VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Senioři vzpomínají, jak se kdysi chystali na dovolenou

Jižní Čechy - Retrospektivní seriál jihočeských Deníků vás nachá nahlédnout do batohů cestovatelů v době socialismu. 

17.6.2013
SDÍLEJ:

Pavla Pešičková z Tábora.Foto: Josef Musil

Do batohu sbalila deku a paštiku

Tábor – Podle devětasedmdesátileté Pavly Pešičkové z Tábora měli lidé dříve mezi sebou více důvěry. Proto se nebála společně se svojí kamarádkou pouze sbalit batoh a vydat se stopem na Moravu a Slovensko. „Bylo nám dvacet a vzaly jsme si jenom deku, nějakou tu paštiku a prostě jsme vyrazily. Nebály jsme se. Naopak jsme měly pocit, že se nám nemůže nic stát," konstatovala Pavla Pešičková.
Jak sama říká, dívky přespávaly po senících a nebo internátech. „Byly zrovna prázdniny, takže internát byl prázdný a mohly jsme tam přespat zadarmo," podotkla. Domů si vždy přivezla nezapomenutelné zážitky. „Potkaly jsme dokonce filmaře. Vzali nás s sebou a dělali, že jsme taky od štábu. Byli točit nějaké Slovenky v krojích, jak sbírají borůvky. Jeden z nich se do mě dokonce zakoukal a pak za mnou přijel," vzpomíná.
Lidé mohli dříve vyjet do Maďarska, Bulharska či Rumunska. Pavla Pešičková poprvé vycestovala až v roce 1961. „Jednou jsme již měli objednaný zájezd v Rumunsku. Ale otěhotněla jsem, tak jsme ho zrušili. Představte si, že jsem v životě neviděla moře," vypráví. „Jezdili jsme s manželem po Čechách, třeba k Orlické přehradě. To, co jsme si s sebou vezli, nebylo těžké sehnat. Moc jsme toho nepotřebovali," míní. 

Dva měsíce před válkou jí stačily na cestu šeky

České Budějovice – Třiadevadesátiletá Ludmila Bartošková cestování miluje a milovala celý život.
Nejraději vzpomíná na svou cestu, kdy v osmnácti letech vyrazila se svým o deset let starším nápadníkem automobilem skrz celou Itálii. „Jel s námi tehdy můj starší bratr, jinak to tenkrát nešlo," usmívá se s jiskrou v oku. „Rodiče mi nedovolili, abych jela sama. Můj budoucí manžel koupil automobil a jeli jsme. Jen tak. Vzali jsme si s sebou jen peníze a šeky," vzpomíná.
V horkém létě 1939, kdy do začátku světové války zbývaly už jen týdny, vyzdobila trojice svůj vůz československou vlaječkou a vydala se na dlouhou cestu přes tehdy rozbouřenou Evropu. „Projížděli jsme okolo Berchtesgadenu, Hitlerova alpského sídla. Dnes už to možná moc lidí nezná, ale pro mě je to historie," říká Ludmila Bartošková.
Itálii si okamžitě zamilovala. Nejen kvůli krásám země, ale především kvůli lidem. „Italové jsou úžasní, moc hodní a otevření lidé," chválí a vzpomíná i na to, jak se Italové chovali, když zpozorovali československou vlajku. „Naše země měla ve světě vysoký kredit. Ale stejně se nás všichni ptali, co tam děláme, když bude brzy válka," dodává.
Do Itálie se po dlouhých letech, už na sklonku 80. let, vrátila. „Byla jsem po operaci kyčle, ale hrozně jsem se tam ještě chtěla podívat. Riskla jsem to," vypráví o další cestě na slunný jih, kde si užila ve venkovním amfiteátru na Lago Di Garda operu.
Další silnou vzpomínkou je pro Ludmilu Bartoškovou cesta do Kanady. „Můj bratr tam emigroval, žil v Torontu. V roce 1967 mě pozval do Montrealu na světovou výstavu," usmívá se a přidává historku o tom, jak před odjezdem na "pasovce" ujišťovala úředníky, že ostudu neudělá. „Protože jsem nebyla soudružka," doplňuje.
Na rozdíl od vstřícných a otevřených Italů jí Kanada k srdci nepřirostla, i proto ani na chvilku neuvažovala, že by se do Československa nevrátila. 

