Prozatím jen katastrofický scénář, v budoucnu však možná krutá realita. Na neudržitelný stav v sociální sféře má upozornit dnešní generální stávka s názvem Bed–in, tedy zůstat v posteli. Deklarativně se k ní připojují tři táborské organizace: CheironT, Fokus a Kaňka.
„Pokud bychom nevstali z postele, nefungovaly by logicky žádné naše služby,“ líčí naplnění hrozby ředitel Fokusu Pavel Kutil. „Duševně nemocní by neměli žádnou pracovní náplň a brzy by se vrátili na psychiatrii, do ústavů a podobně.“
Peníze, které ale stát nevloží do kvalitních sociálních služeb, rozhodně neušetří. Z koláče financí je ukousne daleko více nenasytné zdravotnictví.
„Tím, že poskytujeme kvalitní sociální služby, šetříme peníze ve zdravotnictví. A to nemluvím o sociálních dopadech a kvalitě života sociálně slabých skupin,“ upozornil Kutil.
Organizace se potýkají s neustálým nedostatkem peněz, se strachem z budoucnosti i s absencí koncepce.
„Průměrná hrubá mzda pracovníků v komunitním centru je třináct tisíc korun. To je za kvalitní práci lidí, kteří mají mnohaletou praxi a jsou za nimi vidět výsledky, opravdu směšné,“ zdůraznila ředitelka Cheironu Aneta Vomlelová.
Mnoha organizacím se neustále snižují dotace a jsou jim vypláceny se značným zpožděním. Podle stávkujících neexistuje plán, jak budou financovány sociální služby po ukončení finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie, tedy po roce 2013, a hrozí tak naprostý kolaps systému, zejména terénních sociálních služeb.

Centrum Kaňka se připojuje ke generální stávce sociálních služeb formou tiskové zprávy a vyvěšením letáčků.
„Myslíme si, že úsporná opatření se nedělají na správných místech a zkostnatělá byrokracie by se měla stát konečně flexibilní,“ zhodnotila předsedkyně občanského sdružení Kaňka Irena Heřmánková
Ohnisko stávky sociálních služeb se dnes rozhoří v Jindřichově Hradci. Na Masarykově náměstí stávku podpoří mezi jedenáctou a třináctou hodinou happening se zábavnými disciplínami pro kolemjdoucí.
„Chceme upozornit na to, že v posledních několika letech, kdy vešel v platnost nový zákon o sociálních službách, ministerstvo práce a sociálních věcí zcela selhává v roli vůdce změn a instituce, která má zajistit kvalitu sociálních služeb v tomto státě,“ řekl mluvčí zúčastněných organizací pro Jihočeský kraj a ředitel jindřichohradeckého občanského sdružení Proutek Jan Kostečka. Výše zmíněnými jevy jsou ohroženy takové služby jako například chráněná bydlení, sociálně terapeutické dílny, nízkoprahové kluby pro děti a mládež, denní centra, pečovatelské služby, osobní asistence a další služby.
Prakticky tak neustále hrozí, že lidé s mentálním nebo tělesným postižením, duševním onemocněním, senioři nebo třeba děti s problematickým rodinným zázemím přijdou o podporu a pomoc, kterou potřebují, aby mohli normálně žít.

Stávka je krajní metodou komunikace, míní prezident asociace Jiří Horecký

Přestože se dnes v sociální sféře stávkuje, největší organizace v oblasti sociálních služeb, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (ASSP), se od akce distancuje. Prezident Jiří Horecký považuje stávku za krajní způsob komunikace s úřady.


Proč se ke stávce nepřipojujete? Krev přece teče z vašeho…
Nebráníme jednotlivým členům v účasti, přesto si ale myslím, že stávka je krajní forma komunikace se státní správou. Zvlášť v tomto případě. Některé problémy už jsou odstraněny, na dalších se pracuje a někde nebyly zdaleka vyčerpány všechny prostředky k dosáhnutí nápravy.


Podle seznamu zúčastněných se do stávky zapojily zejména menší organizace. Je to proto, že hlavně ony jsou znevýhodňovány?
Nezáleží na velikosti, ale na zřizovateli. Příspěvkové organizace mají za sebou obec nebo kraj, a to jim poskytuje určitou jistotu, že je stát nenechá padnout, protože to má uložené ze zákona. Ale rozhodně se nedá mluvit o nějakém upřednostňování těchto zařízení před ostatními. Například město Tábor nedalo letos na provoz domova pro seniory ani korunu a nemá to v plánu ani na příští rok. A podobně je to podle mých informací minimálně v dalších pěti krajích. Na příspěvkové organizace nešlo nic.


Je tedy podle vás v sociální sféře všechno v pořádku?
Zdaleka ne. Nejaktuálnějším problémem je systém rozdělování financí, který je stále centralizovaný a nereaguje na specifika jednotlivých regionů. Také inspekce kvality nefungují tak, jak by měly. Příspěvky na péči se nevracejí do sociálních služeb. Ale na všem se pracuje a proplýtvat si tak vzácný prostředek, jako je stávka, je v této situaci škoda. Měli jsme přijít o dvě miliardy. Zalarmovali jsme všechny možné politiky a je více než pravděpodobné, že se tyto peníze do sociálního sektoru vrátí. A to je rozdíl v přístupu a důvod, proč jsme se ke stávce nepřipojili. Mohli bychom dosáhnout úspěchu jinými prostředky.