Jestli se s českým školstvím rychle něco podstatného nepodnikne, do pěti let budeme na úrovni Rumunska. I tuhle alarmující zprávu se dozvěděli členové nově vzniklé Asociace aktivních škol na své zahajovací konferenci za přítomnosti ministra školství Josefa Dobeše. Do svých řad přijali také dvě školy z Táborska.

Aktivně se podílet na procesu odbyrokratizování českého školství, což je jedním z hlavních úkolů asociace, budou moci také táborské Bolzano a ZŠ Malšice.

„V podstatě jde o to nasbírat zkušenosti a informace zdola a pak je využít při jednání s ministerstvem školství, v čemž bude mít asociace rozhodně lepší platformu než jednotlivé školy,“ vysvětlil Zdeněk Trska, ředitel Základní školy Bernarda Bolzana. Tato soukromá škola vítá i snahy asociace o rovný přístup ministerstva ke všem školám bez ohledu na to, zda jsou státní, soukromé či mají statut neziskové organizace.

Hodně rychle by se ale měla řešit hlavně úroveň školství.

„Byli jsme seznámeni s výsledky nezávislého výzkumu, který provádí nadnárodní společnost. Ta vytváří na jejich základě portfolio pro zahraniční firmy, které by zde mohly chtít investovat. Podle jejich zjištění opřeného o výsledky výzkumů TIMSS a PISA šla úroveň českého školství od roku 1995 rapidně dolů. Jestliže jsme dnes na úrovni Estonska, jehož školství je ale na strmém vzestupu, za pět let budeme srovnatelní s Rumunskem. A jen kvůli tomu přišel náš stát o 440 miliard korun,“ upozornil ředitel malšické základky Pavel Klíma.

Problém není jen v penězích. Větší hrozbou je veřejné mínění. Až osmdesát procent rodičů je s úrovní našeho školství spokojeno. Dokonce platí pravidlo, že čím horší škola, tím větší spokojenost. Další samostatnou kapitolou je úroveň českých učitelů.

Už čtyři roky probíhá školská reforma a s ní související školní vzdělávací programy (ŠVP). Prakticky však nemá ještě žádné výstupy, protože děti, které se podle ŠVP začaly učit, jsou dnes v deváté třídě. Mezinárodním testováním funkční gramotnosti (PISA), jehož nepříznivé výsledky otevřely mnoho diskuzí, prošli před dvěma lety žáci, kteří se podle ŠVP neučili.

„Nelíbí se nám, že neúspěch se teď hází na nové školní vzdělávací programy. Vždyť PISA nic takového nedokázala. Daleko horší jsou totiž neustálé změny a s tím přibývající administrativa,“ míní Zdeněk Trska. Ředitel je podle něj z osmdesáti procent úředníkem místo toho, aby se touto měrou věnoval výuce či metodice výuky.

Ministerstvo chce nyní školství na základě znepokojivých výsledků nastartovat. Jde na to ale správně? Podle Trsky chce například nastavit standardy pro testování dětí tak, aby mohly všechny projít. „To je ale špatně. Když si má dítě sáhnout pro banán, měl by se dát na vyšší poličku, aby se pro něj muselo natáhnout. Dalším jasným signálem z pléna směrem k ministerstvu zní: Nehledejte problém pouze v testování, zaměřte se na střední školy, kterých je stále vysoký počet a žáci nemají motivaci k dosahování lepších výsledků.“

V současné době asociace sdružuje 51 škol. Noví členové jsou přijímáni pouze na doporučení některého z členů, zabránit se tak má masové a nefunkční akci. Hlavní osobou jejího vzniku byl dlouhodobý kritik přebujelé školské byrokracie Václav Klaus mladší. Sněmy jsou naplánovány dvakrát za rok, internetová diskuze probíhá nepřetržitě, stejně tak i vzájemné sdílení výukových databází jednotlivých škol, jež jsou otevřeny i pedagogům. Naději na lepší zítřky dává asociace i řediteli malšické základky Pavlu Klímovi. „Vzhledem k tomu, že pan Klaus ml. je zároveň poradcem současného ministra školství, věřím, že náš hlas nepropadne do hlubin zapomnění.“