Mladá Vožice by si mohla polepšit o 5,5 milionu korun, Chýnov o šest, Planá nad Lužnicí až o devět milionů, Řípec o 600 tisíc. Ale pouze v případě, že projde novela o rozpočtovém určení daní. Dost bylo diskriminace, hlásí se o slovo zástupci samospráv. Dnes se kvůli tomu chystají hromadně projít Prahou.
„Z Budějovic odjede autobus, zatím máme zaplněno 54 míst. Starostové budou bojovat za to, aby nadále nebyly kráceny jejich pokladny. Objevilo se totiž důvodné podezření, že novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) by neměla být schválena,“ řekl včera Deníku předseda krajské organizace Spolku pro obnovu venkova Jan Malík.
Novela by měla pomoci všem obcím a městům kromě čtyř metropolí – Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Nejvíce by si polepšily obce od dvou do deseti tisíc obyvatel. Návrh ministra Miroslava Kalouska (TOP 09) počítá s tím, že čtyři největší města republiky by naopak o peníze přišla. A ne o malé. Jen pro Prahu by jeho varianta znamenala úbytek 2,2 miliardy korun.
ODS však přichází s jiným řešením. Rozpočty obcí by se měly posílit o 14,5 miliardy korun, ne však na úkor „velké čtyřky“. Stát by podle ní měl hledat peníze z národních dotačních titulů, snížit provozní výdaje státu nebo upravit podíl obcí na celkovém objemu sdílených daní. V tomto duchu se vyjádřil premiér Petr Nečas na sobotním setkání starostů ODS v Brně.
„Strávil jsem na tomto srazu celou sobotu a půl dne se vlastně hovořilo jen o této novele. Já jsem vystoupil s tím, že je třeba ji rozhodně přijmout, i když tam budou nějaké kompromisy,“ uvedl starosta Plané nad Lužnicí Jiří Šimánek. Město by si mohlo přijít až na devět milionů.
„Opravili bychom komunikace, čeká nás rekonstrukce veřejného osvětlení, místní sokolovny nebo stavba malé vodní elektrárny. To bude těch peněz ještě málo,“ smál se Šimánek.
Bechyně si to, o kolik by se jí mohl zvýšit rozpočet, zatím nespočítala. „Čekáme, jestli novela projde, pak si to spočítáme,“ říká starosta města Jaroslav Matějka, který přemýšlel i o účasti na dnešní demonstraci. „Už mám ale naplánované jiné pracovní akce a hlavně zasedá zastupitelstvo, na kterém nemohu chybět,“ uvedl důvody.
Diskuze na téma RUD není žádnou novinkou. Už před dvěma roky se také několik obcí z Táborska připojilo ke kampani Daňově diskriminovaná obec. Ceduli s tímto nápisem si ke vjezdu na své území zavěsili tehdy také Řípečtí.
„O změně se mluví už čtyři roky. Na studii ohledně RUD pracovali ekonomové a studenti z vysoké školy ekonomické. Dnešní systém dělení prostředků ze státního rozpočtu je diskriminační. Pro nás je to stěžejní záležitost. Pokud se novelu nepodaří přijmout do konce roku, je to ztracené. Všechno se bude opět jen a jen oddalovat,“ míní starosta Řípce Jindřich Jedlinský. Obec by si polepšila o šest set tisíc, což by pokrylo například třetinu nákladů na víceúčelové dětské hřiště, které se tu chystají vybudovat.
Pro Mladou Vožici by přijetí novely znamenalo navýšení rozpočtu o 5,5 milionu korun. „Všechno bychom využili na investice. Například velká část vodní nádrže v zámecké zahradě by se za to dala pořídit. Za takové peníze by se obnovilo mnoho kilometrů místních komunikací, nebo by se opravilo zázemí hotelu Záložna,“ vyjmenoval starosta Jaroslav Větrovský, jak by město s penězi naložilo.
Někteří starostové se však obávají, že co jim stát přidá na sdílených daních, to jim ubere na DPH. „Podle nás tento návrh novely RUD nepočítá s dopadem dříve navržené úpravy pro podíl obcí a krajů na celostátním výnosu daně z přidané hodnoty. Kromě změny a následného sjednocení sazeb daně, což bude mít jednoznačný dopad do zvýšených výdajů územních samospráv, totiž upravuje i zmíněné podíly obcí a krajů na celostátním výnosu DPH způsobem, kdy se tyto podíly snižují ve prospěch státního rozpočtu,“ uvedl Jan Malík.
