Pavel Zvolánek, cestovatel, absolvent Jihočeské univerzity (ČJ - dějepis):

Bydlím v Indonésii, zemi s největším počtem muslimského obyvatelstva na světě. Jenom za poslední měsíc jsem byl na dvou muslimských svatbách, většina mých sousedů jsou muslimové a když otevřu okno, slyším hlas místní mešity. Jestliže jsme ve válce, jak říká francouzský prezident, měli bychom vědět, kdo je náš nepřítel, abychom se nelekali každého stínu a nepálili po našich spojencích, kteří si také chtějí v Paříži jenom v klidu sednout do kavárny a také se bojí, že by si jednou mohli koupit lístek na špatný fotbalový zápas. Našimi nepřáteli nejsou moji sousedé, kteří mají starosti středostavovských rodin celého světa. Našimi nepřáteli jsou ti, kteří se nestarají o to, jak se vyrovnají s těžkými časy, jak udrží své děti na školách, a to ještě nejlépe na těch nejlepších, aby na ně čekala lepší budoucnost než na jejich rodiče. Jejich nenávist k našemu světu přiživují jejich fanatičtí učitelé a peníze jejich sponzorů. To jsou naši nepřátelé, se kterými vedeme válku.

Tomáš Jirsa, jihočeský senátor v obvodu č. 10:

V první řadě je potřeba si uvědomit, že NATO nemá žádnou vlastní armádu. NATO jsme my, armády členských států. Myslím si, že z politického hlediska je nutné pokračovat v leteckých zásazích na cíle IS v Sýrii a Iráku, ale jsme-li ve válce, jak říká francouzský prezident Hollande, tak válka se odehrává zde v Evropě, nikoliv na Blízkém východě. Obávám se, že si Evropané stále myslí, že to můžeme vyřešit jinde, ale my to musíme vyřešit tady. Jsme-li ve válce, musíme přistoupit na to, že válka přináší mrtvé a mnoho dalších ošklivých a nehezkých věcí, na které pravděpodobně není Evropa připravena.

Podle vedení NATO zatím teroristické útoky ve Francii nelze hodnotit podle čl. 5 Washingtonské smlouvy, kdy napadení aliančního státu vyžaduje okamžitou vojenskou akci. Tak jako tak podle mého názoru, pozemní účast v Sýrii a Iráku nelze vyhrát, protože členové IS sundají černé čelenky a splynou s davem, a výsledkem bude druhý Vietnam nebo Afghánistán, kdy budou džihádisté utočit do zad aliančních vojáků. Zároveň si myslím, že IS čeká na pozemní operaci, která může k akci podnítit tisíce potencionálních džihádistů v Evropě.

Jaké tedy navrhuji řešení? Americké a evropské tajné služby dlouhodobě registrují potencionální džihádisty. Ty bude potřeba zavírat či jinak internovat. Tak jako americké tajné služby pomocí dronů a naváděných raket zabíjejí teroristy, tak se k tomu bude muset odhodlat i Evropa. Je to první krok války. Nejsme si však jist, že je vedení Evropské unie na válku opravdu připraveno.

Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje:

„Ne nadarmo se říká, že nejlepší obranou je útok a že na hrubý pytel se přišívá hrubá záplata. Ale v Sýrii už váhavou Severoatlantickou alianci předběhli Rusové – což se asi politikům libujícím si v přisypávání ledu do nové vlny studené války nehodí. V kontextu spekulací, že IS je tak trochu Obamovo dítěte, původně cvičeným k boji proti Asadovi, které se vymklo zpod kontroly, dostane případná válka podobu ohně, do kterého hasič nejprve sám přiléval olej. Obávám se, že silné islámské diaspory v členských zemích EU a nekontrolovatelný příliv migrantů jsou Trojským koněm skrývajícím spící teroristy. S těmito bude NATO těžko bojovat bez přímého ohrožení civilních obyvatel EU. Podle mého nekompetentního názoru by ČR měla podpořit zesílení ochrany vnějších hranic Schengenského prostoru. Obyvatelům zemí zdevastovaných „Arabským jarem" a IS bychom měli pomáhat v rámci jejich teritorií. Při pohledu na děsivá zvěrstva pod Eifellovou věží snad každý osobní válku teroristům vyhlásil. Ale kdo z nás je ochotný jít ve jménu boje s touto rakovinou s vlastní kůží na trh? Vzdát se svého pohodlí, riskovat svůj život nebo život svých dětí? Bohužel, i když strčíme hlavu do písku s tím, že se o novodobou válku kultur nezajímáme, ona se brzy bude zajímat o nás.

Ladislav Novotný, zastupitel města Tábor:

Situace je vážnější, než si dokážeme připustit. Nikoliv Francie, ale Evropa je na počátku války, aniž by to chtěla a byla na to připravena. Nedojde-li k okamžitému zásahu evropského společenství, bude to v evropském prostoru válka dlouhodobá, nekonveční a partyzánská a bojiště si bude vybírat nepřítel. Následky mohou být fatální pro celou Evropu. Je smůlou Francie, že tzv. Islámský stát považuje za centrum evropské civilizace Francii a Paříž, nikoliv třeba Brusel. Pro radikální islamisty je Paříž symbolem toho, co vyznáváme i my a co chtějí zničit. S nadsázkou lze říci, že v Paříži se bojuje za Prahu.

Musíme si přiznat, že Evropa zaspala a nezbývá, než reagovat jednotně a okamžitě. Nelze očekávat, že se IS postupně rozloží zevnitř, jak tomu bylo u jiných extremistických organizací včetně Al-Kajdy. IS se totiž za tiché asistence zbytku světa na rozdíl od nich institucionalizoval, fanatickou ideologií je schopen udržovat aktivitu a disciplínu svých přívrženců a využívat jejich rozsáhlé ifiltrace ve vyspělých evropských zemích, která je neblahým důsledkem neřízené politiky tzv. multikulturalismu.

Obávám se, že pro úder na centrum IS nelze čekat na mandát Rady bezpečnosti OSN. Ukazuje se, že některé státy zejména arabského světa z různých důvodů í okamžitý zásah pravděpodobně nepodpoří. Evropa musí ve svém zájmu za případné spolupráce velmocí převzít odpovědnost za rychlé řešení sama.

Nechce-li Česká republika ztratit v této vypjaté době tvář a důvěru zbytku evropského společenství, je její povinnost í bezodkladně se přihlásit ke všem závazkům vyplývajícím z její účasti v NATO a v Evropské unii a poskytnout Francii, NATO a EU okamžitou civilní i vojenskou pomoc, jestliže o to bude požádána, i za cenu případných ztrát. V opačném případě nám hrozí cesta zpět, na Východ.

Miroslav Beneš, 1994 - 1998 byl primátorem Českých Budějovic:

Musíme trestat velmi důsledně propagaci džihádu a šaríi vězením, případně vyhoštěním. Zpravodajci musí využít muslimů, kteří chtějí žít s námi, pro infiltraci do extremistického prostředí. O možné úspěšnosti pozemního zásahu pochybují i experti. Proto si myslím, že je nutné pokračovat v leteckých a dronových útocích a pomáhat těm, kteří s IS bojují, tedy Kurdům, Jeziídům a další. A hlavně nesmíme teroristům udělat radost a bát se jich či stále dokola vysílat jejich portréty, nejde-li o pátrání.

Richard Vlasák, jihočeský doktorand Univerzity v Lipsku:

Rozhodně se musíme bránit, ale nesmí se stát to, co v Iráku. Pokud proti IS zaútočíme, tak jedině v koalici a s mandátem OSN. Potom musíme mít řešení pro budoucnost regionu a toto řešení prosazovat ve spolupráci s místním obyvatelstvem, vládami a místními mocnostmi: Iránem, Tureckem, Saudskou Arábii. Musí vzniknout něco jako Marshalův plán pro toto zemi, který jí zajistí stabilitu. Pokud tyto plány B nemáme, je případný útok NATO pouze litím oleje do ohně. CR se musí na řešení podílet, protože jako jediná země v Evropě má vynikající vztahy s Izraelem, arabskými zeměmi i Sýrií. ČR může využít svého potenciálu, ale musí být věrohodná jako spojenec, tedy i jako pomocník s uprchlickou krizí v Evropě. Naše pozice nás poškozuje.