Stejně tomu bylo při rekonstrukci domu čp. 308 ve Svatošově ulici v centrální části historického jádra. Ještě v roce 1997 jej rovněž uvádí Klub za staré město Tábor jako objekt pro nutné přijetí opatření.

Realizaci předcházely několikaleté dohady ohledně opětného umístění hasičů, kteří dům využívali několik desetiletí. Následně se ukázalo, že tato myšlenka byla spíše brzdou pro započetí rekonstrukce. Obnova byla rozjeta až po rozhodnutí řešit nové sídlo dobrovolných hasičů na Maredově vrchu. Stavební práce na rekonstrukci započaly v lednu roku 2001 a končily v říjnu roku 2002. Dům je památkově chráněn a je ve vlastnictví města Tábora.
Dle historických pramenů byl prvním vlastníkem Mikuláš Vlaský ze Sionu, následným majitelům dům r. 1525 vyhořel, opravil se zřejmě až po roce 1535. Poslední doložené změny dispozice a hlavního průčelí pocházejí z doby klasicismu 19. století, poslední datovaná přestavba je z doby předrevoluční – z roku 1847, kdy se do ní pustil tehdejší majitel Jan Švarz, velitel střeleckého sboru táborského (1). Jde o typický táborský jednopatrový dům úzké gotické parcelace.

Během poslední rekonstrukce došlo k několik zajímavým objevům. Prvním byl nález polychromovaného dřevěného záklopového renesančního stropu v 1. patře uličního traktu již během bouracích prací v únoru 2001. Proto bylo nutno upravit projekt, aby nález mohl být plně prezentován v nové dispozici. Po restaurování je strop zavěšen pod novou nosnou konstrukci podlahy podkroví obývacího pokoje. Tyto výtvarné detaily pravděpodobně vznikly již v první polovině 16. století, v době, kdy v Táboře dochází k masivním přestavbám dřevěných konstrukcí za zděné. Historicky jde o dobu nástupu prvních Habsburků na český trůn.

Na jaře roku 2002 při zemních pracích se nachází také chybějící kamenná konzole původního balkonu do farské zahrady. Ta byla znovu osazena do obvodové dvorní zdi.

Během února bylo odhaleno dveřní ostění kamenného portálu příčné vnitřní zdi přízemí. Jde o gotický sedlový portál s okosením a konzolkami. Funkční byl před renesanční přestavbou. Byl v něm zřejmě vchod ze severního dvorku. Tomu nasvědčovaly odlišné historické omítkové vrstvy této zdi o patro výše. Vzhledem k nutnosti umístění technického vybavení domu, bylo dohodnuto prezentovat portál formou niky. Pravděpodobně tímto otvorem procházel i onen Mikuláš Vlaský, rychtář a konšel v Táboře.

Středověké peníze

Mediálně známým je hlavně nález stříbrných mincí a drobných předmětů v podlaze středního traktu v přízemí v klenuté komoře. Objevili jej stavební dělníci v listopadu roku 2001. Mince pocházejí z druhé poloviny 15. století a z první čtvrtiny 16. století, přežily táborský požár 1525.

V červnu roku 2001 byla objevena pod severní obvodovou zdí směrem do farní zahrady původní odpadní jímka – žumpa. Bylo rozhodnuto jímku vyčistit a nálezy adjustovat pracovníky Husitského muzea. V této návaznosti byly opět učiněny úpravy projektu, aby mohla být jímka prezentována. Po zvažování variant bylo dohodnuto umožnit náhled pouze ze strany farního dvorku.

Mezi hodnotné archeologické nálezy patřily zejména střepy středověkých keramických kachlů, především v zásypech kleneb patra.
V roce 2003 v přehlídce realizací PRESTA v jižních Čechách získala rekonstrukce tohoto domu čestné uznání.

Při dokončení rekonstrukce sladovny v areálu Kotnova byla instalována výstava Táborský poklad, která je založena na archeologických výzkumech tohoto domu.

Rekonstrukcí objektu vznikly nebytové prostory v přízemí s částečným využitím mázhauzu. První patro s podkrovím je využito pro tři dvouúrovňové byty. Domovní vybavení pro byty je v podzemí. Dům nemá v současnosti dvorek, ale společný venkovní prostor je před vedlejším domem čp. 309.

Zdroj: (1) K. Thir: Staré domy a rodiny táborské).

Jan Stach