Minimum těchto rostlin v kraji dozrává do semen, pro radost sobě i okolí pěstuje žluté krasavice otáčející se za sluncem Josef Dvořák z Jeníčkovy Lhoty na Táborsku. Jeho pole lze obdivovat na okraji Tábora v místní části Náchod. Někteří nenechavci ho berou útokem a rostliny si trhají, tyto škody ho však netrápí, jsou totiž mizivé.

V kraji se moc nepěstuje

Jak informovala ředitelka krajské pobočky agrární komory Hana Šťastná, tato olejnina nemá na našem území úplně ideální podmínky k dozrávání. „Slunečnice potřebuje teplejší území v pásmu mírného klimatu, k dozrání semen je třeba především suchý, teplý a dlouhý podzim,“ poznamenala.

Světlice barvířská je u nás k vidění spíše výjimečně, i proto přitahuje pozornost.
Pole na Písecku upoutá neobvyklými barvami, pozor ale na ostny

Slunečnice dle jejích slov má potřebu 150 dní vegetační doby a jedná se o jařinu, která nesnáší těžké půdy. „V našem regionu jde o okrajovou plodinu. Příliš se tu nepěstuje, přestože má výnosnost podobnou řepce olejce. Pomáhá totiž šíření hlízenky a vyčerpává půdu. Někteří zemědělci ji pěstovali a používali ve formě siláže do bioplynových stanic,“ dodala Hana Šťastná.

Slunečnice pro okrasu

Farma Dvořák vznikla v 90. letech v táborských Čelkovicích a zemědělství bylo nejdříve okrajovou záležitostí. V současnosti má podle majitele Josefa Dvořáka sídlo v Jeníčkově Lhotě a obhospodařuje 1300 hektarů půdy. Kromě rostlinné výroby se zabývá také chovem skotu.

Jihočeská pole hrají barvami, kvete nejen mák setý, ale také svazenka a kolem silnic třeba i lupina alias vlčí bob.
Fialová, kam oko dohlédne. Pokochejte se tou krásou

Zřejmě jako jediný v kraji pěstuje větší množství slunečnice. Přestože jeho žlutý lán u Náchoda ničí nenechavci, nevadí mu to. „Schválně jsem slunečnici sázel k Táboru, aby se lidé mohli pokochat, či pořídit fotografie. Ta škoda je tak malá, když si někdo pár květů utrhne, že mě to neohrozí,“ vysvětlil zemědělec s tím, že jde maximálně o půl procentní ztrátu.

Na hektar spotřebuje půl milionu semen při výsadbě. „I kdyby tam přijelo tisíc lidí a každý si vzal jednu květinu, tak to je stále mizivá ztráta, ale když by mi za to platili, tak bych se nezlobil,“ smál se. Přesto by však lidé tuto činnost měli omezit. „Není to dobré ničit takto zbytečně plody naší práce,“ dodal Josef Dvořák.

Estetický dojem a tvorba krajiny

Poprvé velkokvětou krásku zasadil asi před 20 lety, sám byl překvapen, že dozrála. Letos plodinou osadil necelých 30 hektarů a těší na sklizeň semen. „Prodávám je, dá se říci ze dvora drobným odběratelům, převážně chovatelům ptactva. Sázím slunečnice především pro radost lidem, aby viděli, že zemědělci umí pěstovat i něco jiného než řepku,“ naznačil Dvořák.

Zemědělci podle jeho slov totiž spoluvytváří ráz krajiny. „Pole jsou součástí přírody a životního prostředí a mohou být také hezká, kdybychom tu půdu neobhospodařovali, rostou nám tu třeba jen bodláky a měli bychom mimo jiné i hlad,“ míní. Zkoušel vyrábět i olej. „Pořídil jsem si na to i lis, ale moc nám výsledný produkt nechutnal,“ uzavřel.

Fialová nádhera. Rostliny kvetoucího máku přitahují fotografy. Barevné lány lze obdivovat i na Táborsku.
Maková pole lákají k focení. Kochejte se a neničte

Slunečnice se hojně v České republice pěstuje na území Jihomoravského kraje, potom například na Slovensku, v Bulharsku či Rumunsku, kde průměrné denní teploty dosahují vyšších hodnot. V Čechách jde o druhou nejdůležitější olejninu (celosvětově čtvrtou). Sazí se také do tzv. biopásů mezi poli pro zvěř, ptactvo a hmyz. Kromě kvalitního oleje, který vzniká lisováním semen, ji lze používat jako krmnou plodinu či jako zelené hnojivo. Semena slouží jako potravina nebo do krmných směsí pro exotické ptactvo či hlodavce.

Semena slunečnice obsahují bílkoviny, tuky a vitamíny B6 a E. Vitamín E je důležitý pro zdraví mozku, semena prospívají nervové soustavě a jsou vhodnou potravinou při léčbě i prevenci depresí. Vysoký obsah hořčíku vyvažuje hladinu vápníku v těle, navíc aminokyselina tryptofan v nich podporuje produkci serotoninu, který uvolňuje napětí, zlepšuje náladu i mentální pohodu. Podobné vlastnosti mají i dýňová, konopná, nebo lněná semena.