Táborská zoo kvůli tomu musela přejít na speciální režim. "Teploty, které jdou pod mínus deset stupňů Celsia, jsou naprosto neobvyklé a běžný provoz na ně stavěný není. Pro zvířata máme zajištěný pitný režim tak, aby měla nepřetržitý přístup k pitné vodě. Všude proto jsou nezámrzné napáječky, ale v těchto teplotách někdy i tyto zamrzají. Musíme je nyní proto mnohem víc kontrolovat. Intenzivněji kontrolujeme také vytápění ubikací, což je extrémně důležité hlavně u tropických druhů zvířat. Nesmí dojít k žádné poruše, která by vytápění vyřadila. Například malpy musí mít minimálně 20 stupňů, což je při patnáctistupňových mrazech výrazný rozdíl 35 stupňů," upřesnil ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Zvířata, která zoo běžně pouští ven, musela trvale uzavřít uvnitř. "Týká se to právě malp, které zůstávají ve vnitřní ubikaci a prakticky ven nevychází. Na noc, kdy mrazy kulminují, zavíráme i jiná zvířata. Například emu, kteří jinak mají otevřeno ve dne i v noci. Ti musí mít v zázemí komfort pěti stupňů," vysvětlil ředitel. Stejně tak zoo zavírala i lvy, aby udržela v jejich ubikacích potřebných 15 stupňů.

Zaměstnanci zoo také trvale kontrolovali vodní svět a zajišťovali, aby nezamrzl. Vodní ptáci totiž i v mrazech potřebují nepřetržitý přístup k nezamrzlé vodě. Ten zoo zajišťuje vzduchováním.

Zvířatům, která jsou z větší části venku, jako jsou šelmy, vlci, tygr nebo medvědi, kteří se k zimnímu spánku neukládají, zoo navýšila krmné dávky. V mrazech totiž mají mnohem větší energetickou spotřebu na to, aby si udrželi potřebnou teplotu.

"Všem zvířatům jsme výrazně zvětšili podestýlky slámy, například zubrům, medvědům, vlkům, tygrovi či divokým prasatům. Více slámy mají i všichni naši kopytníci. Aby se mohli více zahrabat s držet si teplo. Obecně v mrazech mnohem častěji a pečlivě kontrolujeme všechna zvířata," uzavřel Evžen Korec.

V táborském útulku pro psy se s příchodem mrazů také dokázali vyrovnat. "Zvládli jsme je docela dobře. Všechny pejsky jsme přestěhovali dovnitř, i ty, kteří byli zvyklí být venku. Zavřeli jsme také všechny průchozí kotce, a to nejen na noc, ale i po většinu dne. Přidali jsme jim také víc tuku do krmení," vysvětlila pracovnice útulku Tereza Doležalová.

Útulek si musel vypomoci i topením. "Tam, kde běžně netopíme, jsme ho alespoň občas museli zapnout. Nejhorší bylo ranní vstávání do mínus šestnácti stupňů. Při práci už to pak člověk rozběhá," popsala se smíchem. V útulku se v té době starala o čtyři psy.