Vokovu milenku stvořily klepy
Táborský deník oslovil kulturního historika Petra Šťovíčka z Blatského muzea, aby přiblížil dění v Soběslavi před několika staletími.
Kdy zažila Soběslav největší rozmach?
Zlatá doba města nastala v dějinách několikrát, poprvé to bylo v 11. století ?, kdy byla Soběslav, předpokládáme že na zelené louce, založena. Další rozkvět nepochybně nastal za vlády posledních Rožmberků, na přelomu 16. a 17. století, kdy ve městě žilo několik rodů, které se výrazně zapsaly do historie. Jako rod Makovských, z nichž Jeroným Makovský dělal komorníka samotnému císaři Rudolfu II. či rodina obchodníků s plátnem Smrčků ze Sabinova, jejichž dům je dnes součástí Blatského muzea. Další „zlatý věk" nastal za první republiky, kdy v Soběslavi vznikl světoznámý podnik Lada Soběslav.
Město si každý spojí z Petrem Vokem. Pokud se nemýlím, dlouhá léta trávil na panství v Třeboni. Zdržoval se i v Soběslavi?
Petr Vok Soběslav velice často navštěvoval, sice proto, že to byla tradiční zastávka Rožmberků na cestě do Prahy. Právě v Rožmberském domě, který Petr Vok odkázal v závěti Zuzaně Vojířové, často přespával. Ale jinak dlouhodoběji v Soběslavi nepobýval.
V mládí to bylo na Jindřichově Hradci a na Českém Krumlově, když dospěl (1567), tak mu bratr Vilém svěřil správu panství Vimperk, Želeč a právě Soběslav. Petru Vokovi se ale Soběslav nezdála asi příliš „dramatická", proto následně Petr Vok zakoupil panství Bechyně, kde žil až do smrti Viléma, kdy se ujal vladařství a sídlil na Českém Krumlově. Krumlov v roce 1601 vyměnil s císařem Rudolfem II za dluhy, tj. přepsal na Rudolfa II. své dluhy a panství Krumlov, a přesídlil do Třeboně, kde také dožil. (Jedna historka říká, že si byl Petr Vok moc dobře vědom toho, že císař dluhy taky neplatí, přece jenom to byl nejvýše postavený člověk na světě, a že tímto aktem doběhl neúprosné dlužníky, kteří následně nedostali vůbec nic)
Údajně měl Vok v Soběslavi milenku - Zuzanu Vojířovou. Jde pouze o pověst či je podložena?
To je docela dlouhá historie. Je známo, že Petr Vok měl fraucimor (jednoduše řečeno, to byl svého druhu internát a škola pro dívky z méně majetných a urozených rodin, které se na dvoře vysoce postavené osobnosti učily.. … stolování, etiketě, šacení, různým ručním pracím. Následně po „utrpění" takovéhoto vzdělání to byly docela dobré partie ke sňatku a někdy je dokonce majitel fraucimoru mohl doporučit za manželku některému svému svobodnému kamarádovi; tím holka z „chudé" rodiny ke štěstí přišla, pán si zavázal budoucího manžela k protislužbě a manžel dostal velice dobře vychovanou ženu, která se vyznala v dobové reprezentaci…)
Právě Zuzana Vojířová rožmberskému fraucimoru „šéfovala". Historici dnes vědí, že se Zuzana Vojířová jmenovala Zuzana Vojířovna z Vacovic. (Koncovka u jména naznačuje, jde- li o dívku svobodnou nebo vdanou. Například, když se Přemyslovi narodila dcera, byla to Přemyslovna, když si Přemysl vzal za ženu paní, byla to Přemyslová).
Tedy, Zuzana pocházela z urozené rodiny a nikoliv ze soběslavského mlýna, jak se někdy traduje. Pravdou je také to, že se Zuzana starala o manželku Petra Voka Kateřinu z Ludanic v době její smrtelné nemoci a konečně i o Petra Voka na sklonku jeho života, za což jí byl nepochybně velice zavázán. Jako nejvýše postavené ženě na dvoře se jí chtěl patrně za věrné služby odvděčit. Proto jí ve svém kšaftu (závěti) odkázal Rožmberský dům v Soběslavi. Pojilo – li ho se Zuzanou něco víc než vzájemná úcta, není nikde v historických pramenech doloženo a jsou to až klepy z doby po smrti Petra Voka a Zuzany, které naznačují jejich vzájemnou lásku a nemanželské dítě.
Petr Vok většinu svých panství rozprodal. Jak to bylo se Soběslaví?......slyšela jsem, že ale nehýřil, jak se všude tvrdí, nýbrž se snažil splatit dluhy, které udělal jeho bratr Vilém.
Petr Vok byl skutečně nucen po smrti bratra Viléma umořovat ohromné dluhy ( v přepočtu na váhu zlata to činilo asi deset tun). Dluhy, jak se dnes říká, „krotil" jediným možným způsobem, rozprodával okrajová panství. V roce 1601 byl postaven před vážnou otázku, jestli prodá, respektive vymění za dluhy s císařem Rudolfem II i Český Krumlov. Osobně si myslím, že nebyl nucen prodat Krumlov, mohl prodat právě Soběslavské a Třeboňské panství a Krumlov jako rodové sídlo si ponechat, ale protože to byla nejvýnosnější panství, ponechal si je a Krumlov symbolicky na Velikonoce opustil a správu Krumlovského panství přenechal císaři a králi, tedy se ještě za svého života dočkal toho, že rožmberské výsostné sídlo se stalo součástí majetku císaře, což mohlo naplnit dávné rodinné snahy po získání královské koruny. Soběslav tedy byla, až na krátkou epizodu v 15. století, nepřetržitě v majetku Rožmberků a to až do roku 1611, kdy Petr Vok zemřel.
Co nechali Rožmberkové v Soběslavi vystavět?
Vlastně se jedná z dnešního pohledu o samé dominanty. Je nepravděpodobné, že založili samotné město. Ale s určitostí můžeme předpokládat, že významně přispěli na stavbu dvou kostelů, městských hradeb, hradu a Rožmberského domu, kde dnes sídlí Blatské muzeum. Dále to byl městský špitál a v závěti Petr Vok nakázal, že má být v Soběslavi postaveno gymnázium, které bylo bohužel provozováno jen několik let, než ve víru Třicetileté války zaniklo. Dnes je v budově Rožmberského gymnázia kulturní dům Národ.
Jak vypadala Soběslav v roce 1293, za vlády Jindřicha z Rožmberka, kdy je o Soběslavi první písemná zmínka?
To je bohužel velká neznámá. Je jisté, že Soběslav byla v té době větším a důležitějším místem, když se zde mohlo uskutečnit setkání několika významných lidí a pravděpodobně i sepsání důležité listiny. Ale o podobě města v této době nám mnoho nenapovídá ani archeologický výzkum, který velmi dobře podchycuje stavební proměnu teprve od 14. století.
Historie ožije v centru města:
• 10.00 zahájení historických trhů
• 10.30 kostýmovaný průvod městem od gymnázia na náměstí
• 11.00 příchod Jindřicha z Rožmberka s družinou z hradu na náměstí
• 11.30 historický soud na náměstí s rytířským soubojem, soběslavské žesťě
• 12.30 velký kostýmovaný průvod z náměstí na hradní nádvoří
• 13.00 hry nejen pro děti v parku u Hlásky (do 18.00 hod.)
• 13.00 zahájení historické slavnosti v hradním areálu
• 13.30 koncert Ozvěny Setkání s hudbou (kostel sv. Petra a Pavla)
• 14.00 dětské divadelní představení
• 15.00 THE FINGERS + POHROMA
• 16.00 představení kejklířských dovedností
• 16.30 WILD STICK mírně historická bubenická show
• 17.00 šermířský souboj
• 18.00 PATROLA
• 21.00 historický noční průvod městem
• 21.15 velká ohňová show na náměstí
• 21.30 ohňostroj na náměstí
• 21.45 pokračování historických slavností v hradním areálu a náměstí