Ideální dovolená jedině ve stanu

Strakonice – Když ještě Marie Kovářová neměla děti, jezdili na dovolené na motorce. „Na motorce bylo třeba mít co nejmíň věcí, takže si sbalili jen to nejnutnější jako je oblečení, ešusy, spacáky a malý stan. Tehdy to byl první stan, který si koupili a na rozdíl od dnešních stanů snadno promokl. „Tenkrát ještě nebyly matračky," vzpomíná na první dovolené ve dvou, „tak jsme sešili dvě prostěradla k sobě a vycpali senem, abychom nespali na tvrdé zemi."
Později s dětmi jezdila rodina už autem, jinak by to prý ani nešlo. Nejčastěji jezdili na Moravu, po Čechách nebo na Slovensko, především k vodě. Od toho se odvíjela i jejich potřebná výbava na dovolenou. „Jezdili jsme o letních prázdninách většinou na týden nebo dva, i tak jsme měli plné auto věcí," říká. Naštěstí prý všechno důležité měli, takže si nemuseli nic půjčovat od známých. Jelikož jezdili i na víkendové výlety, velký stan s předsíňkou, skládací židličky a stolek, spacáky i dvojlůžkové matračky si koupili už před první dovolenou, aby byli ve vlastním. Díky tomu, že už měli plynový vařič, starost o jídlo byla snazší. Stačilo pár kastrůlků, které se mohli dát na oheň a zbytek nádobí byl z umělé hmoty.
Později si dokonce koupili i malý nafukovací člun, který využívaly hlavně děti.

K Lipnu si brali nanejvýš vajíčka

Zubčice – Marie Pilsová ze Zubčic si nevybavuje, že by se v minulosti na letní dovolené nějak obzvlášť vybavovala nebo něco sháněla. „My si s sebou nebrali nic, protože jsme dovolenou většinou trávili v republice. A to nejvíc u Lipna v Lojzových Pasekách." Tam jezdili Pilsovi se čtyřmi dětmi, strýcem, babičkou a partou známých a vzpomínají na na to, jako na nejlepší dovolené svého života. „Tam jsme si s sebou vezli akorát tak vajíčka a nějakou tu konzervu. Jídlo jsme si kupovali až u Lipna podle potřeby," říkala s úsměvem Marie Pilsová.

K Lipnu vyrazili vždy podnikovým Barkasem a otec za nimi jel na své Jawě. „Každé ráno pak můj muž s batohem na zádech na motorce jezdil do Frymburka pro dvacet čerstvých, ještě teplých rohlíků. A když jsem potřebovala vařit, chlapi vyběhli s košíky do lesíka za chatou na houby a vždycky se vrátili s plnými." A bylo na bramboračku nebo na houbovou smaženici. Dodnes si pamatuje i velkou vypasenou zmiji, kterou při odjezdu našli v kontejneru, kam se vyhazovali odpadky.

„Ale také jsme se podívali třeba do Ruska," líčila Marie Pilsová. „Ani tam jsme si nic nebrali. Letěli jsme tam a i tam lítali letadlem do Moskvy, Leningradu, Tbilisi nebo Baku. Tam se mi hodně líbilo. Jenom jsme si s sebou povinně vzali flašku vodky na prevenci proti infekci."

Pod stan si věci půjčovali

Prachatice – Shánění stanu, karimatek, spacáků nebo dokonce volného místa v kempu nebylo kdysi příliš obvyklé.
Podle pamětníků se vše dalo koupit nebo zapůjčit od známých, či dokonce v zaměstnání.

„Na dovolenou jsme s dětmi jezdili hlavně po Čechách. Ze začátku, když byly děti ještě malé, jezdilo se hlavně do kempu," říká Marie Důrová, která se do dnešního dne ráda účastní různých zájezdů po celé České republice.
Pod stanem tak Marie Důrová trávila se svou rodinou první dovolené.

„Sehnat třeba stan nebyl až takový problém. Buď jsme měli vybaveni svoje, nebo jsme si vypůjčili od známých.
Také byla možnost půjčit si ho v práci. Takže nějaké podpultové shánění nebo fronty s dovolenou spojené v tomto směru u nás nebyly," pokračuje.

Později pak začala s rodinou jezdit na dovolené do zahraničí, především k moři. „A tam už jsme vůbec nic s sebou vlastně nepotřebovali. Já naše dovolené nemám spojené s takovými problémy," říká.
Ona sama si ani nevybavuje, že by někdo měl problémy sehnat vybaveni pod stan.
„Vždycky jsme si mezi sebou s přáteli a známými půjčili to, co druhý neměl," uzavírá.

Výbavu jsme pořizovali postupně

Jindřichův Hradec – Vitální seniorka Milena Mráčková jezdila pod stan společně s manželem. „Měli jsme takový středně velký stan, ale muselo se na to šetřit," říká.

Na dovolenou vyráželi manželé Mráčkovi autem. „Jezdili jsme dost, když jsme byli ještě mladí. Projeli jsme Krkonoše, Tatry, jezdili jsme všude po republice," vzpomíná seniorka. Jen do zahraničí se dostali jen jednou. Jak říká, tehdy se ještě dalo stanovat „na divoko" a nemuselo se hledat volný kemp a ještě za něj platit. „Dneska už by to nešlo, ale tehdy jsme prostě zastavili, kde se nám to zrovna líbilo, postavili jsme stan a bylo," popisuje Milena Mráčková.

Všude, kde se rozhodli utábořit, si také vařili. „Vozili jsme si s sebou malý vařič, ale také nádobí," říká a pokračuje ve vyprávění: „Spalo se ve spacáku, a to víte, když byl nějaký levnější jednoduchý, tak se člověk ještě přikryl dekou."

Podle Mileny Mráčkové se muselo na dovolenou šetřit. „Nebylo to ani jednoduché, ale ani zase tak složité," říká a dodává, že si zkrátka všechno potřebné pořizovali postupně. „Prostě jsme věci získávali podle toho, jak byly prostředky." Do stanu si tak postupně na spaní pořídili nafukovací matrace, ale také například skládací židličky, stolek a další věci potřebné ke kempování. ⋌

Stany tehdy vyráběli bez podlážky

Písek – Byla to těžká doba, kdo chtěl někam cestovat, neměl na růžích ustláno. Jet do zahraničí k moři? Problém. A třeba jen na Šumavu? Taky problém. Stan, spacák, alespoň základní vybavení na vaření, kvalitní loď pro sjíždění řeky, ale i další věci, to prostě sehnat v obchodě nebylo jen tak jednoduché. Když člověk neměl známosti, bylo to složité. „Od druhé měšťanky jsem vždy v červenci o prázdninách chodil na brigády a vydělával si peníze, abych si se starším bratrem koupil stan áčko. Tehdy se ještě vyráběly bez podlážky," vzpomíná Václav Profant z Písku.

„Do stanu jsme nanosili větve, trávu i vespod hrubší, navrch jemnější, a všechno jsme pak přikryli celtou. Spacáky tehdy nebyly, a tak nám maminka sešila silnou deku jako pytel. Ten jsme nacpali do futrálu z folie od batohů s letákama. A když byla k ránu zima, stačilo zapálit svíčku, ta dokázala stan vytopit," usmívá se.

Vařili jsme všechno na ohni v kotlíku a jedli z ešusů. K základnímu vybavení měl každý pořádný nůž a nechyběla sekyrka. Tenkrát žádné kempy nebyly, a tak jsme stanovali na Vltavě před zatopením přehradou, na Lužnici pod Bechyní, u Lenory na Šumavě, a nebo u Husinecké přehrady.
Při odchodu jsme po sobě vždy uklidili, takže zbylo jen ohniště z kamenů, které použili další, kteří přišli po nás," dodal Václav Profant.

Autor: Redakce

17.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Mechanici a opraváři osobních automobilů 25 000 Kč

Mechanici a opraváři osobních automobilů Automechanik s praxí. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: oprava osobních vozidel, provádění demontáží, používání a obsluha diagnostických zařízení pro kontrolu technického stavu vozidel, zodpovědnost za vlastní výsledky., Požadujeme: schopnost samostatně pracovat, odpovědnost a pečlivost, kvalitu odvedené práce, týmovou spolupráci, ŘP.sk. B, výpis z RT., Pracovní doba: Po-Pá 8:00-17:00 hodin. Pracoviště: Andy-auta s.r.o., Vožická, č.p. 2504, 390 02 Tábor 2. Informace: Zuzana Jirousková, .

