Z případu jde i dnes lidem mráz po zádech. Tehdy 22. listopadu 2004 zastřelil otcovou legálně drženou zbraní Miloslav (1979) postupně právě tátu Miloslava (1956), matku Marcelu (1959) i bratra Davida (1980). S těly v rodinném domě v Tučapech žil ještě tři dny.

Jak přiblížil pro Deník už před rokem mluvčí TV Prima Vojtěch Boháček, všechny epizody byly od začátku již k vidění na Prima+. "Jaroslav Steinbauer v žádné epizodě není,“ reagoval na dotaz o druhém známém jihočeském doživotním vrahovi, který v Českých Budějovicích uškrtil dvě dívky.

Vrah své vlastní rodiny

Miloslav Širůček dle něj pochází z na první pohled obyčejné rodiny – otec školník a matka úřednice. „Otec byl prý ale hodně přísný a často ho bil. Navíc pod rouškou opravny aut legalizoval kradená auta a naučil tomu i Miloslava. Ten se tak již v osmnácti letech začal živit krádežemi aut, za což byl i několikrát trestaný. Jeho vztah s otcem byl hodně komplikovaný a složitý, nedokázal se od něj oprostit a zároveň se s ním neustále hádal,“ vysvětluje.

Více o seriálu zde.

Situace eskalovala, až jednoho dne vzal Miloslav otcovu legálně drženou zbraň a zastřelil svého mladšího bratra, otce, a nakonec i matku, kterou ale podle svých slov miloval. „Poté s těly žil tři dny v domě. Když mu zavolali policisté, protože lidé začali jeho rodinu postrádat, přijel sám na policejní stanici a ke všemu se přiznal,“ shrnuje Vojtěch Boháček Širůčkův příběh.

Chce na svobodu

Se Širůčkem ve věznici Bělušice v Ústeckém kraji, kde si trest odpykává, hovořila reportérka Karolína Oehmová. Po dvaceti letech, tedy letos, chce zažádat o podmínečné propuštění. „Nevím, proč jsem se rozhodl zavraždit rodiče a bratra,“ říká úvodem Širůček ze záznamu u táborského soudu.

Dnes se hodnotí jako většinou klidný, občas nervózní a impulsivní. „Snažím se dodržet slovo, když se to dá,“ zmiňuje. Ve vězení je prý poprvé, ačkoliv předtím byl několikrát ve vazbě, věděl, pro jaký si jde trest, když se sám doznal. Nejdříve nastoupil do Valdic, věděl, že bude sám na cele, jen v kontaktu s vězeňskou službou a dalšími doživotními vězni.

Vytěsnit z hlavy, co udělal, prý nedokáže. „Postupem času mi začalo docházet, proč tam jsem. Co se stalo, se nedá vytěsnit. Večer usínáte ve vězení, ráno se v něm probouzíte,“ uvádí Širůček. Mimo jiné přiznává, že si hrůzný čin nepřipouštěl, vyhýbal se zodpovědnosti a sváděl všechno na věci okolo, také že často přemýšlí o sebevraždě.

Na životě ho drží naděje, že bude možná jednou propuštěn. Svůj trest však považuje za adekvátní. „V té době jsem lhal, tvrdil jsem, že jsem přišel domů. Rodiče byli mrtví a bratr mě napadl. Pro mě bylo lepší lhát než přiznat pravdu, protože tak jsem se od toho dokázal odpoutat,“ vysvětluje Miloslav Širůček. Poměrně často také prý přemýšlí, jak vše museli a musí stále prožívat jeho příbuzní a známí.

Ve vězení pracuje ve skladu, pomáhá s eskortami nebo třídí prádlo. Ve volném čase sleduje televizi, poslouchá rádio nebo si čte. „Bavím se s ostatními na oddíle, ale ty dny jsou většinou jednotvárné. Když mám volný den, tak si čtu už od rána. Knížky mám rád, vždycky jsem měl, čtu fantasy a sci-fi celý život,“ naznačuje odsouzený trojnásobný vrah.

