Starostové: Výsledky nás zdrtily

Připadám si, že jsme se ocitli v pohraničí, tvrdí vožický starosta Jaroslav Větrovský.

Po přehodnocení páté a šesté výzvy regionálního operačního programu uspěly se svými projekty na Táborsku jediné dvě obce. O peníze z Evropské unie přišli i ti, kteří je před tím měli přislíbené. „Jsem zdrcen. Ani jeden z našich dvou projektů nebyl podpořen. Jsem přitom přesvědčen, že byly oba smysluplné a plně odpovídaly regulím ROP,“ řekl Deníku Větrovský.

Vožice žádala o rekonstrukci místních komunikací a společenského sálu hotelu Záložna. „Měl jsem pocit, že jde o fondy strukturální, a ty by měly stírat rozdíly mezi jednotlivými oblastmi regionu. Teď ale mám pocit, že sever okresu se ocitl v pohraničí.“
S rozhodováním výboru není spokojen ani starosta Chýnova a senátor za ODS Pavel Eybert.

„Je podivné, když mi na jeden totožný dokument dali tři rozdílná hodnocení. Ke třem projektům na rekonstrukci komunikací jsme přikládali totožný doklad o finančním zdraví města, přičemž v jednom případě byl ohodnocen padesáti procenty, ve druhém případě dostal sto procent a v tom třetím nula. Jsem přesvědčen, že v posuzování žádostí chybí objektivita,“ netají se s pochybnostmi Eybert.

Přímo o smůle může hovořit starosta Soběslavi Jindřich Bláha. Peníze na bazén už mělo město téměř v kapse. Po přehodnocení výzev o ně ale přišlo. „Nemáme ponětí, proč se tak stalo. Společně s dalšími zástupci obcí nyní pátráme po informacích.“

Bazénu se ale Soběslavští přesto dočkají. Radnice začala už se stavbou za svoje.
„Projekt jsme upravili a snížili náklady. Vypustili jsme nějaké terénní úpravy, něco z úpravy hřišť a něco na atrakcích i na stavební části,“ vysvětluje Bláha.

Mezi náhradníky uvízla obec Ratibořské Hory se svým projektem na vybudování infrastruktury pro volný čas. Obec žádala o 24,8 milionu korun.
„Jsem opravdu naštvaný. Když se podíváte, kdo dotaci dostal a kdo ne, tak to už snad nemůže být náhoda,“ naznačil ratihorský starosta Radek Lamboj.
Ratihorští měli podané dvě žádosti. Projekt na rekonstrukci kulturního domu přitom neprošel opakovaně.

„Ŕíkám si, že kdybych projekty vypracovával já sám, mohlo by dojít k pochybení, ale dělají na tom renomované firmy, které se tím živí. Můžeme třeba ztratit body na tom, že nevytvoříme nová pracovní místa, ale úplně pohořet…“
Obec tak „vyhodila komínem“ téměř čtyři sta tisíc za projekty, které neprošly. „Neodvažuji se ani doufat, že bychom ještě uspěli. Nejsme totiž ani první náhradníci,“ dodává Lamboj.

Soukromé subjekty na Táborsku byly v žádostech úspěšnější. Peníze z ROP by mělo dostat osm z nich. Jedním z nich je společnost Kovandovi Tábor, která má dostat 30,1 milionu na muzeum čokolády a marcipáná. Úspěch ale s jednatelkou Petrou Kovandovou nezamával.
„V takové sitauci už jsme byli jednou. Dokud smlouva nebude podepsaná, zůstanu stát nohama na zemi a do země už nekopneme,“ zdůvodňuje selským rozumem jednatelka.

Do současné doby muzeum čokolády spolklo bezpočet hodin práce s pohltilo kolem 1,5 milionu korun za vypracování projektu a stavební úpravy. Tyto peníze mohla společnost použít jinde.
„S konečnou platností se budeme moci radovat stejně až za tři roky, až budeme mít jistotu, že jsme nikde náhodou nepochybili. Zodpovědnost je to obrovská, “ dodala Petra Kovandová.