Táborsko – Záměr, aby vesnice a menší města dostaly přidáno na úkor Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, odmítli také senátoři ODS. Ministerstvo financí by podle nich mělo navýšit příjmy obcí jiným způsobem. Na důvody jsme se zeptali senátora Pavla Eyberta.
Proč senátoři za ODS tento návrh odmítají?
Aby se sebraly peníze těmto čtyřem velkým městům, projde jen těžko. V sobotu jsme se na společném setkání starostů a senátorů snažili najít takový způsob, abychom malým sídlům dali totéž, co nabízí ministr Kalousek, ale zároveň nebrali prostředky velkým městům.
A jak byste toho chtěli docílit?
Některé národní dotace zrušit a rozdat je podle počtu obyvatel obcím a městům. Nějaké peníze by se také daly ušetřit tím, že se nezadá obrovská státní zakázka na staré ekologické zátěže, čímž se také ušetří. Hledáme zkrátka jiná řešení, neznamená to ale, že bychom nechtěli pro menší obce více peněz. Jen nechceme, aby to odnesla velká města. Takové Brno by přišlo o 900 milionů a v tu ránu by mělo pouze na mandatorní náklady a nikoli na rozvoj, investice a podobně.
Obce se bojí, že sice dostanou přidáno na sdílených daní, ale na druhé straně budou kráceny na DPH.
Tím, že se zvedne sazba DPH, vzroste objem vybraných peněz. Podíl obcí se sníží procentuálně jen o tolik, aby zůstaly přibližně na svém, takže by jim to nemělo nic ubrat. Co zůstane v rozpočtu navíc, použije se na důchodovou reformu.
Společné prohlášení Spolku pro obnovu venkova Jihočeského kraje (SPOV JčK), Krajské organizace Sdružení místních samospráv ČR (SMS JčK) a vedení Jihočeského kraje
Vítáme úpravu zákona o rozpočtovém určení daní, která snižuje příjmové znevýhodnění malých obcí přiměřenějším přerozdělením sdílených daní ve vztahu k počtu obyvatel ČR a zvýšením podílu na všech sdílených daních pro obce na 22,96 %. Vítáme takovou nápravu zákona, která zastaví rozevírající se nůžky mezi daňovými příjmy největších měst a nejmenších obcí.
Současně ale konstatujeme, že přeřazením příspěvku na částečnou úhradu provozních výdajů ve vyjmenovaných školských zařízeních zřizovaných obcemi, který je v současnosti poskytován zřizovatelům formou dotace na 1 žáka, do systému rozpočtového určení daní je tento pozitivní efekt na rozpočty obcí vlivem vzrůstajícího počtu žáků a neodhadnutelnosti celostátního inkasa sdílených daní podstatně redukován.
Upozorňujeme také na zarážející fakt, že tento návrh novely RUD nepočítá s dopadem předchozí navržené úpravy na podíl obcí a krajů na celostátním výnosu daně z přidané hodnoty podle návrhu novely zákona č. 235/2004 Sb. o DPH (sněmovní tisk č. 377, schválen dne 2. září 2011 v rámci 3. čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR). Tato novela zákona o DPH kromě změny a následného sjednocení sazeb daně, což bude mít jednoznačný dopad do zvýšených výdajů územních samospráv, totiž upravuje i zmíněné podíly obcí a krajů na celostátním výnosu daně z přidané hodnoty způsobem, kdy se tyto podíly snižují ve prospěch státního rozpočtu. Ze stávajících 21,40 % pro obce a 8,92 % pro kraje jde s účinností od 1. ledna 2012 o snížení na 19,93 % pro obce a 8,29 % pro kraje, resp. na 19,90 % pro obce a 8,28 % pro kraje s účinností od 1. ledna 2013.
Žádáme proto zákonodárce, aby neodkladně řešili situaci v nesouladu dvou zákonných norem, které na jedné straně obcím jakoby přidají, aby jim okamžitě podstatnou část přidaného odebraly.
Mgr. Jiří Zimola
hejtman Jihočeského kraje
Kateřina Nimrichtrová
Petra Novotná
