První zmínky o domech s číslem 254 a 2855 pocházejí až z konce 16. století. Původně šlo o dva malé sousedící objekty.

Domy jsou přistavěny k západní parkánové ohradní zdi historického jádra a stavební parcela je spojena se zbytkem historické bašty.
Tato půlkruhová mohutná věž byla v minulosti snížena zhruba o dvě patra, takže dnes je viditelná pouze z Tismenického údolí a jordánské hráze.

Hmota nynějšího domu pochází pravděpodobně z 2. poloviny 18. století, již od začátku 19. století byla provozně rozdělena na dvě části a dodatečně v té době byla k severní části přikoupena původní bašta (1).

I když dům historicky měl původně jedno popisné číslo, došlo k majetkoprávnímu rozdělení na dvě popisná čísla teprve nedávno – koncem 90. let minulého století. Objekt pak v roce 1994 vyhořel a byl opět sjednocen pod jednoho majitele, aby začaly rekonstrukční práce.
Konstrukce poničené požárem byly nahrazeny novými a oba domy byly sjednoceny provozně i stavebně. Rekonstrukce skončila v roce 1999.

Dům zahrnuje i prostory bývalé bašty opevnění – původně venkovní dvorek. Její prostor je propojen s dispozicí přestavěných objektů v suterénu, přízemí i podkroví. Sklep tvoří jedna podélná prostora, valeně zaklenutá. Přízemí je plochostropé, včetně prostoru v baště.
Vestavba do podkroví je spojena s venkovní terasou na střeše bašty. Osvětlení vnitřních prostor bylo provedeno volskými oky. Mezi domem a přilehlou renesanční vodárenskou věží je malý dvorek.

Ze severu byla provedena malá přístavba se vstupem do bytu ze severního dvorku a se střešní teráskou pro tento byt. Dům je v soukromém vlastnictví. Pod podkrovním bytem je restaurace se zajímavými prostorami v baště a v suterénu objektu.

(Zdroj: (1) K. Thir: Staré domy a rodiny táborské I.-II., Tábor 1920, str. 593).

Jan Stach