Již brzy nás statistici sečtou. Aby se vědělo, kolik nás tu vlastně je. Aby se přišlo na to, z čeho mají lidé nábytek, kolik pater mají jejich domy, aby se vědělo, v jaké výši mají brát chudí lidé sociální dávky. A nebo proto, aby se to všechno mohlo zneužít. Těch příkladů vymyslely děti z chotovinské základky víc než dost.

Určitě už jste slyšeli, že se chystá sčítání lidu. Víte, proč se vlastně takové sčítání dělá?
Zdeněk: Aby se vědělo, kolik je tady lidí.
Matěj: Je to na sčítání domů, bytů, spotřebičů a nábytku.
Honza: Lidé se sčítají také proto, aby se vědělo, jestli platí daně.

Věděl by někdo, jak často se takové sčítání provádí?
Monika: Každý rok?
Martin: Jednou za rok.
Vašek: Jednou za dva roky.
Matěj: Moje mamka dokonce jednou dělala sčítání lidu. Nedávno. Je pošťačka.

Na co všechno se ti sčítací komisaři ptají?
Vašek: Nám to přišlo domů a mně se zdá, že občas jsou tam hodně osobní otázky. Třeba jestli někdo věří v boha, nebo jestli máme doma počítač.
Honza: Ptají se taky na počet dětí.
Klára: Chtějí vědět počet lidí v domě.
Vašek: Kolik platíme daně.
Monika: Počet pater v domě.
Honza: Na zaměstnání.
Zdeněk: Jak žijeme. Jestli v paneláku, v domě nebo v takových těch domech pro chudé. V chudobincích by se dalo říct.
Matěj: Kolik máme elektrospotřebičů.
Martin: Kolik má barák čtverečních metrů.
Honza: Kolik vlastní rodina nemovitostí.
Vašek: Z jakého materiálu máme nábytek.
Honza: Kolik mají lidé bankovních účtů.
Zdeněk: Nejsem si tím jistej, ale možná se taky ptají, jestli lidi mají hodně peněz, nebo málo.

Na co by se ale určitě ptát neměli?
Martin: Na soukromí.
Zdeněk: Mně přijde hloupé skoro všechno, na co se tam ptají.
Vašek: Kde třeba mají lidé schované šperky.
Monika: Na věk.
Klára: Jak spolu ti lidé vycházejí. Jakou mají práci a kolik vydělávají.
Vašek: Kam chodí do práce.
Martin: …a kudy chodí.
Zdeněk: Jestli mají peníze.
Honza: Neměli by se ptát třeba na sexuální orientaci.
Vašek: S kým máme vztah.

Může někdo sčítání odmítnout?
Zdeněk: Nemůže. Jinak by platil deset litrů.
Matěj: Sčítání lidu můžou dělat jenom náctiletí. Těm, kterým je deset let, jako mně, tak nemusí.

Myslíte si, že do dotazníků můžou lidé lhát?
Zdeněk: To teda nemůžou. Oni si to podle mě nějak zjistí. Oni se budou řídit podle toho, co tam ti lidi napsali a když zjistí, že lhali, tak budou platit ještě větší pokutu, než kdyby to úplně odmítli.

A jak to podle vás můžou zjistit? Jak si třeba ověří, jestli věříte v boha?
Vašek: U pana faráře, třeba.
Zdeněk: Já si myslím, že ta Evropská unie má možná nějaký tajný agenty, kteří špehujou lidi. Nebo nás možná kontrolujou těma satelitama.

K čemu se zjištěná data používají?
Martin: Ke sčítání lidu.
Matěj: Aby vydělávali peníze. Aby měli víc prachů. Stát je jako nedosypanej pytel. Doslova.
Honza: Potřebují zjistit, kolik by nějaká chudá rodina potřebovala pobírat sociálních dávek.
Vašek: Do novin.
Honza: V případě záznamů nějaké kriminální činnosti by se vzala tahle data a podle toho, o jaký trestný čin by šlo, vyhledají člověka, který tomu nejvíc odpovídá.
Vašek: Aby nás mohli vykrást.
Zdeněk: Zkrátka, aby toho mohli zneužít.

