Vila Maria je opuštěná a zakonzervovaná. Letos by se mělo začít s její rekonstrukcí.

Sledovaná kamerovým systémem vyčkává, co s ní bude. Její majitel má plány šlechetné.

„Ve zcela dobrém stavu není, ale určitě nechátrá, jak se mylně píše. Je zakonzervovanou kulturní památkou a letos by se mělo začít s opravami podle památkového zákona,“ prozradil majitel František Jaroš z Tábora.

Ten ji koupil v dubnu roku 1997 od rodiny současné starostky Hany Randové. Ve vile je vše původní a po rekonstrukci by její tři části měly opět sloužit původnímu účelu – k bydlení. „Rádi bychom tam opět zprovoznili tři byty, jako tomu kdysi bylo. Taky bych tam chtěl postavit věžičku, která byla v původních plánech, studii už jsme odevzdal, tak uvidíme,“ dodal Jaroš.

„Zatím jsme vydali jen povolení k opravám zděného oplocení. Jiné další prozatím ne. Platí, že objekt je kulturní památkou,“ sdělila Marie Vlčková ze Státní památkové péče.

Vosí hlava od Bílka

Vila Maria se nachází ve vilové čtvrti, za Bechyňskou bránou v Příběnické ulici. Postavená byla v roce 1901 stavitelem T. Brdlíkem. Vile dal jméno Maria.
Brdlík ji postavil podle vlastních plánů z roku 1901, ke spolupráci na návrhu fasád však přizval sochaře Františka Bílka. Ten vtiskl stavbě unikátní secesní podobu, zejména pak boční fasádou „vosí hlavy“.

Dělba práce, kdy si stavitel ponechá v kompetenci konstrukci a půdorysy a umělecky vzdělaného architekta či výtvarníka pozve pouze k okrášlení domu zvnějšku, byla na přelomu 19. a 20. století velmi obvyklá.

„Autorem zevnějšku se znaky symbolismu byl František Bílek. Byla to jedna z prvních secesních staveb v Jihočeském kraji. Byly na ní zachované řemeslné prvky a bezesporu patří ke klenotům stylu v jižních Čechách,“ citovala z dokumentů Vlčková.

Fasády táborské vily Maria se vyznačují odvážně taženými křivkami a patří tak k nemnoha ukázkám vlivu bruselsko-pařížského secesního stylu Art Nouveau na ranou českou modernu. Místo rostlinné výzdoby, typické pro ranou modernu či secesi, použil Bílek v barevně odlišených omítkách stylizovaný, patrně apotropaický motiv vosí hlavy. Ten se objevuje na štítech vily. Dvojici oken v uličním průčelí Bílek vsadil do kruhu, jak to rovněž bylo pro secesi typické. Orámování jiných oken se podobá klíčové dírce. Motiv vosí hlavy lze spatřit i na mřížích okének v soklu stavby.

Vila stojí na extrémně svažité parcele, stisknutá ulicemi Příběnickou a spodní Novákovou. Dům je vystavěn terasovitě. V jižní polovině má sklep, na něm spočívá zvýšené přízemí, ve kterém se nacházely hlavní obytné prostory, a o patro výš obytné podkroví.

Komunikaci uvnitř domu zajišťuje kromě chodeb kamenné schodiště s výpravným zábradlím - se secesními motivy květin. Za domem se rozprostírá svažitá zahrada. Dnes je dům neobydlený. (zdroj: slavnevily.cz)

David Peltán