Kdy jste vojáky povolal?
Armádu jsem začal řešit třetího večer a čtvrtého ráno, a to přes krizový štáb kraje. Ráno jsme se domluvili, že odpoledne přijedou. Už třetího byli připraveni v kasárnách, jen čekali na povel, který zajišťuje krajský krizový štáb u Generálního štábu AČR. Povel přišel po poledni, to vojáci vyrazili a pracovali až do večera. Další den ráno pokračovali a uklidili všechna veřejná prostranství.

Proč nemohli pomáhat i lidem v domech?
Během té doby, kdy už u nás vojáci byli, mi volali z krajského štábu, jestli vím, že je nemohu použít na práci v soukromých objektech ani soukromých zahradách.

Jak jste na to reagoval?
Hrozně jsem se tomu divil, bylo to pro mne úplně nepochopitelné.

Co na to říkal velitel vojáků?
Ten byl pravděpodobně dopředu instruovaný o tom, co mohou a co nemohou udělat. Samozřejmě do soukromých objektů by mohli v případě, že by tam v tu chvíli zachraňovali životy. Nebo by například hrozilo zřícení zdí. Ale nemůžou v nich provádět žádné úklidové práce. Na to armáda použitelná není. A z toho důvodu jsme spolupráci ve středu večer ukončili a ve čtvrtek a pátek už tu nebyli, i když právě s touto pomocí jsem do pátku počítal.

Jsou okolnosti, kdy můžete vojáky povolat napřímo?
Podle informací, které mám, tak pokaždé musím přes krizový štáb a ten zase přes generální štáb.

Fungovalo to tak i před jedenácti lety?
Ne, v roce 2002 i v následujících letech, ať se jednalo o povodně nebo sněhové kalamity, stačilo, že jsem zvedl telefon a domluvil se s velitelem posádky. V této souvislosti došlo ke změně.

Zrovna při našem rozhovoru jste měl na toto téma telefon s krizovým štábem. Co vám řekli?
Potvrdili mi, že armáda nemůže být použita na úklidové práce u soukromníků. Jmenovali mi směrnici náčelníka Generálního štábu AČR k nasazování sil a prostředků v rámci integrovaného systému. Je to směrnice z roku 2011, která rozpracovává zákon 219 z roku 1999 o možném nasazení vojáků. A tam je, že mohou zasahovat (na soukromé půdě) pouze při ohrožení života.

Mluvčí obrany ale v médiích uvádí, že takový rozkaz neexistuje.
Mně připadá, že se od toho distancují, že v tuto chvíli nechtějí veřejně přiznat, že armáda úklidové práce lidem nemůže dělat.

Našli jste lidem jinou pomoc?
Měli jsme tu dobrovolné hasiče a taky řadu skautů.

Občané se ale také domnívají, že jste začali pozdě s instalací protipovodňové zdi. Mně osobně jste v sobotu 1. června večer říkal, že Lužnici k dvojce zbývá asi třicet centimetrů. Určuje vám povodňový plán, kdy máte zábranu stavět?
Podle toho plánu v době, kdy výška hladiny dosáhne druhého stupně. Ten nastal v půl druhé v noci na 2. června.

Nebylo lepší preventivně stavět hned, když se hladina zvedala?
Tady právě vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by vývoj měl jít tak rychle. Že by se mělo stát to, co se stalo, protože tato povodeň měla, bohužel, úplně jiných charakter než ty předcházející. Dřív jsem dopředu věděl, že voda v Táboře, Sezimově Ústí nebo Planý a Veselí dosahuje určitého stupně, a že se blíží nějaká vlna či nebezpečí. Teď jsme žádnou výstrahu nedostal, protože se nikde nic nedělo. Český hydrometeorologický ústav i v sobotu večer říkal, že v jižních Čechách spadne 15 až 40 milimetrů srážek, což je normální déšť, při kterém se nic vážného neděje. Nakonec ale spadlo bez jakéhokoli varování víc než sto milimetrů. Pracovníci Povodí Vltavy to hodnotí jako bleskovou povodeň a jihočeský ředitel Zídek v televizi uvedl, že kvůli charakteru povodní nebylo možné v Bechyni ničemu zabránit. Navíc k Lužnici se přidala i voda z kopců.

Pro náš Deník jste v té době řekl, že i kdyby byla zeď dřív, voda by si stejně našla jinou cestu. Má tedy zeď za 12 milionů, byť Bechyně ji neplatila, smysl?
Pan Zídek také řekl, že tam, kde hrozí takové srážky, se povodňové stěny vůbec nestaví. Ale osobně jsem rád, že tady jsou a že po určitém vylepšení smysl mít budou. Je určitě chybou, že zábrana končí pár metrů nad řekou a že z druhé strany mostu, proti proudu, už není. To je námět na diskuzi s Povodím Vltavy.

Vyjádření mluvčí GŠ AČR Jany Růžičkové:

Pouze v případě bezprostředního ohrožení životů či velkých materiálních škod, mají starostové právo napřímo požádat o pomoc nejbližší vojenský útvar. Jinak musí postupovat cestou krizových štábů a HZS. Konkrétně k Bechyni: V okamžiku, kdy jsme obdrželi požadavek k nasazení, byly požadované síly vyčleněny a nasazeny. Od 4. června odpoledne 21 vojáků ze 151. ženijního praporu odstraňovalo z komunikací v Zářečí naplaveniny. Skončili 5. června po 16. hodině s tím, že starosta sdělil veliteli, že je již nebude další den potřebovat. Pokud by řekl, že je nadále potřebuje, vojáci by zůstali. Tvrzení, že nesmějí zasahovat na soukromých pozemcích a v soukromých domech, je nesmysl. Záchranné a likvidační práce, na které jsou vojáci dle rozhodnutí vlády vyčleňováni, se samozřejmě vztahují i na domy obyvatel. To, že vojáci obyvatelům v postižených oblastech pomáhají, jste mohli vidět na Ústecku, v Praze i na dalších místech.

Nechali nás vytopit doslova jako koťata

Zářečí - Dům Ludmily Matějíčkové stojí vodě přímo v cestě. Lužnici měla v ložnici už v roce 2002. Letos dcerou a jejím manželem spoléhali na nové protipovodňové zábrany. Marně.

„Jsme si jisti, že byly zanedbané povodňové plány, organizace při záplavách, nebyla respektovaná upozornění o vyhlašovaných povodňových stupních. Myslíme si, že kompetentní osoby, které mají nebezpečí ohlašovat občanům, neplnily své povinnosti, jak jim vyplývá ze zákona," říká Pavel Baracký.

Koho máte na mysli?
Víte, my jsme si studovali protipovodňový plán, z kterého jasně vyplývá, kdy se jaké stupně vyhlašují, máme také zjištěno, že pan starosta získával textovými zprávami údaje o tom, že ty stupně jsou vyhlašované. Bohužel, nekonal, jak měl konat.

Vám o tom neřekl?
Ne, já jsem ráno v půl šestý tady začal se sousedkou pobíhat, když voda tekla už fakticky po břehu a po silnici. Začal jsem zachraňovat psy i majetek a fakticky v půl sedmý bylo přistaveno první auto a hasiči začali stavět protipovodňové zdi.

Hlídali řeku už v sobotu večer?
Večer tady byli ještě i policisté, nevím, asi do půlnoci. Tím, že vytrvale pršelo, bylo vidět, že řeka stoupá a také se sesouval kámen z protější stráně, takže asi tak do jedné tu byli i hasiči a obhlíželi situaci. Co jsem se dozvěděl, tak snad sami od sebe od půl druhý drželi na zbrojnici nějakou hotovost. Ovšem, aby mohli začít stavět protipovodňovou zábranu, tak potřebují pokyn. Oni nemůžou do místa, kde je to uskladněný, dojít sami a začít stavět.