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 12 200 Kč

Chovatelé drůbeže ošetřovatel/ka drůbeže. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Do provozu v Ústrašicích přijmeme pracovnici/pracovníka pro manipulaci a péči o zvířata. Požadujeme kladný vztah ke zvířatům, trestní bezúhonnost, manuální zručnost, pečlivost a časovou flexibilitu., 25 dní dovolené, 3 dny sick days, závoz obědů, podnikové akce, příspěvek na kulturní akce, masáže, obědy, naturální mzda, penzijní připojištění, kontak: tel. (7:00 - 16:00) e-mailem. Pracoviště: Mezinárodní testování drůbeže, státní podnik, 390 02 Tábor 2. Informace: Jana Vránová, +420 723 079 294.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 20 000 Kč

Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) řidič nákladních automobilů. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Praxe min. 1 rok, komunikativnost, řidičský průkaz skupiny C a CE, profesní průkaz řidiče, čistý trestní rejstřík, posudek pracovně psychické způsobilosti, výpis z bodového hodnocení řidiče, organizační schopnosti, flexibilita, loajalita k firmě. Provádí manipulaci v rámci úseku - přejímá a odpovídá za zboží převzaté ze skladu HV, realizuje expedici, zodpovídá za řízení, údržbu a drobné opravy silničního motorového vozidla. mzda 20000,- + prémie až do výše 20% + diety, kontakt tel. nebo e-mailem. Pracoviště: Pt servis konzervárna spol. s r.o., Purkyňova, č.p. 1000, 390 02 Tábor 2. Informace: Martina Žirovnická, +420 381 201 151.

Zdravotnictví - Zdravotnictví Pracovníci přímé obslužné péče v 18 120 Kč

Ostatní pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče Pracovník v sociálních službách se zaměřením na základní výchovnou nepedagogickou činnost. Požadované vzdělání: úsv. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 18120 kč, mzda max. 27310 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: , minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a splnění odborné způsobilosti dle § 116 odstavce 5 písmena b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, podmínkou, znalost zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a standardů sociálních služeb velkou výhodou, praxe v sociálních službách Domov pro seniory nebo Domov se zvláštním režimem velkou výhodou, práce na PC (všeobecná znalost + Microsoft Office, Microsoft Outlook), pečlivost, spolehlivost, empatický přístup, dobré komunikační schopnosti, aktivní přístup, řidičský průkaz skupiny B, aktivní řidič, Nástup: dle dohody , Kontakt: Jana Zadražilová, pověřená vedením organizace - tel.: 775 246 104 , Přihláška do výběrového řízení: Přihláškou do výběrového řízení je osobní doručení životopisu Janě Zadražilové. , Životopisy doručujte osobně po předchozí telefonické domluvě s Janou Zadražilovou., příspěvek na stravování. Pracoviště: Domov pro seniory budislav, 392 01 Soběslav. Informace: Jana Zadražilová, +420 775 246 104.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řemeslná akce na mlýně Posečeno, sklizenofoto
31

Řemeslná akce na mlýně Posečeno, sklizeno

Mezinárodní folklorní festival v Písku.
18

Folklorní festival v sobotu nabídl hlavní program

Hokejisté Tábora mají v kapse první letní vítězství

Tábor – Již třetí přípravné utkání odehráli hokejisté druholigového Tábora. Po porážkách 3:7 v Havlíčkově Brodě a 6:7 po prodloužení na ledě Kobry Praha, se poprvé představili doma.

Nové dresy píseckým fotbalistům k radosti z výhry nepomohly

Písek - Česká fotbalová liga pokračovala 2. kolem, v jehož rámci se po úvodní porážce v Králově Dvoře Písečtí poprvé představili vlastním fanouškům. K Otavě přijel nepříjemný Benešov, v jehož táboře se před startem soutěže událo několik významných změn, ale na herní projev to, zdá se, velký vliv zatím nemá. Hosté si totiž z Písku odvezli dva body.

Na šedesát traktorů soutěžilo na hřišti v Dráchově

Dráchov – V sobotu kolem jedenácté hodiny se na hřiště za dráchovským mostem začaly sjíždět všelijaké traktory a traktůrky.

Kde se můžete pobavit v neděli na Českokrumlovsku

Českokrumlovsko - Zajeďte si na pouť a výstavu ve Zlaté Koruně, nebo zkuste některý ze sportů na festivalu v Lipně nad Vltavou.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT