Stavební firmy se o zakázky hlásí s podstatně nižšími cenami, než které předkládá projekt. Podle vedoucího odboru investic a strukturálních fondů Karla Hotového je třeba za tím hledat například důsledky hospodářské krize.

„Není práce, takže než aby firmy propouštěly, jsou ochotné cenu snižovat i na úkor výdělku,“ míní Hotový k případu Budovcovy ulice na Blanickém předměstí, kde výherce zakázky začal s pracemi a kde se minulý týden stal smrtelný úraz dělníka.
Radní zakázku svěřili firmě Swietelsky stavební, která výběrové řízení vyhrála s cenou bez DPH 6,9 milionu. Projektované náklady na rekonstrukci, se kterými se Tábor hlásil u Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad o dotaci, přitom hovořily o třinácti milionech.

Táborská firma ale nebyla jediná, která šla do soutěže s výraznou odchylkou od projektu. Nižší cenu nabízeli podle Hotového i ostatní zájemci.
„Nejde ani tak o situaci na trhu, zkrátka za tyto peníze lze rekonstrukci udělat. Navíc je známo, že ceny v projektu bývají nafouklé a my se jich nemusíme a ani nechceme držet,“ vysvětlil pro Deník přípravář stavby Přemysl Oulík.

Podobný případ nastal před časem u opravy Průběžné ulice, která na Budovcovu navazuje. I tady cena ve výběrovém řízení klesla z 32 milionů na 19,5 milionu korun. Vzhledem k tomu, že ale tuto ulici opravoval Tábor ze svých zdrojů, šla úspora zpět do jeho kapsy. U Budovcovy se šetří evropské peníze, které město získalo na dotaci. Celkem pokryje 92,5 procenta z vysoutěžené ceny.

StanoviskoKSČM:

Nejen Jordán: Výběrová řízení města a cena krve

Měřítkem výběrového řízení by měla být především cena dodávaného díla. To v případě konkurzu na odbahnění Jordánu tvrdili odpůrci dvakrát komisí navrženého vítěze firem Daich a spol. (vysoutěžená cena 372 milionů korun) starosta Jiří Fišer (Tábor 2020) a JUDr. Stanislav Pazdera (JINAK!). Podporovali i přes podezřele nízkou cenu, a to o celých sto milionů, firmy Switelsky, Strabag a spol. I když výběrovou komisí vyžádaný posudek na toto dílo od VUT Brno plně korespondoval s projektovanou cenou a ostatní účastníci výběrového řízení ji s malými odchylkami navrhovali rovněž. Podporu v radě města našli odpůrci u radního Radoslava Kacerovského (Tábor 2020) a radního Petra Vošty (ČSSD). Kde až snaha zastupitelů a radních ušetřit skončí?
Pochybné je totiž tvrzení Fišera na květnovém zastupitelstvu, že firmy pro zachování konkurenceschopnosti, zabezpečení práce pro zaměstnance a z dalších hledisek jsou schopné jít dnes na minimální zisk a režie, aby zakázku dostaly. Jako příklad uváděl firmu Eurovia a rekonstrukci v Čekanicích, o které bude ještě řeč.
Kam až vedou podobné argumenty se vší přesvědčivostí dokumentuje i nedávný tragický případ z táborských Čekanic, kdy jeden z dělníků na městské zakázce přišel při hloubení výkopu o život a druhý je těžce zraněn. Ten se vší tvrdostí ukazuje, co může způsobit podsekávání cen při výběrových řízeních. V tomto případě má snaha města vysoutěžit co nejnižší cenu krvavou příchuť.
Výběrové řízení na stavební úpravy ulice Průběžná vysoutěžila mezi devatenácti firmami společnost Eurovia cs, a.s. s cenou 16 milionů 290 000 Kč, přičemž většina účastníků konkursu se pohybovala v cenách přibližně 22 a více milionů korun. Což koresponduje s projektem Ludmily Votavové, která předběžně cenu stavebních prací stanovila podle rozpočtových cen RST na 32 milionů korun.
V den, kdy proběhlo výběrové řízení (4.10. 2010) napsala Votavová jako členka hodnotící komise z neznámých důvodů odboru investic a strukturálních fondů města Tábor prohlášení. Konstatuje v něm, že vzhledem k nastávající krizi na trhu stavebních prací je možné, že dochází k poklesu nabídkové ceny o 10 – 20 %. Tuto stanovila na hranici 25,6 milionu korun. Pikantní je, že toto prohlášení přišlo na radnici až tři dny po výběrovém řízení, a tudíž nemohlo cokoliv ovlivnit.
Krví je poznamenáno i další jednání společnosti Eurovia. Ta se písemně městu jako investorovi Zdeňkem Novákem 30. 9. 2010 zavázala, že na toto dílo nebude využívat subdodavatele. I tady je jedna pikantnost. Plná moc byla Zdeňku Novákovi vystavena podle textu pod jeho podpisem 10. 12. 2010, tedy téměř o dva měsíce později, než k podpisu prohlášení došlo fyzicky.
Ač se firma Eurovia zavázala, že k pracím nepoužije subdodavatele, mrtvý dělník i jeho těžce zraněný kolega jsou zaměstnanci firmy Jan Kakaščík z Týna nad Vltavou. Což nám její majitel a jednatel Jan Kakaščík potvrdil telefonicky dne 16. května 2011. Pokud Eurovia nerespektuje smlouvu s městem, jak se pak chová ke svým subdodavatelům. Kolik z vysoutěžených žebráckých šestnácti milionů jim za práci zaplatí. A to jsou malé firmy, které bojují každodenně o přežití. Jejich zaměstnanci nájemné a účtenky ale platit musí pravidelně.
Sečteno a podtrženo:
Město by mělo při výběrových řízeních sice být vedeno snahou šetřit veřejné prostředky, ale v míře rozumné, tedy přibližující se i s aktuální korekcí ceně navržené projektem.
Pokud bude jediným měřítkem nejnižší cena, pak to lze považovat za nebezpečnou hru. Vítěz se určitě nepřihlásil do výběrového řízení s tím, že bude sponzorovat město. Proto musí mít určitý zisk, aby přežil. Pokud se cena šroubuje o padesát procent dolů, jako v případě Eurovie, pak to může mít a mělo také fatální následky. A to nejen v kvalitě provedených prací a neúměrně nízkých mezd, ale především v dodržování stavebních předpisů a bezpečnosti práce. Pak už nejde o peníze, ale lidské životy. A nakonec se ještě může vyšetřováním ukázat, že firmy jsou z obliga, vinu nese dělník a jeho pozůstalí nedostanou ani korunu.
Ladislav Šedivý, zastupitel města Tábora