsme ale zjistili, že je v havarijním stavu krov napadený dřevomorkou. To je typický příklad, kdy jsme využili grantu pro obce do pěti set obyvatel. Po zjištění, že je v havarijním stavu i střecha, zažádali jsme na kraj, obce a ministerstvo kultury. Kostel se dal kompletně do pořádku včetně elektroinstalací,“ uvedl jako příklad Vavřík.

Pomáhají i sbírky

Opravy církevních majetků jsou závislé převážně na dotacích. Ty na nejnižší úrovni jsou pro obecní a městské úřady. Poté je možné se ucházet o krajské granty, o dotace z ministerstva kultury či Státního zemědělského intervenčního fondu.

Farnosti ale mohou pořádat i veřejné sbírky, vždy je však nutné, aby část nákladů na opravy pokryly i samy církve.

„Jihočeský kraj z mého pohledu vychází dotacím na opravy velmi vstříc. Spravuji jako církevní technik i část středních Čech, kde jsme ale za poslední léta s čerpáním dotací úspěšní nebyli. Město Tábor a i další města v regionu mají ale o církevní objekty zájem a je s nimi bezproblémová spolupráce,“ pochvaluje si Miloslav Vavřík.

Farnosti jsou tedy odkázány také na peníze vybrané ve sbírkách. Bez nich se jejich hubený rozpočet, kterým disponují, projevuje do vzhledu církevních objektů. Přesto na Táborsku nenajde kostel, který by byl na spadnutí.

Za posledních dvacet let se zásadní problémy jako krovy, střechy či statika stavby z větší části opravily. Takovým příkladem je táborský děkanský kostel Proměnění Páně, který postupně renovují již několik let.

„V současnosti se na kostele dělá fasáda. Předtím krov a střecha řádově za patnáct milionů. Stále je co opravovat, jako u rodinného domku. V porovnání například s plzeňskou diecézí, kde jsou kostely ve fázi, že mají pouze obvodové stěny, se s takovými problémy Táborsko vůbec nepotýká. Kostely jsou převážně v pořádku. Jejich stav se díky postupným renovacím každým rokem zlepšuje,“ dodal Vavřík.

Kateřina Krejčová