Kde není škola, není života. Toho si jsou vědomi i ve Slapech, kde před pěti lety doslova vytáhli místní základku hrobníkovi z lopaty. Zásluhy má samozřejmě obec a uvědomělý starosta, ale také ředitelka Zdeňka Sedláková.

„Před pěti lety byl na školu vyhlášen konkurs. Měla skončit. V té době se tu učilo jedenáct školních dětí a šest docházelo do mateřinky,“ vzpomíná na těžké začátky Zdeňka Sedláková.

V té době rozjížděla metodu Montessori na škole na sídlišti Nad Lužnicí. „Vzhledem k tomu, že se mateřské škole nepodařilo prosadit návaznost metody Montessori na základní školu, neviděla jsem tady budoucnost a řekla jsem si, že to zkusím ve Slapech. Od nuly.“

A povedlo se. Dnes má škola čtyřiadvacet dětí od první do páté třídy. Jedenáct žáků je místních, zbytek za metodou Montessori dojíždí z širého okolí. Postupem času stoupal zájem také o školku. Dnes si tu hraje 36 předškoláčků.

„Žádali jsem o dotaci jak z Norských fondů tak z Evropy. Vzhledem k tomu, že jsme obec těsně pod hranicí pěti set obyvatel, je to s jejich získáním hodně těžké,“ říká starosta František Přibyl.

Zatáhli to ze svého

Po druhém odmítnutí se obec rozhodla jednat. Půdní vestavba pro novu třídu mateřské školy a rekonstrukce celé budovy vyšla obecní kasu na pět milionů.

„Jestliže se má něco pro školu udělat, mělo by to být v době babyboomu, který teď právě zaplňuje nedostatečnou kapacitu školních zařízení. Takže jsme se po projednání na zastupitelstvu do toho pustili,“ konstatoval starosta.

„Je v pohodě,“ ocenil místní školu tatínek předškolačky Valentýnky Michal Linhart. Do Slap se se ženou a dětmi přestěhoval teprve před třemi lety. „Jsem rád, že už nejsem ve městě, ale zároveň má bydlení ve Slapech i výhody satelitu. Jezdí sem městská a když něco potřebuji v Táboře, jsem tam autem za pár minut.“

Slapská pýcha

A na co jsou Slapští pyšní? Na svoji hospodu. Veškeré kulturní dění se točí okolo ní. A taky kolem místních hasičů.

„Nová hospoda, jak jí pořád říkáme funguje už deset let, ale loni se v akci zet udělala přístavba a salonek pro čtyřicet lidí,“ představuje kulturní stánek Miloš Hubáček.

Ve Slapech se pravidelně pořádají masopusty, slaví se Den dětí, staví se májka, pálí čarodějnice. Skoro každé dva měsíce se tu něco koná. „Hlavně se zaměřujeme na děti. V březnu je čeká třeba i zájezd do aquaparku v Česlicích,“ pochlubil se Milan Jírovec.

Už zmínění místní dobrovolní hasiči mají čtyřicet členů. Jejich velitelem je právě Milan Jírovec, který je zároveň duší a organizátorem už tradičního Slapského Bahňáku.

Zrození Bahňáku

„Asi před deseti lety se v hospodě, kde jinde, zrodila myšlenka zorganizovat nějakou takovou akci. Hned po prvním ročníku se to chytlo. Když se povede počasí, sejdou se tu i tři tisíce lidí,“ říká Milan Jírovec.

Od loňského ročníku se ale z bezpečnostních důvodů přestalo jezdit přes tenkou lávku přes místní rybníček na kole. Kvůli úrazům. Nejedno vypracované mužské tělo totiž skončilo při závodu pod vodou. Teď už stačí jen odvaha a pár zdravých nohou.

Idylku místních občanů ale ruší nedaleký kamenolom. Všichni čekají na chystaný obchvat jako na smilování. Desítky nákladních aut vozí kámen rovnou okolo školy. Asi před dvěma lety se dokonce stalo, že jeden z náklaďáků nevytočil zatáčku a těsně minul autobusovou zastávku, ze které jezdí děti ze školy.

„Moji rodiče bydlí ve staré zástavbě. Hluk, prach. I silnice dostává pěkný záběr. Obchvat by byl opravdu zapotřebí,“ míní Miloš Hubáček.

Čekání na obchvat

Na veřejné schůzi, která se konala před rokem, se už o tom mluvilo. Ale někteří spoluobčané s platným umístěním obchvatu okolo Slap nesouhlasili. V současné době při probíhající změně územního plánu usilují o jeho posunutí směrem na sever.

„Obchvat nutně potřebujeme, o tom není pochyb. A to hlavně kvůli kamenolomu. Od těžké dopravy by se díky obchvatu odlehčila lokalita, kde se nachází zastávka, škola i pošta. Tedy místo, kde se pohybují převážně děti i staří lidé,“ míní starosta.


Další veřejné projednávání ve čtvrtek minulého týdne už jisté ovoce přineslo. „Trasu jsme trochu upravili a občané prozatím změny územního plánu akceptovali. Uvidíme, co bude dál. Lhůta pro podání námitek je až do června,“ naznačil Přibyl.

To je ale jen první malý krůček na předlouhé cestě k vysněnému obchvatu obcí. Vše se totiž bude odvíjet od toho, kdy na akci sežene peníze Jihočeský kraj. Slapští sázejí na to, že až se rozběhne stavba dalšího reaktoru Jaderné elektrárny Temelín, sveze se s tím i stavba obchvatu.

Současnost

V současné době je z celkového počtu 480 obyvatel 467ve Slapech a 13 ve Hnojné Lhotce.
V posledních letech se ve Slapech rozšířila výstavba nových rodinných domů.Nejstarším občanem je p. Jan Švec - narozen 10. března 1921
V obci jsou provozována dvě restaurační zařízení .
Dále jsou v obci dva obchody se smíšeným zbožím a pošta .
Místní školu v současnosti navštěvuje 24 žáků. Mateřinka, která se loni rozšířila o půdní vestavbu, se stará o 36 dětí ze Slap i okolí.
Dopravní obslužnost v obci zajišťuje městská hromadná doprava v Táboře a vlakové spojení Tábor - Bechyně
V obci se pořádají už tradiční akce jako Slapský bahňák či Slapský desetiboj, stavění májky a různé akce pro děti.

Historie

První písemná zmínka o obci Slapy je z roku 1379. V roce 1495 Petr z Rožmberka odprodal obec Vítovi ze Rzavého a obec Slapy příslušela k Dobronicům. Po zrušení roboty patřila obec k politické obci Dražičkám až do r. 1889. Tohoto roku se stala obec Slapy politickou obcí s osadou Lhotkou Hnojnou (dříve Lhotka Kamenná).
Roku 1925 měla obec 44 popisných čísel.
Obec má stanici elektrické dráhy, jež byla postavena roku 1903.
V roce 1922 postavilo „Družstvo lihovarníků“ ústav pro zušlechťování zemáků. Jeho prvním ředitelem byl pan Rudolf Figna.
Od srpna 1924 se svítí ve Slapech elektřinou.
Původ školy ve Slapech spadá asi do roku 1825. Roku 1881 byla dokončena stavba nové školy a téhož roku bylo počato s vyučováním.