Tolik vody nikdo z obyvatel postižených míst nepamatoval. Naštěstí likvidovala jen majetek, na lidské životy si nedovolila – toto popisovaly Táborské listy 9. srpna 2002.

V této době skončil pod vodou vodou i Nadějkov. Nikdo tomu nemohl uvěřit. Od Květuše se přivalila velká voda, rozvodnila říčku Smutnou, převalila se přes hráze a ničila.

V Ratajích se den před tím plavilo na kánoích. V nejníže položeném domě naměřili jeho majitelé metr vody.

V Bechyni říčka Smutná napáchala škody Na Plechamru. Zahrady tu byly uvězněné pod kalnou vodou.

„Přívalová vlna přišla před půlnocí a zatopila zhruba osm rodinných domů," popisoval tehdy starosta Vlastiboře Jan Snítka, situaci v další obci.
Dne 10. srpna stále přetrvával stav bdělosti. Ostrá přívalová vlna zatím na Táborsko nedorazila a okres měl na rozdíl od většiny míst na jihu Čech štěstí v neštěstí, druhý stupeň povodňové aktivity trval. Deník tohoto dne psal:
„Naštěstí stekla voda v Lužnici z území táborského okresu včas, takže mohla přitéci voda další, z Jindřichohradecka. Je dobře, že ve čtvrtek pršelo jen patnáct minut. Už v noci poklesla hladina na vodočtu v Klenovicích. Uvažovali jsme o odvolání druhého stupně na celé Lužnici, ale ráno jsme se dozvěděli, že v povodí Nežárky přes noc napadlo osmadevadesát milimetrů srážek. Proto všechna opatření musí setrvávat. Zvýšený stav vody zůstane, ale vlna už snad nepřijde, voda už plynule odtéká," shrnul závěry vedoucí referátu životního prostředí okresního úřadu Jan Jelšík.

Další informace o dění z povodní 2002 na táborském okrese přineseme ve středu.