To je zrovna moje další otázka. Jestli se tato data dají zneužít a jak?
Vašek: Třeba zrovna k tomu vyloupení. Když tam třeba člověk uvede, že má schované šperky v posledním patýrku dole v šuplíku, tak on tam přijde, vezme to a pak zase odejde.
Honza: Kdyby třeba unikly informace o člověku, který by byl původem Rom a někteří lidé třeba nemají Romy rádi, tak by ho kvůli tomu mohli šikanovat, nebo ho za to tlouct, vydírat ho…
Vašek: Když by šel třeba někdo do práce a řekl by do toho dotazníku cestu, tak by ho na té cestě mohli unést. Vzali by mu peníze, šperky, hodinky, kreditku, a pak by ho zase vrátili na místo a on by pokračoval v cestě.
Zdeněk: Nebo takhle: on by tam napsal, kudy chodí do práce a že je bohatej. Tak by ho mohli unést a pak chtít výkupné po rodině. Třeba pět milionů.
Honza: Hackeři se jim můžou nabourat do sítě.

Proč je některým lidem nepříjemné vyplňovat dotazníky ?
Klára: Protože se bojí, že je vykradou.
Honza: Otázky jsou moc osobní a většinou to bývá hrozná nuda.
Martin: Bojí se o sobě něco zveřejňovat.
Vašek: Bojí se o svoje děti, aby je neunesli.
Monika: A o svůj majetek.
Honza: Kdyby byli třeba bohatí, a uvedli to v dotazníku, tak by po nich nějaké humanitární organizace mohly chtít pořád nějaké příspěvky. A to by jim mohlo vadit.

Myslíte si, že lidí přibývá nebo spíš ubývá?
Vašek: Tak nastejno. Lidi přibydou a pak zase ubydou, protože umřou.
Zdeněk: Já si myslím, že asi o jedno procento spíš ubývají. Je teď hodně sebevražd, katastrof, jako teď v Hirošimě, to je několik set milionů lidí, co umřelo.
Vašek: Podle mě nás spíš přibývá.
Záleží to hodně na tom, kolik se rodí dětí. Co by měla udělat vláda, aby se porodnost zvýšila?
Vašek: Přesvědčit lidi, aby chtěli mít to dítě.
Honza: Prodloužit mateřskou.
Zdeněk: Zvýšení mateřské. Třeba o dvacet procent.

Myslíte si, že jsou lidé chudší nebo bohatší než dřív?
Vašek: Podle mě jsou chudší. Jak jsou teď různé katastrofy a krize.
Zdeněk: Prostě jsou teď pořád různé ekonomické krize. Třeba brambory všechny shnily a jsou kvůli tomu třeba o pět procent dražší. Všechno je teď vlastně dražší.
Vašek: Tak si je mají vypěstovat. Ty brambory.
Martin: Ale za to vlastně může příroda, za ty ceny. Protože poslední dobou byla úroda fakt hrozná.
Honza: Vůči Evropě jsme určitě pod průměrem.

Kolik má průměrná rodina dětí?
Vašek: Dvě.
Zdeněk: Dvě až tři.

Máme v České republice víc žen nebo mužů?
Zdeněk: Mužů.
Martin: To je těžko určit.
Monika: Já si myslím, že je víc žen. Ženy se totiž dožívají více let.
Vašek: Chlapi dřív umřou a ženský zůstanou na světě samy.
Honza: Já teda doufám, že je na světě víc žen. Aby byl větší výběr.
Zdeněk: A když bude víc žen, mohlo by se rodit i víc dětí. Protože jeden chlap klidně může chodit se dvěma ženskejma a může mít dvakrát tolik dětí. Takže se zvedne ta porodnost. Ale já si myslím, že by bylo nejlepší, aby bylo stejně žen jako mužů. Aby to tak k sobě pasovalo.
Matěj: Nějací princové v Indii můžou mít klidně dvacet žen. Celý harém. Nebo mají třeba sedm žen, ale klidně můžou mít sto dětí. A pak si je musí všechny pamatovat a všechny je živit.

Kde se všechna ta nashromážděná data zpracovávají?
Zdeněk: Má to Evropská unie.
Honza: V počítači.


Více na www.taborsky.denik.cz