VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Senioři vzpomínají, jak se kdysi chystali na dovolenou

Jižní Čechy - Retrospektivní seriál jihočeských Deníků vás nachá nahlédnout do batohů cestovatelů v době socialismu. 

17.6.2013
SDÍLEJ:

Pavla Pešičková z Tábora.Foto: Josef Musil

Do batohu sbalila deku a paštiku

Tábor – Podle devětasedmdesátileté Pavly Pešičkové z Tábora měli lidé dříve mezi sebou více důvěry. Proto se nebála společně se svojí kamarádkou pouze sbalit batoh a vydat se stopem na Moravu a Slovensko. „Bylo nám dvacet a vzaly jsme si jenom deku, nějakou tu paštiku a prostě jsme vyrazily. Nebály jsme se. Naopak jsme měly pocit, že se nám nemůže nic stát," konstatovala Pavla Pešičková.
Jak sama říká, dívky přespávaly po senících a nebo internátech. „Byly zrovna prázdniny, takže internát byl prázdný a mohly jsme tam přespat zadarmo," podotkla. Domů si vždy přivezla nezapomenutelné zážitky. „Potkaly jsme dokonce filmaře. Vzali nás s sebou a dělali, že jsme taky od štábu. Byli točit nějaké Slovenky v krojích, jak sbírají borůvky. Jeden z nich se do mě dokonce zakoukal a pak za mnou přijel," vzpomíná.
Lidé mohli dříve vyjet do Maďarska, Bulharska či Rumunska. Pavla Pešičková poprvé vycestovala až v roce 1961. „Jednou jsme již měli objednaný zájezd v Rumunsku. Ale otěhotněla jsem, tak jsme ho zrušili. Představte si, že jsem v životě neviděla moře," vypráví. „Jezdili jsme s manželem po Čechách, třeba k Orlické přehradě. To, co jsme si s sebou vezli, nebylo těžké sehnat. Moc jsme toho nepotřebovali," míní. 

Dva měsíce před válkou jí stačily na cestu šeky

České Budějovice – Třiadevadesátiletá Ludmila Bartošková cestování miluje a milovala celý život.
Nejraději vzpomíná na svou cestu, kdy v osmnácti letech vyrazila se svým o deset let starším nápadníkem automobilem skrz celou Itálii. „Jel s námi tehdy můj starší bratr, jinak to tenkrát nešlo," usmívá se s jiskrou v oku. „Rodiče mi nedovolili, abych jela sama. Můj budoucí manžel koupil automobil a jeli jsme. Jen tak. Vzali jsme si s sebou jen peníze a šeky," vzpomíná.
V horkém létě 1939, kdy do začátku světové války zbývaly už jen týdny, vyzdobila trojice svůj vůz československou vlaječkou a vydala se na dlouhou cestu přes tehdy rozbouřenou Evropu. „Projížděli jsme okolo Berchtesgadenu, Hitlerova alpského sídla. Dnes už to možná moc lidí nezná, ale pro mě je to historie," říká Ludmila Bartošková.
Itálii si okamžitě zamilovala. Nejen kvůli krásám země, ale především kvůli lidem. „Italové jsou úžasní, moc hodní a otevření lidé," chválí a vzpomíná i na to, jak se Italové chovali, když zpozorovali československou vlajku. „Naše země měla ve světě vysoký kredit. Ale stejně se nás všichni ptali, co tam děláme, když bude brzy válka," dodává.
Do Itálie se po dlouhých letech, už na sklonku 80. let, vrátila. „Byla jsem po operaci kyčle, ale hrozně jsem se tam ještě chtěla podívat. Riskla jsem to," vypráví o další cestě na slunný jih, kde si užila ve venkovním amfiteátru na Lago Di Garda operu.
Další silnou vzpomínkou je pro Ludmilu Bartoškovou cesta do Kanady. „Můj bratr tam emigroval, žil v Torontu. V roce 1967 mě pozval do Montrealu na světovou výstavu," usmívá se a přidává historku o tom, jak před odjezdem na "pasovce" ujišťovala úředníky, že ostudu neudělá. „Protože jsem nebyla soudružka," doplňuje.
Na rozdíl od vstřícných a otevřených Italů jí Kanada k srdci nepřirostla, i proto ani na chvilku neuvažovala, že by se do Československa nevrátila. 

