Skoro filmový osud má socha Jana Žižky z Trocnova, která do úterý 6. srpna 2024 stála před kasárnami v budějovické Žižkově třídě. Původní návrh bronzové jezdecké sochy vznikl pro soutěž na sochu Jana Žižky na Vítkově. Socha, která byla posléze odlita, ale měla stát na Staroměstském náměstí v Praze, pak v Táboře a nakonec se ocitla před budějovickou radnicí. I odtud ale putovala dál. Ke kasárnám v Žižkově třídě. V úterý ji čekalo stěhování do restaurátorské dílny. Ale nebylo jednoduché.

Socha, jako by se dalšího stěhování bála, nechtěla opustit vysoký podstavec, na kterém byla umístěna. Dlouhé trny, které z kopyt vedly do podstavce, totiž byly kvůli stabilitě zalité do velkých kusů betonu a jen díky trpělivému páčení a nadzvedávání klíny se povedlo sochu uvolnit. Ale až po několika desítkách minut.

close Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci. info Zdroj: Deník/Edwin Otta zoom_in Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci.

Bronzové dílo čekal několikahodinový přesun. „Povezeme ji do ateliéru v Buštěhradu,“ uvedl Ivan Houska mladší z pasířství Houska & Douda spol. s r.o. „Tipujeme, že má váhu do dvou tun. Socha má dva trny, které ji drží v podstavci. Evidentně je celé zalili betonem,“ doplnil Ivan Houska mladší pár minut po osmé hodině dopoledne, když transport začínal. Dlouho se pak zdálo, že se možná budou muset i kopyta odříznout. Po desítkách minut trpělivé práce se ale nakonec socha s pomocí jeřábu mírně pohnula a potom už spojení s podstavcem postupně povolilo. Uvolnit se podařilo i dvě žulové desky z podstavce, které se nejdříve zdvihly spolu se sochou. Vybavení přitom bylo dokonalé. Ocelová páčidla by si poradila i s větší váhou, jenže je nebylo zprvu možné dostat mezi sochu a žulový podstavec.

„Sochu čeká kompletní čištění, průzkum aktuálního fyzického stavu a rekonzervace povrchu včelím voskem, aby se zastavila degradace povrchu patiny, což v exteriéru vydrží pět až deset let,“ říká k chystaným pracím náměstek primátorky Michal Šebek. Jezdecká socha Jana Žižky je tři metry vysoká a stejně tak dlouhá.

close Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci. info Zdroj: Deník/Edwin Otta zoom_in Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci.

V pasířské firmě mají s podobnými pracemi velkou zkušenost. „Teď děláme sochu Sbratření, která stojí v parku před pražským hlavním nádražím. Je to sovětský voják líbající se s českým partyzánem. Někdo je polil červenou barvou. Dělali jsme i sochu Žižky na Vítkově,“ upozornil Ivan Houska mladší. Socha na Vítkově se opravovala před jedenácti lety. Vždy po pěti letech se dělá kontrola. „Byli jsme tam na kontrole už dvakrát. Loni jsme tam lezli podruhé. Uvnitř je to jako v ponorce, tam se i postavíte,“ naznačil pasíř, jak velké jsou prostory uvnitř největší české jezdecké sochy, která je dominantou Vítkova.

I jezdecká socha z Budějovic je ale spojena s mnoha zajímavostmi. Podle webu Národního památkového ústavu vznikla vlastně v souvislosti se soutěží na sochu pro Vítkov.

close Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci. Jiří Vošoust a Ivan Houska mladší (zleva) z pasířství Houska a Doucha při transportu. Vpravo řidič Michal Sojka z Autodopravy Brdička. info Zdroj: Deník/Edwin Otta zoom_in Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci. Jiří Vošoust a Ivan Houska mladší (zleva) z pasířství Houska a Doucha při transportu. Vpravo řidič Michal Sojka z Autodopravy Brdička.

Studii pro jezdeckou sochu Jana Žižky na pražský vrch Vítkov vytvořil sochař Karel Dvořák (* 1893 † 1950) společně s architektem Otakarem Novotným (architektonická část) již v letech 1925 - 1926, za což získali v soutěži třetí cenu. Za další studii na stejné téma zhotovenou v letech 1927 - 1928 obdržel v nové soutěži druhou cenu. Během třicátých let 20. století pracoval Dvořák na sousoší dál, finální verze byla odlita do sádry v roce 1940 a stala se významným exponátem výstavy „Monumentální umění“ v Praze.

Po válce se hledalo místo pro osazení pomníku, plánovací komise pro hlavní město Prahu v roce 1949 doporučila postavit jezdeckou sochu do zúžené části Staroměstského náměstí před radnicí a ve stejném roce byla Žižkova socha odlita do bronzu ve slévárně na pražském Žižkově. K realizaci pomníku na Staroměstském náměstí nakonec nedošlo a hledalo se pro něj nové místo na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech. Autor pomníku Karel Dvořák († 28. února 1950) se však sestavení pomníku na veřejném místě nedožil.

close Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci. info Zdroj: Deník/Edwin Otta zoom_in Stěhování sochy Jana Žižky k renovaci.

Ministr informací Karel Kopecký daroval v létě roku 1950 jezdecké sousoší městu Tábor bez ohledu na to, že zde již jeden Žižkův pomník z roku 1884 stál a město se ho nechtělo vzdát. Po ročním vyjednávání a složitém hledání vhodného místa v Táboře nakonec ministr Kopecký daroval roku 1951 pomník do Českých Budějovic, kde architekt Adolf Benš navrhl podstavec ze žulových kvádrů. I přes nesouhlas města bylo nakonec sousoší postaveno na základě výslovného přání ministra školství Zdeňka Nejedlého před budějovickou radnicí a slavnostně odhaleno 6. října 1951. Vzhledem k nevhodným proporcím díla nakonec roku 1958 rada města rozhodla o přemístění pomníku na současné místo před západní průčelí Žižkových kasáren u křižovatky Novohradské a Žižkovy třídy, kam byl přesunut během března a dubna roku 1959.

Na křižovatce Žižkovy třídy a Novohradské ulice v Českých Budějovicích je dnes socha umístěna na prostém hranolovém stupni na úrovni terénu. Na něm je umístěn hranolový podstavec s jednoduchým ústupkem na vrcholu, který je složen ze žulových bloků. Na čelní straně pomníku je vytesán nápis: „LIDOVÝ REVOLUČNÍ TÁBOR – TO JE TRADICE NÁRODA A TO JE NAŠE HESLO“. Bronzová jezdecká socha Jana Žižky nese na čelní straně plintu signaturu autora: „KAREL DVOŘÁK 1926–1940“. Vojevůdce drží v levici uzdu, pravici zdvihá k čelu s gestem hrozby. Je oděn v pancíř, drátěnou košili, suknici, vysoké boty a vlající, přes ramena přehozený kabátec, opásán je mečem, na pravém boku má zavěšenu helmici a palcát. Kůň v klusu spočívá na podstavci pouze na dvou nohách.