Chybí mu svoboda a vztahy

Kamarádství v trestu je většinou povrchní. „Lepší vztah chce čas, přichází zklamání i po pěti letech, mám kamaráda, který má doživotí v jiné věznici, rozumíme si, píšeme si,“ uvádí Miloslav Širůček.

Ve výkonu mu nejvíc chybí svoboda a intimní vztah se ženou. „Ve Valdicích jsem měl kontakt se ženou venku čtyři roky, to skončilo z její strany. Hrozně mi to chybí, ale dokážu se od toho oprostit,“ popisuje s tím, že utéct nikdy nechtěl. „Nemá to význam, skrývat se, takhle mám nějakou šanci,“ tvrdí. Ve vězení ho nikdo nenavštěvuje, občas mu někdo napíše. Volá si s kamarádem z Valdic.

Absolvoval řadu nápravných programů a chce požádat o podmínečné propuštění. „Postupem let jsem asi i dospěl. Nevím, čeho se bojím víc, jestli toho, že mě pustí, nebo toho, že mě nepustí,“ zmiňuje. V případě osvobození, by rád zůstal v Čechách a pracoval jako řidič. „Vzhledem k tomu, že mám stále řidičák, chtěl bych jezdit kamionem i pryč, ven. Určitě už nebudu nic páchat, protože když mě pustí, dostanu podmínku na sedm let. To je velká motivace,“ upozorňuje Miloslav Širůček.

Za pořadem stojí Martina Eretová, která s dotyčnými komunikovala a napsala scénář, předtím pracovala jako reportérka krimi zpráv TV Prima. V rámci příprav cyklu Bez lítosti oslovila tuzemské věznice a policii, která poskytla záznamy z rekonstrukcí případů vražd. Eretová si vytipovala odsouzené za nejzávažnější trestné činy, dopisovala si s nimi a z této korespondence vzešel seznam osmi lidí, s nimiž následně natočila jejich výpovědi. Jednotlivé dokumenty mají kolem 45 minut.

Fakta od kriminalisty

Deník před dvěma lety případ, který se stal v roce 2004, probíral také s bývalým jihočeským elitním kriminalistou majorem Václavem Hýskem. Ten u jihočeské kriminálky sloužil více než třicet let jako terénní vyšetřovatel nejzávaznější trestních činů, dokonaných vražd i těch ve stádiu pokusu.

Na Miloslava Širůčka si pamatuje dobře, vyslýchal ho osobně. Tehdy pětadvacetiletý Miloslav nemilosrdně popravil matku, otce i o rok mladšího bratra. „Postupně je zastřelil z bezprostřední blízkosti otcovou legálně drženou pistolí, matku v předsíni, otce v kuchyni, když přišel z práce a utíkajícího bratra dohnal v kotelně,“ upřesnil major Hýsek.

Ke všemu se přiznal, později chtěl ale obnovu řízení a podmínečné propuštění. Před soudem se hájil tvrzením, že rodiče zavraždil bratr a on se pouze bránil. „Motivem byly osobní vztahy v rodině, zejména zášť ze strany rodičů k jeho těhotné přítelkyni, příčinou smrti u všech tří byl průstřel hlavy z bezprostřední blízkosti, matka a otec jeden výstřel, bratr dva. U bratra ještě následovalo škrcení rukama a nohavicí od šusťákových kalhot,“ shrnul fakta.

Vyšetřování začalo 26. listopadu, k vraždícímu běsnění však došlo už čtyři dny předtím v době od 17.30 do 17.45 hodin. Z místa činu Miloslav odjel Škodou Fabia, zbraň vyhodil cestou do Českých Budějovic do Horusického rybníka, potom se zdržoval v hotelu Gomel (dnes Clarion) s najatou prostitutkou.

Na základě telefonátu z táborské policie, že jsou nezvěstní jeho rodiče, se sám dostavil na služebnu v Českých Budějovicích. „Následně uvedl všechny skutečnosti a byl ochoten spolupracovat. U sousedů v bydlišti však předtím hovořil o tom, že rodiče a bratr měli autonehodu a nachází se v nemocnici,“ připomněl Hýsek.