Ideální dovolená jedině ve stanu

Strakonice – Když ještě Marie Kovářová neměla děti, jezdili na dovolené na motorce. „Na motorce bylo třeba mít co nejmíň věcí, takže si sbalili jen to nejnutnější jako je oblečení, ešusy, spacáky a malý stan. Tehdy to byl první stan, který si koupili a na rozdíl od dnešních stanů snadno promokl. „Tenkrát ještě nebyly matračky," vzpomíná na první dovolené ve dvou, „tak jsme sešili dvě prostěradla k sobě a vycpali senem, abychom nespali na tvrdé zemi."
Později s dětmi jezdila rodina už autem, jinak by to prý ani nešlo. Nejčastěji jezdili na Moravu, po Čechách nebo na Slovensko, především k vodě. Od toho se odvíjela i jejich potřebná výbava na dovolenou. „Jezdili jsme o letních prázdninách většinou na týden nebo dva, i tak jsme měli plné auto věcí," říká. Naštěstí prý všechno důležité měli, takže si nemuseli nic půjčovat od známých. Jelikož jezdili i na víkendové výlety, velký stan s předsíňkou, skládací židličky a stolek, spacáky i dvojlůžkové matračky si koupili už před první dovolenou, aby byli ve vlastním. Díky tomu, že už měli plynový vařič, starost o jídlo byla snazší. Stačilo pár kastrůlků, které se mohli dát na oheň a zbytek nádobí byl z umělé hmoty.
Později si dokonce koupili i malý nafukovací člun, který využívaly hlavně děti.

K Lipnu si brali nanejvýš vajíčka

Zubčice – Marie Pilsová ze Zubčic si nevybavuje, že by se v minulosti na letní dovolené nějak obzvlášť vybavovala nebo něco sháněla. „My si s sebou nebrali nic, protože jsme dovolenou většinou trávili v republice. A to nejvíc u Lipna v Lojzových Pasekách." Tam jezdili Pilsovi se čtyřmi dětmi, strýcem, babičkou a partou známých a vzpomínají na na to, jako na nejlepší dovolené svého života. „Tam jsme si s sebou vezli akorát tak vajíčka a nějakou tu konzervu. Jídlo jsme si kupovali až u Lipna podle potřeby," říkala s úsměvem Marie Pilsová.

K Lipnu vyrazili vždy podnikovým Barkasem a otec za nimi jel na své Jawě. „Každé ráno pak můj muž s batohem na zádech na motorce jezdil do Frymburka pro dvacet čerstvých, ještě teplých rohlíků. A když jsem potřebovala vařit, chlapi vyběhli s košíky do lesíka za chatou na houby a vždycky se vrátili s plnými." A bylo na bramboračku nebo na houbovou smaženici. Dodnes si pamatuje i velkou vypasenou zmiji, kterou při odjezdu našli v kontejneru, kam se vyhazovali odpadky.

„Ale také jsme se podívali třeba do Ruska," líčila Marie Pilsová. „Ani tam jsme si nic nebrali. Letěli jsme tam a i tam lítali letadlem do Moskvy, Leningradu, Tbilisi nebo Baku. Tam se mi hodně líbilo. Jenom jsme si s sebou povinně vzali flašku vodky na prevenci proti infekci."

Pod stan si věci půjčovali

Prachatice – Shánění stanu, karimatek, spacáků nebo dokonce volného místa v kempu nebylo kdysi příliš obvyklé.
Podle pamětníků se vše dalo koupit nebo zapůjčit od známých, či dokonce v zaměstnání.

„Na dovolenou jsme s dětmi jezdili hlavně po Čechách. Ze začátku, když byly děti ještě malé, jezdilo se hlavně do kempu," říká Marie Důrová, která se do dnešního dne ráda účastní různých zájezdů po celé České republice.
Pod stanem tak Marie Důrová trávila se svou rodinou první dovolené.

„Sehnat třeba stan nebyl až takový problém. Buď jsme měli vybaveni svoje, nebo jsme si vypůjčili od známých.
Také byla možnost půjčit si ho v práci. Takže nějaké podpultové shánění nebo fronty s dovolenou spojené v tomto směru u nás nebyly," pokračuje.

Později pak začala s rodinou jezdit na dovolené do zahraničí, především k moři. „A tam už jsme vůbec nic s sebou vlastně nepotřebovali. Já naše dovolené nemám spojené s takovými problémy," říká.
Ona sama si ani nevybavuje, že by někdo měl problémy sehnat vybaveni pod stan.
„Vždycky jsme si mezi sebou s přáteli a známými půjčili to, co druhý neměl," uzavírá.

