Čís. nové 23, staré 56, josefinské 43 (stará škola). Pokračování z minulého týdne.
Roku 1837 zřízena ve škole světnice a komora pro třetího učitele Mareše (patrně v podkroví), při čemž zhotoveny nové schody, dvéře a záchod. Na střeše udělány dva nové arkýře. Ale budova i nadále potřebovala nových oprav. R. 1842 chatrné a spadnutím hrozící klenutí v I. třídě sneseno a udělán rákosový strop, což vykonal polír Kukla. Za čtyři roky střídalo se klenutí nad síní a byl udělán nový strop povalový.

R 1860 bydlil tu podučitel Josef Janda. Tato budova školní vyhořela r. 1865 a dopisovatel časopisu „Tábor“ z toho roku v dopise píše: „Nejhůře to u nás stojí se školou. Stará vyhořela a nyní prý jest jakési nedorozumění mezi městskou radou a vrchností jako bývalým patronem stranou stavění nové. Školní světnice najaty jsou prozatím v domech privátních.“

První a druhá třída byla umístěna v domě č. 194 na náměstí u soutky. Třetí třída byla u Němečků v č. 131 a čtvrtá na Pondělce č. 99, pátá třída byla „u Pilátů“ a v domě č. 80 (nyní radnice). Pro novou školu zakoupen byl pak dům č. 24 od paní Josefiny Heydukové za 2726 zl. r. č. R. 1869 a roku 1875 postavena tu velká pěkná budova školní. Stará škola pak zbořena a staveniště postoupeno k ulici.

Připojujeme několik stručných zpráv o některých starých kantorech: Roku 1605 připomíná se Georgius Sarcander Wozicenus, správce školy na Mělníku. Zdali byl před tím učitelem ve Vožici, anebo jen rodákem zdejším, není mi známo. Další zprávy o něm z r. 1612 nejsou příliš příznivé.

R. 1654 byl praeceptorem pana Přehořovského mládenec Jiřík František. Kolem r. 1660 působil tu jako kantor Jakub Kralodvorský, ale trpce si stěžoval do nevděku mnohých rodičů dítek školních. R. 1674 vyučuje tu Jan Arietini, učitel a varhaník a radní písař, r. 1743 Václav Štibral, kantor, r. 1781 Jan Koblic, kantor městský, syndikus, Antonín Koblic, varhaník, 1797 německému jazyku vyučoval kantor Wladyka, v letech 1820–30 byli tu 2 učitelé: František Petráň regenschori, Petr Šimon, organistr., potom Petráň a Mareš, 1841–49 František Švanderlík, řed. kůru, 1841–1860 František Šamal, r. 1853 je tu Coelestin Jakulka, oblíbený učitel a ředitel kůru (s titulem nadučitel), 1858–60 podučitel Josef Janda, potom učitel, 1860 Josef Primus, podučitel, 1864–4 Václav Macháček, rovněž vzorný učitel, Čeněk Sedmík, učitel, 1865 podučitel František Simandl. Učitelky děvčat připomínají se kolem r. 1857 Terezie Pěkná a slečna z Ehrenfeldu.

Ústní podání

Dle vyprávění p. Josefa Neudörfla stála stará škola tak, že „dolejší rovnost školního stavení šla rovnoběžně s hořejším pilířem u vrat neb zdi děkanské zahrady. Vchod do školy č. 2 byl zdola. Jeho průchod šel skrze kuchyň po 3 schodech nahoru (neb se vezpod sklep nacházel) a pak po 2 stupních dolů šlo se do III. třídy, dveřmi č. 3 byl východ ven.

Vejdouc do průchodu č. 2 byly po levé straně schody na půdu, kdež byl pokojíček v podkroví na způsob podkrovní světničky v domě č. 197. V tomto pokojíčku bydlil učitel Wladyka, později učitelé I. třídy Coufal, Mareš, Goldwein, Simandl.

Jelikož škola nedostačovala, navrženo bylo krov sundati a vystaviti poschodí, že se docílí tím 6 místností a knihovna, ale než se to uskutečnilo, škola vyhořela a po ohni zbořena.

Jiný starý pamětník vypravuje o škole, že bývalo to přízemní zděné stavení šindeli kryté, nad síní pak vystavěna malá podkrovní světnička, kde bydlil mladší učitel. Ze síně vlevo přišlo se do velké světnice, zde umístěna byla I. třída. Bývalo nás tam až 180 a u učil tam učitel Josef Janda, jenž dostal se potom do Šebířova, ve II. třídě byl učitelem Celestin Jabulka a III. třídu měl německý učitel J. Šamal. Dvě třídy byly české, a jedna byla německá. Podlaha ve škole byla chatrná, vyhnilá a nerovná, namnoze jen cihly, vedlejší záchody, dřevěné a shnilé, stály nad žumpou, kam jednou spadl školák z Bělče. V podkrovní světničce bydlil mladší učitel Simandl, který přijel kdysi v noci z hostince a šel na záchod se svíčkou a zapomněl ji tam. Od ní chytlo dřevěné pažení a ve chvíli celá budova počala hořet. Učitel Simandl jen s největší námahou byl zachráněn a byt jeho vyklizen. Zdařilý model staré školy zhotovil p. František Stranč a odevzdal jej městskému muzeu.

RICHARD HRDLIČKA