Průzkumem báňských záchranářů zkoumání propadlé země na Horkách skončilo. Až na dno se nikdo nespustí. 

„Kolega se spustil do dvanácti metrů, jenže stěny jsou nestabilní a hrozilo by zasypání. To nebudeme riskovat," řekl velitel zásahu Milan Krček. Situaci navíc ztěžuje vyšší koncentrace oxidu uhličitého. Ve dvanácti metrech se ho nachází kolem pěti procent. Tato hladina už může způsobit závratě, ospalost a dýchavičnost. Při sestupování je velice pravděpodobné, že se koncentrace ještě bude zvyšovat. Průzkum díry byl tak pro jeho nebezpečnost ukončen. Nyní se zjišťuje, jak propadlou odvodňovací šachtu po těžbě stříbra zabezpečit, a zda se situace nemůže opakovat někde jinde.

„Já bych to zavezl a zabetonoval. Již v minulosti to zdejší lidé takto dělali. Mnohdy i sami. Nestálo by to tolik," míní Josef Knotek z domu nedaleko jámy, jehož rod bydlí v blízkosti šachty sv. Františka od 17. století. Tento postup vůbec není nereálný, naopak.
„Je to nejlevnější a nejjednodušší řešení. Ukončí se průzkum, vysype se to elektrárenským popílkem a uděláme betonovou zátku. Jde jen o to, že jsou všude žíly a je možné, že bude materiál utíkat," míní Milan Krček.
V těchto dnech se ještě bude provádět geofyzické měření okolí. Podle Martina Šefrny z geotechnické firmy, by mohla být propadlá šachta do 14 dní zasypaná.

Do šachty nasypou beton a kamení

Otvoru do země, pod níž se rozprostírá velký volný prostor, tedy zbývá posledních pár dní, a občanům se tak opět otevře silnice.
„Zkusíme ještě najít díla, která by mohla potenciálně ohrozit bezpečnost. Zkontrolujeme šachty i obydlí. Podle výsledků a potřeb uděláme další kroky," ujistil Martin Šefrna z odborné firmy, která zajišťuje průzkumy i sanace a zpracuje návrh zásypu. Podle Šefrny by sanační práce mohly začít příští týden.
„V různých vrstvách a poměrech se bude díra zasypávat zásypovým, nezpevněným materiálem, jako je kamení a štěrk z blízkého lomu, a zpevněným, což je beton a popílkocementová směs. Práce potrvají asi dva týdny, aby vše důkladně zaschlo," popsal Martin Šefrna.

O úhradu se postará stát. „Kolik to bude stát, nevíme. Vše jsme nechali v rukou odborníků. Opravy bude platit ministerstvo životního prostředí," sdělil starosta Tábora Jiří Fišer.

Naprosto uzavřeno

Kvůli bezpečnosti je stále místo zcela uzavřené, a to i pro složky integrovaného záchranného systému.
„Nejsem příliš kompetentní k tomu něco říkat. A zda mám strach? Na to si umí odpovědět každý sám," okomentoval Miloslav Kafka, generální ředitel Kovosvitu, u jehož domu se země propadla.
Půda se sesypala v noci z neděle 2. června na pondělí v místě, kde se pod zemí nachází odvodňovací štola šachty sv. Františka, součást takzvané dědičné štoly sv. Jana Nepomuckého. Ta odváděla vodu ze šesti šachet.
Podobná událost se tu stala před více než stovkou let, kdy v důsledku jarního tání vznikla dvacetimetrová prohlubeň u statků s číslem popisným 1 a 2. Tehdy místo Horečtí zasypali zeminou. Další případ se odehrál na dvoře domu č.p. 18 v roce 1940.

Horecké doly jsou staré stovky let a těžilo se v nich stříbro, částečně také zlato, už na začátku 13. století. Největšího rozmachu nabylo dolování v 16. století. V letech 1549 až 1592 byla vybudovaná dědičná štola sv. Jana Nepomuckého, jíž horníci odváděli vodu až do objektu Pintových lázní. Štola má délku ke dvěma kilometrům a patří k nejvýznamnějším důlním dílům. Na jednom místě tehdejší horníci dokázali vytěžit až 752 hřiven stříbra.

V současné době je na Horkách připomínána hornická historie naučnou Stříbrnou stezkou, ležící na trase Tábor - Horky – Větrovy. Dlouhá je tři a půl kilometru a má osm naučných zastaveních.

David Peltán