Kdy ten pokyn podle vás dostali? Slyšela jsem, že v půl páté ráno, je to tak?
Přesně tak, někdy kolem půl pátý, a to už bylo fakticky na upozornění, protože sousedka paní Jedličková a pan Najpl volali policii na 158. A podle mne, až když policisté vzbudili osoby, které jsou kompetentní, tak pak se začalo něco dít.

Kde to podle vás to nejvíce skřípalo?
Mně se na jednání starosty nelíbilo, že v prvopočátcích se vymlouvali na všechno možný: oni to hasiči nestihli postavit, ono to teklo z vrchu, ono bylo najednou hodně vody. Všechny možné výmluvy, místo aby řekl: „Jo, my jsme nečekali, že tak bude stoupat voda, překvapilo nás to a bereme část odpovědnosti na sebe, omlouváme se." Tak to vezmu, ale když člověk viděl tohle, tak do mne jakoby střelilo deset čertů. Je tu postavená nová zeď, stála hodně milionů a stejně nás nechali vytopit jako koťata. Doslova. Teď ty škody za miliony jdou čistě na jejich vrub, protože tady to nemuselo být. Nevěřím, že kanály nebo horní stružkou by nateklo tolik vody, aby se nedala odčerpat a udělala takovou spoušť.

Zlobíte se tady, že vám vojáci nepomohli, ale prý nesměli.
To je takové lhaní. Nevěřím tomu, že by vojáci – ženijní brigáda, která má tohle jako specializaci, nemohla pomáhat. Tady je sídelní místo takové brigády – mě by hanba fackovala, kdybych to Žářečí nechal vytopit. Voda stoupala docela rychle, ale oni mohli pomoct technikou, protože třeba hasiči mají málo výkonná čerpadla. Hodně věcí se mohlo zachránit.
I kdyby přišli to ráno v půl sedmé, tak by pomohlo, protože tady bylo devět hasičů a ty zábrany se sem vozily jednou avií. Hrozně mě mrzelo, že všechno se házelo na hasiče. Ti by si ale zasloužili řád.

Zvládl starosta povodně?

Názory bechyňských zastupitelů:

Pavel Houdek, ČSSD

Co mám informace, tak pan starosta skutečně hrubě situaci zanedbal a podcenil. Neplnil to, co je v povodňovém plánu, ohrozil životy, protože hasiči pracovali ve vodě pod proudem. Kdyby byl soudný, tak by měl odstoupit.

Lenka Bakulová, KDU-ČSL

Nejsem přesvědčena, že při povodních chyboval jen jeden člověk, ale celý krizový štáb. Navíc dva radní bydlí v Zářečí, ti klidně mohli pro starostu v noci doběhnout a vzbudit ho. Se starostou jsem o věci mluvila a řekl mi, že to chce vysvětlit, tak si na to počkám. Pokud budu vidět, že Zářečí nebylo vyloženě pouze jeho chybou, tak hlasovat pro jeho odvolání nebudu. Myslím si totiž, že měnit starostu na jeden rok není nutné.

Miroslav Dynda, ODS

K postupu v rámci povodní mám samozřejmě výhrady a panu starostovi jsem je sdělil. Teď čekám, jak se vyjádří. Nerad bych předjímal, proto se teď nevyjádřím k jeho případnému odvolání.

Josef Válek, KSČM

Nebudu se vyjadřovat, nějaké svoje informace i názor mám, ale mohou být zavádějící, proto si raději počkám, co se dnes na zastupitelstvu dozvím.

Martin Zelenka, SNK – ED

Povodně nezvládl celý krizový štáb a jsou tedy pracovníci, kteří by za to měli nést odpovědnost. Víc konkrétní nyní ale nebudu, uvidíme dnes.