Výbavu jsme pořizovali postupně

Jindřichův Hradec – Vitální seniorka Milena Mráčková jezdila pod stan společně s manželem. „Měli jsme takový středně velký stan, ale muselo se na to šetřit," říká.

Na dovolenou vyráželi manželé Mráčkovi autem. „Jezdili jsme dost, když jsme byli ještě mladí. Projeli jsme Krkonoše, Tatry, jezdili jsme všude po republice," vzpomíná seniorka. Jen do zahraničí se dostali jen jednou. Jak říká, tehdy se ještě dalo stanovat „na divoko" a nemuselo se hledat volný kemp a ještě za něj platit. „Dneska už by to nešlo, ale tehdy jsme prostě zastavili, kde se nám to zrovna líbilo, postavili jsme stan a bylo," popisuje Milena Mráčková.

Všude, kde se rozhodli utábořit, si také vařili. „Vozili jsme si s sebou malý vařič, ale také nádobí," říká a pokračuje ve vyprávění: „Spalo se ve spacáku, a to víte, když byl nějaký levnější jednoduchý, tak se člověk ještě přikryl dekou."

Podle Mileny Mráčkové se muselo na dovolenou šetřit. „Nebylo to ani jednoduché, ale ani zase tak složité," říká a dodává, že si zkrátka všechno potřebné pořizovali postupně. „Prostě jsme věci získávali podle toho, jak byly prostředky." Do stanu si tak postupně na spaní pořídili nafukovací matrace, ale také například skládací židličky, stolek a další věci potřebné ke kempování. ⋌

Stany tehdy vyráběli bez podlážky

Písek – Byla to těžká doba, kdo chtěl někam cestovat, neměl na růžích ustláno. Jet do zahraničí k moři? Problém. A třeba jen na Šumavu? Taky problém. Stan, spacák, alespoň základní vybavení na vaření, kvalitní loď pro sjíždění řeky, ale i další věci, to prostě sehnat v obchodě nebylo jen tak jednoduché. Když člověk neměl známosti, bylo to složité. „Od druhé měšťanky jsem vždy v červenci o prázdninách chodil na brigády a vydělával si peníze, abych si se starším bratrem koupil stan áčko. Tehdy se ještě vyráběly bez podlážky," vzpomíná Václav Profant z Písku.

„Do stanu jsme nanosili větve, trávu i vespod hrubší, navrch jemnější, a všechno jsme pak přikryli celtou. Spacáky tehdy nebyly, a tak nám maminka sešila silnou deku jako pytel. Ten jsme nacpali do futrálu z folie od batohů s letákama. A když byla k ránu zima, stačilo zapálit svíčku, ta dokázala stan vytopit," usmívá se.

Vařili jsme všechno na ohni v kotlíku a jedli z ešusů. K základnímu vybavení měl každý pořádný nůž a nechyběla sekyrka. Tenkrát žádné kempy nebyly, a tak jsme stanovali na Vltavě před zatopením přehradou, na Lužnici pod Bechyní, u Lenory na Šumavě, a nebo u Husinecké přehrady.
Při odchodu jsme po sobě vždy uklidili, takže zbylo jen ohniště z kamenů, které použili další, kteří přišli po nás," dodal Václav Profant.

Autor: Redakce

17.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zámečník19 000 Kč

Zámečníci strojů montážní zámečník, svářeč ZE1. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: ŘP - B, kontakt tel. 8:00 - 17:00. Pracoviště: Znts projekt s.r.o., Na Zahrádkách, č.p. 109, 391 37 Chotoviny. Informace: Tomáš Straka, +420 608 532 347.

