Před lety nevynechali jedinou příležitost, aby se mohli bít. S mečem v ruce bojovali po lesích mezi sebou i několikrát v týdnu. Hráli si na rytíře bez bázně a hany a bili se „na život a na smrt“. Na kostým jim tenkrát stačily (v některých případech dokonce i jen) ubrusy a prostěradla. Psal se rok 1997-1998. Šermířské hry je bavily natolik, že se chtěli pochlubit a pobavit i ostatní. Nešlo jim jen o samotný boj, ale i o českou historii.

Jejich umění mezi prvními viděly například děti na různých táborech. Zapálení šermíři sklidili potlesk a napadlo je, že jejich hry by se mohly líbit více lidem.
Hlavním iniciátorem byl Tomáš Pivokonský. Měl nápad, nadchnul lidi, oslovil je, a oni za ním šli. I to je důvod, proč v roce 2001 vzniká občanské sdružení, jemuž dalo základ zdravé jádro těch, kteří se původně scházeli k bojům v lese. Spojoval je hlavně zájem o kus historie. „Došlo nám, že historickým šermem se dá dobře interpretovat nějaký děj a měli jsme chuť to ukázat i lidem,“ vzpomíná na začátky nynější vedoucí spolku Stanislav Kafka.

Svému koníčku se věnují maximálně. Dvakrát v týdnu je čeká trénink. Nejde o žádnou jednoduchou záležitost. Neustále v pohybu a v ruce ještě držet zbraň a bojovat tak, aby nikdo neutrpěl žádnou újmu na zdraví. A to se jim daří. I když co by to bylo za boj, kdyby nedošlo alespoň na nějaké drobnosti. „Ale k žádnému vážnému zranění u nás za ty roky ještě nedošlo,“ chválí a hned vzápětí „zaklepe“ vedoucí.

Aby mohli Táborští Kupci vůbec existovat, musí mít na takovou existenci peníze. Dotace z grantů na kulturu využívají především na pokrytí tréninkových prostor. Právě na prostor jsou některá jejich vystoupení náročná a nelze je vždy cvičit venku. Byť nejde o horentní částky, jsou s dotacemi spokojení. Díky rodnému městu se podívali i do zahraničí. Navštívili Německo i Rumunsko, kde v rámci různých festivalů reprezentovali Tábor.

Ve spolupráci s Evropskou školou bojových umění se několikrát zúčastnili i festivalu v Polsku. „Tam se jim podařilo díky grantu z evropských projektů postavit vlastní dřevěný hrad, což je skvělá kulisa a Polákům ho přece jen trochu závidíme,“ směje se Stanislav Kafka.

I oni měli před lety velký plán, který měl vyústit ve finanční podporu Dětského domova v Radeníně. Škoda, že nevyšel. „Mělo se jednat o mezinárodní historický festival s názvem „Zrcadlo času.“ Byli již předem zaangažované různé skupiny z celé republiky. Na scéně se měli objevit i artisté z Běloruska,“ vzpomíná Kafka. Celý projekt nakonec ztroskotal na nízké finanční podpoře z podaných grantů na kulturu. I přes neúspěch se svých plánů nevzdávají. Tentokrát už si dávají pozor. Nepouštějí se do ničeho, u čeho by neměli jistotu, že to vyjde. Jako občanské sdružení se o financování svých aktivit snaží sami. Co vydělají na svých představení, investují zpátky do spolku. Nerozhazují, chovají se ekonomicky a investují do bezpečnosti. Kupují především kvalitní zbraně. Na nich si nedovolí šetřit. V případě nekvalitního vybavení by totiž mohli být ohroženi nejen oni sami, ale i diváci. Snaží se zachovat dobovost kostýmů, i když volí například jiné materiály, než byly v dané době dostupné. Podle Kafky spočívá hlavní cíl spolku v pobavení diváka a ne v dobovosti kostýmů, i když vizuálně odpovídat musí.

Veškeré dění kolem činnosti Táborských Kupců je hodně časově náročné. „Člověk se nemůže jen tak vézt. Musí nejen vynaložit nějakou iniciativu, ale musí se i z části sám finančně podílet. Právě toto všechno bývá mnohdy důvod, proč někteří vydrží jen rok a počet našich členu je tak stále proměnlivý,“ říká Kafka. Jejich členem se může stát každý bez omezení věku. Jen ti, co jim je méně než 18 let, musí mít písemný souhlas rodičů. Pro mladé zájemce o šerm existuje možnost, jak vniknout do jeho tajů. Výuka historického šermu je totiž na programu táborského Domu dětí a mládeže. Hlavně odtud se po čase rekrutují další dospělí členové Táborských Kupců.

Souboje a historie ale nezajímá jen muže. V takové těžké době měly své místo i ženy. Stejně tak je tomu i u Táborských Kupců. Ani tady ženy nechybí. Diváci je mohou vidět hlavně ve vystoupení orientálního a etnického tance, v bubenických vystoupeních a ohňové show.
Kdo chce na vlastní oči vidět kompletní nabídku spolku, jako je scénický šerm, vystoupení s prapory, ohňovou show s fakírem, vystoupení s bubny, orientální a etnický tanec, které spolek nabízí, má možnost už tuto sobotu. Kulturní dům v Dražicích bude 12. března hostit od 19 hodin již 4. šermířský ples Táborských Kupců.

Táborští Kupci. „V době kdy tento název vznikal, vystupovala spousta skupin pod názvy jako např. Páni z Pernštejna, Páni z Hradce, či Rytíři svatého grálu. Všechny názvy inklinovaly ke šlechtě a v nejednom případě i k městu z kterého daná skupina pochází. My jako „potomci“ husitů, kteří ani v nejmenším se šlechtou té doby nesympatizovali, jsme si takový název přece nemohli dovolit. Proto jsme se uchýlili do řad měšťanstva a ze všech možných variant nejlépe vycházeli kupci. Spojením s městem , z kterého pocházíme, tedy vznikl název Táborští Kupci,“ vysvětlil název spolku jeho vedoucí Stanislav Kafka