Již tradičním vynášením Morany přivítaly děti spolu s rodiči v Čelkovicích jaro. Zvykem, který přečkal až do dnešní doby se rozloučily se zimou, která se letos moc nepředvedla.
„Moranu letos zhotovila jedna šikovná maminka od nás. Až je škoda ji upalovat,“ říká Monika Prokopová z Rodičovského centra Radost. V Táboře se tímto způsobem se zimou skoncovalo už po sedmé. „Poprvé to bylo v roce 2001 ještě pod hlavičkou Cheironu a rok na to už akci organizovalo tehdy Mateřské centrum Radost,“ vzpomíná Prokopová. V roce 2006 jarní obřad překazily povodně.
Smrt se vynáší vždy ze vsi ven a zpět se nese lítečko jako symbol jara. „Neseme Moranu po nábřeží až k před Čelkovický most, kde ji zapálíme a hodíme do vody. U nazdobeného zeleného stromku zpíváme písničky a hrajeme s dětmi hry,“ vysvětlila Prokopová.
„Nejvíc se mi líbilo, jak hořela a plavala ve vodě. Taky zpívání mě bavilo,“ tvrdí Eva Marie Vodičková z Tábora, která přišla společně se svými rodiči přivítat jaro. Zazpívat si mohli všichni. Kdo neznal slova, mohl si zakoupit zpěvník jarních písniček za symbolických třicet korun. Rodičovské centrum vydává každý rok nový. O hudební doprovod se postaral jeden z tatínků, Jakub Valeš.
Morana, Mora, Morena nebo Mařena je pohanská bohyně smrti, velmi známá i v dnešním folklóru. Uctívali ji staří Slované a Baltové. Je zosobněním zimy, na jaře končí její vláda, proto se topí nebo bije. Není možné ji však považovat za čistě bohyni smrti nebo za nějakou ohyzdnou stařenu. Podle pověstí je prý velmi krásná. Její dlouhé černé vlasy až do pasu vlají ve větru, když láká zimu nazpátek.
Tradičním rituálem praktikovaným i dnes je vynášení Morany a její upálení nebo utopení. Nejčastěji se hází z mostu nebo ze skály. Je velmi zajímavé, že přes tisícileté potírání pohanských rituálů se dodnes jeden z nich zachoval v tomto velmi živém zvyku.