Daňově diskriminovaná obec. Kromě cedule s názvem obce uvítá všechny příchozí i nápis s tímto textem na více než tisícovce míst v republice. Z Táborska se k protestní akci připojily Val a Řípec.

„Dnešní systém dělení prostředků ze státního rozpočtu je diskriminační. Dokázala to studie vysoké školy ekonomické , ale i činnost komise ministerstva financí,“ uvedl právní zástupce Sdružení místních samospráv ČR (SMSČR) Stanislav Polčák.

Svou ceduli na dvou výjezdech z obce umístili také Řípečtí. Starosta Jindřich Jedlinský se rozhořčením nad nespravedlností dělení sdílených daní netají. „Dostáváme z těchto peněz zhruba 1,7 milionu korun. Podle analýzy vysoké ekonomické školy bychom měli dostávat o milion navíc. Za to se dá pořídit například 550 metrů kanalizace.“

Obce a města s 1500 – 5000 obyvateli získávají do svých rozpočtů téměř 4,5 krát méně prostředků na jednoho obyvatele než největší města v zemi. Dostává-li Praha na 1 obyvatele 30 tisíc korun ročně, menší města a obce získají na své občany jen necelých 6900.

„My jsme se sice k protestu nepřipojili, ale s důvodem akce plně souhlasím. Je snad Pražák jiný člověk? Je snad chytřejší, přinese naší republice víc než občan Ratibořských Hor,“ ptá se jejich starosta Radek Lamboj

Ze sdílených daní čtyři největší města získávají polovinu všech prostředků, zatímco zbylých 6600 obcí a měst získává druhou polovinu, přestože v nich žije 80 procent všech obyvatel země. Starostové se sice shodují, že existuje mnoho výdajů, které mají největší města na své obyvatele vyšší, avšak upozornili i na skupinu výdajů s opačnou tendencí.

„Vyšší výdaje na jednoho obyvatele jsou podle studie spojeny s náklady na dopravu, silnice a místní komunikace, kulturu a sportovní zařízení, bezpečnost a další výdaje. U menších měst a obcí jsou zase vyšší u požární ochrany, odvádění a čištění odpadních vod, veřejného osvětlení, na zajištění pitné vody a podobně,“ upozornil Polčák.

Chceme přidat

SMSČR připravilo návrh nového financování samospráv.Ten by měl respektovat zjištěné výdaje obcí a měst u jednotlivých činností. Návrh nemá negativní dopad na státní rozpočet, ale jiným způsobem přerozděluje prostředky určené všem obcím a městům. Posiluje rozpočty všech měst a obcí do 100 tisíc obyvatel o částku celkem 21 miliard korun, v průměru na jednoho obyvatele o částku 2,5 tisíce, tedy u obce s 1000 obyvateli přibližně o 2,5 milionu korun ročně navíc.

„Ten rozdíl by byl pro náš rozpočet dost zásadní. Přijde-li do něj o dva miliony víc, mohu jeden rok ušetřit, další rok si zafinancovat nějakou akci z obecního a nebýt pro příště závislý na dotacích,“ míní Lamboj.

Dotace jsou totiž dalším kritizovaným bodem starostů menších obcí. „Současně s řešením daňové diskriminace je třeba se zaměřit i na hospodárnost využívání státních dotačních titulů. Mělo by dojít ke zprůhlednění dotačního systému na všech ministerstvech prostřednictvím veřejné centrální adresy ,“ vysvětluje Polčák.

Kritiku sklidilo ze strany sdružení i takzvané porcování medvěda. Podle Polčáka jde o naprosto netransparentní dělení veřejných peněz, které jsou často používány na podporu fotbalových klubů či dalších oblastí individuálních zájmů.