VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sobota ještě vřela, hudbou i alkoholem

Tábor - Tábor se rozloučil s 26. ročníkem Táborských setkání. 

17.9.2017
SDÍLEJ:

Žebrácká ulička, koncert, trh, vernisáž výstavy Jindřicha Štreita a Kurta Gebauera. To byla sobota Táborských slavností.Foto: Deník / Šatrová Alena

Také letošní v pořadí již 26. ročník Táborských setkání si na své konto připsal několik výtržností pod vlivem alkoholu, ale k vážnějším incidentům, jak potvrdil mluvčí městské policie Pavel Šimek, naštěstí nedošlo. Zatímco na břehu Jordánu zvracela podnapilá dívka a po náměstí běhal muž jen ve slipech, o něco nebezpečněji si počínal opilec na Křižíkově náměstí. K cestě si vybral střed vozovky, zastavoval projíždějící auta a do některých dokonce i kopal. Neváhal se uchýlit i k fyzickému násilí proti jednomu z řidičů, jenž se ho snažil umravnit.

"Agresora (32) se podařilo zpacifikovat kolemjdoucím ještě před příjezdem hlídky strážníků. Ti byli nuceni opilci z důvodu jeho agresivity nasadit pouta a předvést jej na služebnu policie za účelem zjištění totožnosti. Odtud putoval rovnou do protialkoholní záchytné stanice," popsal událost Pavel Šimek. Mladík nadýchal 2,3 promile.

Naštěstí Táborská setkání nejsou jen o opilcích, ale hlavně o setkání a zábavě. Sobota byla tradičně ve znamení trhů, žebrácké uličky, muziky, historie a také výstavy. V sobotu odpoledne začala v Auritu společná výstava fotografa a sochaře Jindřicha Štreita a Kurta Gebauera.

Musí být jedním z nich

V táborském Auritu je již zvykem, že každý rok k nim zavítá významný český fotograf lidských osudů Jindřich Štreit. Sociální tematika je už jeho značkou a také letos jí v Táboře věnoval svou kolekci. Co rok, to jiný příběh. Ten současný se v Auritu vrací do 80. let.
Obyčejný člověk, obyčejná chvíle i zcela obyčejný lidský příběh. I obyčejný záběr, přestože se z něj zrodil neobyčejný fotograf, profesor Jindřich Štreit.

Vystavujete v Auritu již 17. rokem, čím vás poprvé přesvědčil tady vystavovat?
Drogovou tematikou, protože Auritus se zaměřuje na lidi ohrožené drogou a já je fotil. Výstava je zaujala, tak mne pozvali zase na další. Ta byla o handicapovaných dětem. Vždycky se mi tady líbí, všichni jsou tu na mne milí a hlavně, co se řekne, to tady platí.

Vždycky přivezete nějaký tematický  příběh?
Ano, rok dopředu se domluvíme. Já jim nabídnu téma, které mohu poskytnout a oni si vyberou.

Při vernisáži jste zmínil změnu doby, sem jste přivezl snímky pořízené v 80. letech, na nimiž se každý z nás rozplývá. Víte proč?
Myslím, že přechod z té minulé do současné doby byl hektický a hlavně nabitý entuziasmem a velkou touhou po změně. Mám pocit a obavy z toho, že právě tyto vlastnosti ze společnosti mizí a taky jako by si ta společnost říkala, že to přece nebylo tak špatné. Je to i otázka věku, v těch 80. letech jsme byli mladí a realitu vnímali jinak. To je jeden z aspektů, který při prohlížení fotografií hraje roli. Dalším je určitý díl sentimentu, který máme v sobě a je přirozeným jevem našeho života.

Srovnejte šíři námětů před a po revoluci.
Je jich stejně, to se nemění. Spíš záleží, do jaké míry chceme a ztvárňovat vnímat svět a do jaké míry působí přirozená lidská vlastnost, zda jsme nebo nejsme k tomu líní. Mně se pořád chce, a proto dál pracuji na dalších sociálních projektech. Loni jsme například přivezl romskou tematiku a vytvořil jsem i cyklus Kde domov můj, jenž je o lidech bez domova. V současné době pracuji na Slovensku na souboru, který vychází z aktivit Armády spásy.

Proč jste si zvolil zrovna sociální tematiku?
To je jednoduché, protože rád dělám snímky, které mají smysl, které na něco poukazují a které řeší nějaký problém. Dost často opakuji fakt, že my, umělci, problém nemůžeme vyřešit, ale můžeme ho pojmenovat a pak záleží na politicích, zda ho budou vnímat a zasadí se o řešení.

Jakou máte taktiku, abyste pronikl například mezi bezdomovce?
To je otázka empatie. Člověk musí být trpělivý a udělat všechno pro to, aby si svůj úkol splnil. Také je to otázka času a vzájemného vztahu s lidmi, které chce fotografovat. Nesmím se povyšovat a lhát. Na tu chvíli musím být jedním z nich.

V neděli v 17 hodin setkání ukončil koncert Lenky Dusilové. 

Autor: Alena Šatrová

17.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První zasedání sněmovny po volbách.

Složení poslaneckého slibu bylo zavazující

Ilustrační foto.

Sudoměřičtí to letos vzali s opravami opravdu z gruntu

Vandal vymlátil skleněné výplně u trati

Tábor – Šest skleněných výplní u podchodu pod železniční tratí mezi Novým hřbitovem a nákupní zónou na jižním okraji Tábora nejspíš nedalo spát neznámému vandalovi, po němž od včerejška pátrají táborští policisté.

OBRAZEM: Běh stříbrnou stezkou znovu bavil i pomáhal

Tábor – Populární Běh stříbrnou stezkou na Větrovech oslavil na konci minulého týdne sedmé narozeniny.

B tým: Táborsko rozebralo souseda ještě milosrdně

Sezimovo Ústí – Patent na divoké výsledky, kterým se mužská rezerva Táborska prezentuje v krajském přeboru celý podzim, se potvrdil i v derby se sousedním Sokolem Sezimovo Ústí.

VIDEO: Betlémský příběh znovu ožívá v podání desítek nadšenců

Táborsko - Narození Ježíše Krista je sice celkem běžným námětem divadelních her, ale forma zpracování pod taktovkou Vladimíry Březinové vyráží dech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT