Co prožívala sotva narozená holčička než zemřela? Je možné zjistit, zda si uvědomovala, že jí jde o život? Nejen na tyto otázky by chtěl senát táborského krajského soudu znát v případu vraždy novorozence odpovědi. To je důvod, proč včera ještě nad Ivanou K. z Blatné nevynesl rozsudek a kauzu odročil na příští týden.

O tom, že dítěti nebylo dobře, není pochyb. Znalec se ale bude vyjadřovat k tomu, jak dítě aktivní usmrcení vnímalo."Dagmar Šimáková, státní zástupkyně

„Doplněním posudku chceme zjistit, zda ta moje užitá právní kvalifikace, že jednání bylo spácháno zvlášť trýznivým způsobem, že tomu tak může být právně, protože lidská stránka se samozřejmě musí odmyslet. Znalec by se měl vyjádřit k tomu, zda dítě mělo takové pocity, které by bylo možné označit ze strany pachatele označit za zvláště trýznivé," uvedla státní zástupkyně Dagmar Šimáková k novému požadavku na znalce z oboru klinické psychologie.

Podle znalců děti do určitého věku života nemají strach o život. „O tom, že dítěti nebylo dobře, není pochyb, ale k tomu označení speciální kvalifikace to nestačí. Proto se znalec bude vyjadřovat k tomu, jak aktivní usmrcení vnímalo," dodala žalobkyně.

Z usmrcení novorozeněte je obviněna pětatřicetiletá Ivana K. z Blatné. Včera u hlavního líčení vyšlo najevo, že než doma v koupelně narozenou holčičku utopila v kýblu vody, ještě ji na několik minut zabalenou do ručníků odložila do lednice. Podle znalců v té době netrpěla žádnou psychickou poruchou, psycholog Václav Šnorek u ní ale shledal smíšenou poruchou osobnosti. Za svůj čin je plně odpovědná. 

Ivana K. již dlouho procházela partnerskou krizí, v níž za hlavního viníka označila matku svého partnera Patrika, s nímž má syna. I on má na neshodách podíl, jak Ivana tvrdí, nikdy se jí nezastal a stál na straně své matky, k níž se nakonec také odstěhoval.
V takové situaci nefungoval mezi partnery ani intimní život, z jedné výjimky hned otěhotněla. Ve svém životě již potřetí, starší dítě má s jiným mužem. Podezření, že by mohla být v jiném stavu, pojala až za čtyři měsíce.
Loni v září si koupila test a zjistila pravdu. O ní se však rozhodla mlčet. Ani své matce nesvěřila, že čeká další dítě. Ve městě se totiž povídalo, že se schází s jiným mužem. „Měla jsem z Patrika strach, on žárlil a nevěřil by mi, že to dítě je jeho. Mně další děti nevadily, ale pro časté hádky s celou rodinou šlo tohle stranou. V lednu Patrik odešel, to jsem si ještě myslela, že vztah zachráním," uvedla obžalovaná k rodinným poměrům.

Ani v tuto chvíli však o svém těhotenství nepromluvila a na porod se nepřipravovala. Letos v únoru porodila, dítě utopila a uložila na balkon. Pak tělo přenesla do sklepa, kde jej v květnu partner objevil. Za vraždu jí hrozí 15 až 20 let nebo výjimečný trest.

Čtěte také: 

Než dítě utopila, odložila jej do lednice

Proč muselo dítě zemřít, to nechápou

Svou čerstvě narozenou dceru utopila v kbelíku s vodou

Co přesně vedlo Ivanu K. k tak nepochopitelné poporodní reakci, si nedokáže ani ona sama sobě vysvětlit. Nebo se to bojí vyslovit nahlas. Mozek rozjetý porodem na plné obrátky zpracovával spousty vjemů a pocitů, strachů o vlastní život a bolesti, že pro radost z narození živého dítěte v něm nezbylo místo. Sama si ten pocit nedovolila a vytěsnila. Nevšímala si, že na zemi pláče její holčička a brala ji jako něco, co jí zkomplikovalo život. V tu chvíli ji hnala nepochopitelná potřeba odklizení stop i „toho", co vyšlo z jejího těla na svět. Jednala jako mechanická loutka, jak o sobě tvrdí a evidentně si přeje o tom přesvědčit i soud?

Omluvy pro své chování by se stejně nedočkala, ale jak říká docent a přední český sexuolog Jaroslav Zvěřina z Tábora, hormonální bouře, která se ve chvíli porodu v ženě strhne, má někdy až nezvladatelnou sílu.

Nám se tento čin jeví jako naprosto nepochopitelný a chladnokrevný, ale víme, že není nemožný i, v uvozovkách, u normálních inteligentních žen. Co se stane, aby dospěla k takovému rozhodnutí?
Především je třeba se vždy podívat, kdy po porodu ten čin žena spáchá. Pokud v přímé souvislosti s porodem, tak je třeba si uvědomit, že může být ve velmi špatném psychickém stavu. Někdy to bývají až stavy podobné psychózám. Na usmrcení novorozeněte matkou se někdy používá extra paragraf, protože jde o ne úplně vědomou vraždu, k níž dochází ve střídavém pominutí smyslů a já myslím, že v tomto směru by měly být současné názory podobné. Rozhodně tak nejednají ženy v dobrém psychickém stavu. Je fakt, že některé matky usmrcení dítěte připravují a plánují, ale obecně platí, že stav po porodu a v souvislosti s porodem, a to mohou být řádově hodiny, ne-li dny, je stavem, kdy se žena může dopouštět zkratkového jednání.

Plačící dítě ignorovala, jako by ani nebylo, jak je to možné?
Při porodu a ani po něm žena ještě nemá k dítěti vytvořený vědomý vztah, takže ho ani nebere jako plnohodnotnou lidskou bytost. To je specifická situace, kterou i právníci respektují.

A může se toto stát i u ženy, která porodila už třetí dítě, přičemž těm dvěma je vzornou matkou?
To je právě to individuální, ale v těchto podobných případech docela pravidlem.

Často je zmiňován i termín poporodní psychóza. Jak a kdy se projeví?
To je další problém. K ní může dojít i poměrně dlouho po porodu, i několik týdnů a někdy souvisí i s jinými věcmi jako například se ztrátou krve, vysokými horečkami, mohou se objevit febrilní stavy, projeví se i v době kojení nebo dokonce z důvodu, že nekojí a má problémy s mlékem či záněty. Poporodní psychózy – akutní duševní nemoci, se někdy rozvinou s velmi delirantním průběhem, kdy ženy mají halucinace a jsou úplně zmatené, někdy jsou to spíš deprese, které je inhibují a vedou k pocitům marnosti a sebevražedným myšlenkám nebo vražedným. Je to ale duševní nemoc vázaná jen na ten jeden porod a pod vlivem bludných představ může spáchat leccos.

Mohou se poporodní psychózy spustit, i když těhotenství i porod probíhají zdravě a bez komplikací?
Jistě, poporodní psychózy nejsou vázané na žádné poruchy, tyto psychózy se rozvíjí z plného zdraví. Pokud je žena již měsíce před porodem stresovaná, tak to je stav, který je může podpořit.