Vzpomínáme – li v letošním roce 130. výročí sokolské jednoty v Táboře, musíme se vrátit ještě o dvacet let zpět, a to do roku 1869. Na tuto dobu vzpomínal Bedřich Kučera ve starých sokolských zápisech. Město Tábor mělo v té době
5 780 obyvatel ve 410 domech. Mělo českou obecní samosprávu, chlapeckou a dívčí školu a reálné gymnázium na Klášterním náměstí.
V této době se scházeli pokrokoví občané Tábora v hostinci U Zlaté koruny na Starém Městě, kde byla Občanská beseda a Čtenářský spolek. Do těchto míst zavítal roku 1863 zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. Jeho přednáška tak zaujala táborské občany, že se mnozí za členy Sokola přihlásili.

Prostředek výchovy

Připomeňme si ale úvodní sokolské myšlenky. Zakladateli Sokola byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří viděli v tělesných cvičení nejen utužení zdraví a pěstění estetiky lidského těla, ale také prostředek k výchově mravní a k výchově národního sebeuvědomění.

Motivem těchto snah byla myšlenka humanity a demokracie. Tyrš byl také fascinován morální výší starořeckých olympijských her vyjádřenou pojmem kalokagátik, která spočívala v souladu krásy těla a duše. T. G. Masaryk ocenil Tyršovy snahy slovy: „Tyrš přímo geniálním a uměleckým počinem harmonicky sloučil antický ideál krásy dobra s naším národním programem ušlechtilého češství s čistým lidstvím."

Vraťme se ale do Tábora. V roce 1863 měla táborská jednota pouze 20 členů, kteří již cvičili, a to v tělocvičně reálného gymnázia.
V roce 1864 měla jednota již 50 členů a sokolský život se začal rozvíjet, těžké útrapy roku 1866 a příchod pruského vojska do Tábora zastavily činnost Sokola.

Obnovili tradici

Obnovit sokolskou myšlenku v Táboře se rozhodla společnost vlastenců až v roce 1883. Již 18. února 1883 byly valnou hromadou schváleny stanovy Sokola, ale 15. března 1883 nebyly c. k. místodržitelstvím schváleny a Sokol nebyl povolen. Nové upravené stanovy pak byly 20. května 1883 schváleny a táborská jednota byla ustanovena.

V té době měla jednota 24 členů zakládajících, 26 členů činných a 46 přispívajících. Celkem tedy 96 členů.
V jednotě se pravidelně cvičilo v tělocvičně reálného gymnázia, byla pořádána řada výletů, každoročně se konaly sokolské šibřinky, hudební večery a vzpomínkové i zábavné pořady.

Sokolské Šibřinky při představení V říši vodníkově z roku 1922.

Roku 1889 bylo zahájeno cvičení dorostu. Sokolského sletu v Praze 27. – 30. června roku 1891 se z táborské jednoty účastnilo již 51 členů v sokolském kroji, 10 členů cvičilo prostná a tři členové se účastnili závodu.
Táborská jednota vypravila do Prahy na slet zvláštní vlak, kterým jelo 502 účastníků, členů Sokola a jejich příznivců.
V květnu 1898 uspořádala táborská a pražská sokolská jednota výlet přes Příběnice po vorech do Bechyně.
V říjnu 1899 byl při táborské jednotě založen i ženský odbor. Bylo zahájeno cvičení šermu, kroužení kužely a rohování.

Alena Lukšíčková