Na historicky důležitém místě Tábora se dnes nachází dům čp. 354. Jedná se o mohutnou stavbu na rohu současných ulic Palackého a Žižkovy, okolo uvedené nemovitosti zahýbáme k nedaleké budově Střelnice. Ovšem tato situace v příslušných místech vznikla postupně teprve od předminulého století. Tehdy se likvidovala většina původního městského opevnění. Zachovány zůstaly pouze určité památkové stavby, v dalších prostorech vznikly nové budovy a komunikace.


Konkrétně na východní straně Tábora vstup do starého města původně bránila soustava Nových bran, po jejich zboření vzniklo v sousedství nejprve divadlo. Polohopisný plán města Tábora z roku 1886 již zachycuje řadu domů v Palackého ulici včetně čp. 354. Stejně tak polohopisný plán královského města Tábora dle stavu z roku 1902, vypracovaný okresním lesním inženýrem Janem Hemmrem. Zde za uvedenými domy vidíme zahrady.

Geografie
Orientační mapa historického města Tábora dle stavu z roku 1920 udává porovnání husitského a dnešního Tábora, a to dle výzkumů táborského historika a místopisce Karla Thira. Na příslušné mapě můžeme najít prostor mezi Střelnicí a divadlem pod označením Žižkovo náměstí (dnešní Žižkovo se tehdy nazývalo náměstí Republiky). A zde u bývalého městského opevnění spatříme zakreslené šance a po straně i již nezachované Nové brány. Dále na uvedené mapě zaznamenáme v Palackého ulici budovy dobových úřadů, zatímco plán města Tábora z roku 1935 už značí plnou zástavbu celého zde uváděného prostoru tak, jako ji známe i dnes.

Na začátku dvacátého století byla majitelkou domu čp. 354 Veronika Lang, přičemž zde tehdy se svými živnostmi působili pekař Čeněk Volf a Veronika Kutilová, vedoucí obchod s moukou a luštěninami. Později dům vlastnila a po dlouhá léta v něm žila Olga Fischlová a Emil. Paní domácí byla vdovou po továrníku, majiteli známé fabriky na zpracování kůží u řeky Lužnice. Ve třicátých letech se dalšími spolumajiteli čp. 354 stali Jiří a Klára Burianovi, zároveň zde žil advokát dr. Gustav Burian.

Obchodní ruch
V rohové budově na rušném místě stále panoval čilý obchodní ruch. Již ve dvacátých letech v čp. 354 žil obchodník Josef Meisl s manželkou Hermínou, kteří zde vedli galanterní zboží, dámskou konfekci a pláště, ve třicátých letech též výrobu prádla.
Dalším zdejším významným obchodem byla filiálka táborské firmy Vondrák Boh. a bratr, kteří v čp. 354 sice nežili , ale jejich prodejna nejrůznějších pánských a dámských oděvů i sukna patřila k nejznámějším ve městě po mnoho let. Rovněž holič Josef Strach, který v příslušném domě působil ve dvacátých letech, zde trvale nebydlel. Stejně tak Quido Hernych, zabývající se zde tehdy obchodem s linoleem.

Ovšem ve třicátých letech bychom v čp. 354 našli obuvníka Františka Suchého a jeho ženu Zdenku, kteří tu i žili. V pozdějších časech se do daných míst znovu nastěhovalo holičství. Starší obyvatelé Tábora jistě vzpomenou na odebírání lístečků a poté vyvolávání čísel podle pořadí na stříhání.
V dnešní době jakoby se ševcovské řemeslo, byť symbolicky, do rohového domu vrátilo. Věřme, že dům čp. 354 na rohu ulic Palackého a Žižkovy nadále zůstane nejen obchodním centrem, ale též důležitým směrníkem na okraji starého původního města Tábora.