VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sládek vařil tajně pivo. Pil ho pak s panímámou

Tábor /PROCHÁZKA DĚJINAMI TÁBORA/ - (Předchozí díl pojednával o pivovarnictví v Táboře po třicetileté válce, kdy město platilo kontribuce. Používalo na ně i peníze z uvařeného piva.)  

28.10.2013
SDÍLEJ:

TáborFoto: Josef Musil

Přímý doklad o tom, že se v táborském pivovaře vařily kontribuční várky, pochází z roku 1657. Od té doby se pravidelně vaření piva na uhrazení poplatků objevuje vedle várek obecních a sousedských, kdy si měšťané vařili pivo sami. Takových sousedských várek se podle dokladů toho roku uvařilo dvacet sedm v obecním pivovaře v hradě (sousedé si ho za tím účelem pronajímali) a dvacet v pivovaře u pana Leskovce, uváděného někdy také jako Lískovec, podle nějž se tomu pivovaru říkalo Leskovcovský. Tento výčet je však neúplný.
Hned následujícího roku v červenci se u Leskovců vařilo sousedské pivo naposledy. Organizační podmínky pro vaření a prodej sousedského piva se natolik zhoršily, že už se nevyplatilo držet samostatný sousedský pivovar. Páni konšelé si nejspíš zamnuli rukama.

Další meta potřebná pro prosazení monopolu na obecní táborské pivo je zdolána.
Od té doby byl obecní pivovar v hradě jediným ve městě, kde se ve velkém vaří pivo. Výstav piva se zvyšuje; z každé obecní várky je ho deset až jedenáct sudů. Sousedé sice dál vaří sami po domech, když na to dostanou patřičné povolení, ale už představují pro obecní pivo stále menší konkurenci. A dostávají příkaz:

„Náklad od kohokoli na várky vypůjčený má vždy penězi, ne pivem se spláceti a sám každý má doma šenkovati." To proto, aby v Táboře nečepoval pivo ten, kdo na to nemá povolení
Zároveň městští představitelé zakročují proti „šplýchálkům a falšovníkům" piva. Cenu pinty piva stanovili na tři krejcary.

V té době – od roku 1656 – byl obecním sládkem Jan Pastrnák. Vystřídal v této funkci sládka Hůlku, který hospodařil prachbídně a nadělal dluhy. „Od Hůlky, předešlého sládka, byvše nemálo sladu rozpůjčeno, bude zapotřebí takovou půjčku co nejdříve k odvedení naříditi, aby skrze to důchod obecní nehynul, a šenkýři bez piva obecního předešlým způsobem nezůstávali," píše se ve „vysvědčení" jeho práce. Na výběr poplatku posudného dál dohlížel výběrčí Kašpar z Wolkensteina.

Udala ho děvečka

V letech 1659 a 1660 se z pivního produktu začíná prodávat všechno, co se prodat dá. Vedle řediny a mláta také patoky, kterým se říkalo i patočky. To ale není pojmenování nechutného nápoje, nýbrž slaboučké pivo. V domácnosti se používalo k výrobě octa a hospodáři ho dávali pít pro posilnění dobytku, hlavně kravám. V obecním pivovaře se tehdy vařilo převážně takzvané bílé pivo, zatímco sousedé vařili jen pivo ječné.
Tehdy se stal obecním sládkem Václav Čechtický. Leč dlouho ve své funkci nepobyl. Zlodějna. Jednoho dne ho udala jeho děvečka, že měl dva pytle sladu schované pod slámou v posteli. Kdoví proč se děvečka rozhodla mluvit, ale věděla toho hodně. U sládků doma prý v noci z toho sladu třikrát navařili po půl sudu piva. Sládek schovával pivo v komoře a pak ho doma píval s paní sládkovou. To stačilo, aby šel Čechtický po všech čertech a funkce sládka se znovu ujal Jan Pastrnák.

Piva se vařilo stále víc. Roku 1661 to bylo: dvanáct obecních várek bílého piva, jedenáct kontribučních. Následujícího roku se objem jednotlivých obecních várek vyšplhal až na šestnáct sudů. Takové várce se říkalo várka celá a platilo se z ní patnáct zlatých. Sousedé se nenechali zahanbit a také ve svém pivovarnickém snažení přidali. Zpravidla se domluvili čtyři měšťané na společné vaření a každý navařil tři sudy, takže dohromady měl jejich var dvanáct sudů. Roku 1662 zemřel výběrčí Kašpar z Wolkensteina. Na jeho místo nastoupil Ludvík Hýbl.

Jak se sousedům dosud dařilo, tak to zčistajasna zase skončilo. V roce 1663 navařili pouhých šest várek. Nebylo to ale vinou konšelů. Krvelační Turci za to mohli. Vpadli do Uher a na Moravu, vraždili, jak mohli, a Tábor s jeho pobořeným, zanedbaným opevněním bylo nutné nakvap proměnit opět v pevnostní město. Rukám, které musely přiložit ruku k dílu a budovat palisády, se nedostávalo času k vaření piva.
Turci zamávali i s obecním pivovarem. Sice každá várka i nadále obnášela šestnáct sudů, ale obecních várek bylo méně. Zato kontribuční pivo se vařilo s velkou naléhavostí. Jen toho roku vyprodukoval táborský pivovar třicet devět kontribučních várek. Jo, válka…

Další daň

Ale každá válka jednou skončí a v míru pivo šmakuje nadmíru. Je třeba myslet i na budoucí klidné doby, kdy výtěžek z piva bude sypat víc do městské pokladny než do vojenských měšců. Ač turecké šavle nablízku, obec nechává postavit v pivovaře novou světnici u vrat, zedníci klenou novou spilku s okny a dělají novou kotlinu pod pánev. Do pánve pak vsazuje nové tabule kotlář Jan Goldfusz.
Zatím však jsou doby neblahé a s nimi přichází nová daň z uvařeného piva. Takzvaný „extraordinární neb trankštejerní" tác. Patnáct zlatých z každého varu. Kontribuční várky jedou i nadále. Například roku 1667 se v Táboře uvařilo sedmnáct obecních várek, zato dvacet devět a půl várky kontribuční a k tomu ještě osm várek, ze kterých se platilo opevňován města. A sousedské? Pouhé tři.

Josef Musil

Autor: Redakce

28.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Druhou prosincovou neděli si lidé po celém světě připomínají památku  zemřelých dětí. Za svoje malé, ale i dospělé děti přišli zapálit svíčku jejich rodiče i sourozenci.
28

Smutek po dítěti nikdy nezmizí

Ilustrační foto.
10

ANKETA: Hledáme nejhezčí vánoční strom na Táborsku

Areál Monínec otevře hlavní sjezdovku již v pátek večer

Monínec - Areál Monínec spustí provoz hlavní sjezdovky již tento pátek v 18 hodin.

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

OBRAZEM: Šumavské počasí fotoaparátem Romana Szpuka

Vimpersko - V neděli 10. prosince k večeru se na Vimperk sypal sníh, v noci sněžení ustalo, začalo divoce foukat, pak se objevil déšť, a tak jsem se vypravil ráno 11. prosince na Boubín, abych zjistil, kolik sněhu přibylo.

Kusy meteoritu se zatím nenašly

České Budějovice – Už je to přes deset dnů, co na území českobudějovického sídliště Máj a Zavadilky, dopadly části takzvaného bolidu čili jasného meteoru.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT