Na jedné straně přesvědčení, na druhé obavy, kontrastují v názorech na protipovodňová opatření ve Veselí nad Lužnicí. Začátek prací symbolizují pokácené topoly na Alešově nábřeží v centru města.

Starosta Jaromír Novák stavbu prosazuje, pro Vladimíru Gabrielovou znamená vyhozené peníze. Jde o necelých tři sta milionů.

Nepropustné stěny jsou koncipované na padesáti až sedmdesátiletou vodu. Stěny mají mimo jiné chránit i obyvatele na Alešově nábřeží a domy za ním.

Podle stavební inženýrky Gabrielové je opatření pro lidi z nábřeží zbytečné, protože domy stojí v dostatečné výšce. Jenže parcely za nábřežím jsou níž a voda se k nim prý dostane. Po rozlití z břehů obteče kolem stěn právě do tohoto prostoru .

„Řeka neztrácí paměť a najde si cestu, kterou už dříve tekla. Domy totiž stojí na starých a zasypaných korytech Nežárky,“ popisuje stavařka.

Starosta Veselí Jaromír Novák s ní nesouhlasí. „Protipovodňová stěna začíná už v místech, kde se řeka nikdy nerozlila. Délka a charakter celé stavby vychází z pečlivého průzkumu,“ míní starosta. Pro Gabrielovou je to ale spíš chatrný argument.

„Příroda si poroučet nenechá. Navíc Veselí je postaveno na pískovém podloží, kterým voda vždycky prosákne,“ kontruje .

Jádro problému vidí jinde, a to v zájmu majitele Rožmberku. „Přednostně chce chránit chov ryb. Voda z Lužnice, kterou by mohl rybník při povodních pojmout, půjde namísto toho do Nežárky a přiteče do Veselí,“ vysvětluje Gabrielová.

Stavařka vychází z koncepce vodního díla Novořecké splavy. Stavba může úplně zastavit průtok vody v rameni Lužnice, které potom ústí do rybníku Rožmberk. „Nedojde tak k ohrožení chovu ryb,“ dokladuje Gabrielová. Vodní dílo tak pošle vysokou vodu do druhého ramene Lužnice.

To se vlévá do Nežárky a v ní potom případná povodeň dorazí až do Veselí nad Lužnicí. „Protipovodňové opatření ve městě jsou záminkou k takovému kroku a chrání majitele Rožmberku, jehož jediným akcionářem je Třeboňská investiční,“ poukazuje na vyšší zájem stavařka.

Jednoduše řečeno, cílené zvyšování hladiny Nežárky, které je údajně opodstatněné protipovodňovým opatřením ve Veselí, ale bude hlavně ohrožovat obyvatele domů na starých korytech řeky v centru města. „Rovněž projektant potvrdil, že hladina vody ve sklepích tam bude vyšší než bez protipovodňových opatření,“ říká Gabrielová a dodává, že hladinu Nežárky je nutné účelně snižovat. K tomu má právě sloužit rybník Rožmberk, kdysi navržený jako zadržovací nádrž Lužnice, který má Nežárce odlehčovat.

Osočování rybníkářů považuje starosta Jaromír Novák za neoprávněné. „V případě velké povodně nám určitě pomůžou a nechají Lužnici protékat do rybníku, aby snížili hladinu vody v Nežárce. Budou tak postupovat až do chvíle, než nastane ohrožení pro okolí Rožmberku,“ hájí starosta rybníkáře.

Zdůrazňuje také účelnost protipovodňového opatření na Alešově nábřeží.

Stěny budou místy sahat až do devíti metrů pod zem, takže zabrání spodnímu průsaku. Pokud se tak přesto stane, je připraveno rezervní řešení. „Vodu, která pronikne průsakem pod nábřežím, vrátí do Nežárky čerpadla,“ objasňuje starosta. V tom opět naráží na názor stavařky. Zabránění průsaku považuje za kontraproduktivní. „Řeka je přirozeným sběračem a stahuje vodu k sobě, takže stěny v podzemí zamezí přirozenému průsaku z prostoru za nábřežím. Ani plánovaná meliorace nemůže tuto přednost nahradit. Také zapojení čerpadel je pro mě komplikovaným a nereálným plánem,“ uzavírá Gabrielová.

Rozhodne dotace

Kácení dřevin na břehu Lužnice předznamenává stavbu protipovodňového opatření také v Plané nad Lužnicí. Rozdělené je na dva úseky.

Od sauny k mostu v centru města olemují břeh patnácticentimetrové sokly. Na ně se v případě nouze nasadí mobilní ochranné zařízení.

Stejný princip platí pro úsek od mostu dál k rodinným domům. Jen sokly se zvýší až na osmdesát centimetrů. „Se stavbou bychom chtěli začít někdy v létě. Zatím se ale neuskutečnilo výběrové řízení,“ říká místostarosta Plané nad Lužnicí Jiří Rangl.

Stavbu protipovodňového opatření v Táboře zase oddaluje rozhodnutí o dotaci. Suma okolo sta milionů zařídí ošetření břehu Lužnice zhruba od restaurace Brusírna po čelkovický most. „O dotaci se má rozhodnout někdy na jaře,“ naznačuje výhled vedoucí odboru životního prostředí v Táboře Jan Fišer.