Bankovnictví a finanční služby - Bankovnictví a finanční služby Účetní22 000 Kč

Účetní všeobecní samostatná účetní. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Účtování o fakturách přijatých, Fakturace na základě podkladů oddělení logistiky a obchodu, Účtování a zpracování cestovních příkazů, Vyúčtování operací na platebních kartách, Účtování o hotovostních dokladech v české měně a valutách, Účtován o ceninách, Účtování o DPH, kontrola účetních dokladů z hlediska DPH, Zpracování DPH Slovensko a účtování dokladů s tím souvisejících, Součinnost s oddělením logistiky ve věci účtování skladových pohybů, Spolupráce s dalšími odděleními zaměstnavatele, Zpracování pomocných daňových agend (silniční daň, daň z nemovitosti atp.), Zpracování statistických výkazů, Inventarizace a příprava podkladů pro audit a daňové přiznání, Administrativní asistence a spolupráce s ekonomickým ředitelem, Obchodní korespondence dle pokynů ekonomického ředitele, zodpovědnost za včasné a správné účtování, výnosy, náklady, pokladna, bankovní účet, sklad a další, kontrola správnosti a odpovědnost za účtování, spolupráce na měsíčních uzávěrkách., podílí se na otevírání bankovních účtů, úhradě plateb společnosti, evidenci bankovních výpisů, provádí zúčtování účetních operací uvedených na bankovních výpisech; účtuje o majetku společnosti, vede účetní evidenci hmotného a nehmotného investičního majetku a provádí zúčtování účetních odpisů; připravuje podklady pro vyřazení hmotného a nehmotného investičního majetku; Další samostatné účetní práce (vnitřní účetní doklady, kontrola, atp.), Plní další úkoly související s prací podle pokynů nadřízeného, Požadované dovednosti: min. 2 roky praxe na pozici samostatné účetní, znalost SAP výhodou, proaktivní přístup, systematičnost, pečlivost, výborná znalost MS Excel, znalost finančního účetnictví , Výuka RJ, výuka AJ, kurzy, školení, kontakt e-mailem. Pracoviště: Bauer technics a.s., 391 62 Stádlec. Informace: Martina Kotoučková, +420 739 529 519.

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Technik25 000 Kč

Technici elektronici technik elektro - cenové nabídky. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: , -vzdělání SŠ s maturitou v oboru elektro, -praxe nutná, -dobrá znalost práce na PC - MS OFFICE, -ŘP skupiny B, -ochota se vzdělávat, -samostatnost, spolehlivost, zodpovědnost, -prokázání bezúhonnosti - výpis z evidence Rejstříku trestů, Náplň práce:, -tvorba cenových kalkulací elektromontáží a rozváděčů, -komunikace s dodavateli a zákazníky, Nabízíme:, -zaměstnanecký poměr na dobu neurčitou, -zaměstnanecké benefity (příspěvek na stravování, penzijní připojištění), -školení a kurzy v oboru elektro v ČR a EU, -výuka cizích jazyků AJ, -školení dle vyhl. č.50 §6 - §10, -odborný a platový růst, -plat 25 000 - 35 000Kč/měsíc, bude upřesněno na osobním pohovoru, kontakt e-mailem. Pracoviště: Elektroprof a.s., pracoviště, Bydlinského, č.p. 2964, 390 02 Tábor 2. Informace: Marcela Křemenová, +420 381 256 255-kl.37.

Ochrana a ostraha - Ochrana a ostraha Strážný5 000 Kč

Pracovníci ostrahy, strážní strážný pracovník ostrahy. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 5000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Ostraha objektu, pochůzková činnost, evidence vozidel a návštěv. Kontakt: tel. 8,00 hod - 15,00 hod.. Pracoviště: Perseid.cz s.r.o., pracoviště v soběslavi, Na Pískách, č.p. 420, 392 01 Soběslav. Informace: Dagmar Mikolášková, +420 724 824 408,388 311 333.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Již nejsou mezi námi

Ilustrační foto

Návštěva zoo za dobrovolné vstupné

DON představí Mysterium času

Tábor - Divadlo Oskara Nedbala uvede ve čtvrtek od 19 hodin představení složené ze tří inscenací s hudbou českých skladatelů v podání sólistů Pražského komorního baletu. Tři mladí choreografové představí na prknech jeviště své rozdílné chápání faktoru času.

Návrat branné výchovy? Názory ředitelů se liší

Táborsko/ANKETA/ - Vzdělávací předmět branná výchova v roce 1991 zcela zanikl. Vláda však nyní zvažuje jeho opětovné zavedení. Ředitelé ze základních škol nejsou zajedno.

Okresní hokejový přebor na Táborsku se přiřítil ke čtvrtfinálovým branám

Táborsko – Okresní hokejový přebor na Táborsku stanul před čtvrtfinálovými komnatami. Ještě před jejich otevřením došlo ke změnám v obsazení vyřazovacích bojů.

Prověřte své znalosti z matematiky v dnešním testu Deníku

Dostali byste se na střední školu? Zkuste si, jak těžké to mají žáci při přijímacích zkouškách. V dnešním tištěném Deníku najdete druhý z testů, které jsme pro vás připravili. Prověří vaše znalosti matematiky. Příští týden vás pak čeká další test. Kupte si Deník a ověřte znalosti své i znalosti svých dětí. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT