Dozor rekonstrukce Táborské ulice nahlásil nález dalšího z fascinujících pokladů. „Našli jsme pod chodníkem další objekt," zaznělo ve sluchátku.

„Jde o pozdně středověkou studnu zhruba z 15. století," konstatoval po ohledání reliktu archeolog František Janda, který je na podobné nálezy v této části starého Ústí už zvyklý.

„Na tomto místě jde o první objekt, ale směrem k Apollu nahoru k hlavní trase jsme už dříve našli další objekty, což bylo v době, kdy se v ulici pokládal plyn," vzpomíná František Janda.

Nález staré, hlínou zavezené studny možná pro někoho nezní příliš zajímavě. To ale až do chvíle, než se František Janda rozpovídá o tom, co našel uvnitř. „Nalezli jsme zlomky těl hrnců, džbánů, zhruba od pěti do patnácti centimetrů. Zkrátka užitkovou keramiku," přiblížil.

Takový nález není podle něj nijak neobvyklý. Staré Město v Táboře je například tímto dost pověstné. Každá studna, která v pradávné době ztratila svůj význam, se totiž změnila v odpadní jímku, do níž majitelé odhazovali už nepotřebný odpad.

Cena zlata

Přestože by se tedy mohlo zdát, že nález pro archeology nemá prazvláštní hodnotu, je to právě naopak.

„Zásluhou takových nálezů můžeme vysledovat, jak vypadala středověká uliční síť starého Sezimova Ústí. Zdá se totiž, že při výstavbě nového města, které začíná být zakreslováno do map zhruba od roku 1828, dodrželi tehdejší stavitelé právě tu středověkou parcelační síť. A teď je důležité to při stavebních činnostech hlídat," upozorňuje František Janda. Archeologové nyní doplní starší záznamy, které už o lokalitě mají.

Z důvodu bezpečnosti a pokračující stavby si ale zdokumentovali a odnesli pouze zlomek z toho, co dál zanechají pod zemí pro další generace.

„Také mě mrzí, že si nemůžeme studnu vykopat úplně celou, ale v tomto případě ustupuje věda bezpečnosti. Mohlo by to tu někoho zasypat," říká František Janda.

Drobné úlomky středověkého nádobí nyní podrobí důkladnému výzkumu. „Vše omyjeme, zdokumentujeme, ovzorkujeme a popíšeme, abychom mohli zjistit přesnou dataci zániku města. Reprezentativní vzorky pak zůstanou nadále uložené v muzeu a bude se s nimi pracovat," objasňuje klasický postup při podobných nálezech.

I pro veřejnost

Lidé, kteří by ale zatoužili spatřit starou keramiku na vlastní oči, nemusí být zklamaní. Pravděpodobně tuto možnost dostanou. „Plánujeme v muzeu velké změny. Rádi bychom každoročně připravili souhrnnou výstavu, toho, co jsme za ten rok objevili. Relikty poté vystavíme ve vitrínách a všechny je popíšeme. Také bychom rádi pořádali komentované prohlídky," naznačuje plány muzea František Janda.

Autor: Kateřina Šímová