Pochází z Jistebnice u Tábora, kam se často vrací ve svých vzpomínkách. „Příběhy z dětství a mládí se ke stáří stále více objevují v mých vzpomínkách,“ říká František Kadoch.

Inspirují jej k příběhům, které se snaží sepsat v řadě svých knih, nebo při vydávání Šumavského kalendáře, který spolu s nakladatelstvím Papyrus vydává. Pašeráci, pytláci a podloudníci, Lidová mluva na Šumavě a v Pošumaví, Lidé, lidi, lidičky – to je jen krátký výčet názvů jeho knih.

Jeho životní styl ale ovlivnil hlavně vojenský dril, kdy téměř polovinu svého života prožil jako voják v armádě a jako voják také přišel do Vimperka, kde již zůstal. Pro svůj postoj k okupaci sovětskými vojsky byl ale z armády vyloučen. Poté následovala léta pronásledování od StB, nemožnost sehnání práce, která by odpovídala jeho vzdělání…

Příležitost nakonec dostal v ochraně přírody, kdy léta před odchodem do důchodu pracoval na Správě Chráněné krajinné oblasti Šumava jako vedoucí strážní služby a neoficiálně jako redaktor časopisu Šumava.

Do dalších let nezbývá, než popřát hlavně zdraví a psychickou pohodu. K tomuto přání se připojuje také redakce Deníku.