Starosta Petr Cícha se ale drží zpátky, tolik peněz najednou z třímilionového rozpočtu si podle něj nemohou dovolit poskytnout.

„Nechci se ale stavět do opozice a bojovat s církví. Jsme teď v nepříjemné pozici, lepší by bylo, kdyby šla oprava rozfázovat a my na ni jen přispěli sto tisíc a další peníze by si diecéze zajistila sama," uvažuje starosta vesnice.

Podle Miloslava Vavříka, stavebního technika u táborského vikariátu, ale na přemýšlení moc času není. Havarijní stav krovu ubírá památce na stabilitě.

„Když se opraví pouze krov, tak se stav alespoň stabilizuje. Neopraví to ale praskající zdi a odtrhávání klenby," upozorňuje Miloslav Vavřík s tím, že rozpočet na celkovou opravu vychází na více než pět milionů. Chápou, že naráz tyto peníze nemají šanci získat.

Otázky pro Miloslava VavříkaČastým argumentem, proč obce nechtějí podpořit opravy kapliček a kostelů, jsou církevní restituce. Dostanou se k vám tyto peníze?
Jsou dvě podoby restitucí: jedna naturální, kdy se vrací polnosti nebo rybníky a lesy, druhá finanční za majetky, které nám nelze vydat. Například Soběslav s tím, co už získala v restituci má asi čtyři hektary polností, což při ceně pronájmu je 12 tisíc ročně. Pak farnost v restituci získala zhruba 17 hektarů lesa. Při biskupství vznikla akciová společnost, která lesy v diecézi spravuje, a aby mohla fungovat a napravit v lesích všechny škody, které v nich vznikly, dohodlo se, že farnostem za hektar dá tisíc korun. Pro Soběslav tedy 17 tisíc za rok.
Z finančních náhrad farnosti neuvidí vůbec nic, protože to je kapitál, jenž je potřeba zhodnocovat, aby po 15 letech, kdy stát přestane přispívat na platy duchovních, byla vytvořená rezerva. Z naturálních náhrad by se platy nezaplatily. A už vůbec z nich nejdou opravovat kostely.

Diecéze ale má fond na opravu památek a svého majetku…
Jistě, i diecéze je ochotná na opravy přispívat, ale spíš tam, kde je nutné poskytnout naši spoluúčast, když farnost získá dotaci. Aby farnost, která ji získá a sama na spoluúčast nemá, ji nemusela vracet. Většinou jsou jde ale spíš o formu půjčky té farnosti, jenže ne každá na sebe může takový závazek vzít.

Jako například soběslavská pro Skalici?
Ano, pan farář má v Soběslavi další tři kostely a všechny potřebují opravu. Loni jsme začali s fasádou hlavního kostela na náměstí, a to bude trvat asi tak sedm let. U svatého Víta jsou zase v havarijním stavu středové sloupy.

V jakém stavu jsou naše vesnické kostelíky?
Hodně už se udělalo, ale hodně závad se i objevilo, takže ještě máme spousty práce.

Je ještě někde kostel ve stejně havarijním stavu jako ve Skalici?
Například v Budislavi nebo v již zmíněné Soběslavi.

Snaží se proto zachránit alespoň krov a na vedení obce zaslali žádost o půl milion. Z jiných zdrojů ministerstva kultury, Jihočeského kraje, Regionálního operačního programu ani z ministerstva pro místní rozvoj se jim podporu získat nepodařilo.

„Přitom peníze, které jsme vybrali v kostele ve Skalici a Soběslavi, padly na projekt, potřebný k žádosti o dotaci," dodává technik a zmiňuje případy, kdy se jim podařilo s obcemi spojit síly. Například v Sudoměřicích u Bechyně nebo v Hlasivu a až na jednu výjimku z poslední doby také v Táboře při opravě děkanského kostela na náměstí.

Miloslav Vavřík doufá, že zastupitelé obce, která letos oslavila 750 let od založení a loni otevřela historickou expozici v bývalé škole, mají vztah ke své minulosti a nenechají kostel zpustnout úplně.

Původní kostel svatého Šimona a Judy stojí na kopci nad Lužnicí od 13. století. Během více než sedmi století se občané Skalice mnohokrát podíleli na jeho opravách a přestavbách a také mu nosili dary.

Jak uvádí kronikářka Romana Novotná, do dnešních dob se v něm dochovala vzácná středověká křtitelnice a zvon z roku 1683. Před dvěma lety se pak na stěny vrátila replika obrazu Ukřižování Páně, jehož originál ze 14. století je uložen v depozitáři Národní galerie.

V kostele se slouží mše, konají se tu křty i poslední rozloučení. Většinou si nikdo nevšimne, že se svatostánek nachází v žalostném stavu. Odborný posudek hovoří o havarijním krovu, což má vliv na postupném rozestupování obvodových zdí.