Libor Matoušek, Vendula a Martin Špáňovi, Aneta a Radka Křivánkovy, Tomáš Vaněk a Libor Koten. Tak to je sedmička statečných, kteří se letos zúčastnili již sedmé čertovské plavby po Lužnici. Jak prozradila Aneta Křivánková, na začátku to byl jen z nudy plán a teď už tradice.

„To vymyslel můj tatínek, jednou jsme se tak nějak nudili a z táty vypadl takový nápad, že pojedeme na vodu a ještě k tomu v maskách čertů. Tak jsme se sebrali a jeli."

V té době jí bylo 14 let a maminka ji potom prý málem uškrtila. Aneta ale přežila, protože maminka se o všem dozvěděla až když všechny viděla živé a nevykoupané. Poprvé do lodí usedli pouze čtyři nadšenci, postupně se někteří odvážlivci přece jen přidali a jiní zase odpadli. Jedna koupel v mrazivé vodě zřejmě stačí na celý život.

Petr Kučera to ví nejlépe. „Normálně jsme jeli, ale nějak jsme to nevychytali a pod jezem se otočili. Bylo to super… Fakt, ani jsme nemarodili, a ani zima nebyla, protože jsme byli vyhřátí z rumu. Od té doby jsem nebyl, spíš ale že se mi nechce," říká, ale přiznává, že plavbu kamarádům nezávidí.

První ročníky ještě vypadaly jarně, protože nebyl sníh, poslední tři se už ale sype v teď v sobotu se strhla taková vánice, že se se startem chvíli čekalo. Ale již prý bylo i hůř: „Jednou dokonce byla řeka zamrzlá, a to bylo hrozný. Nevzdali jsme se, ale museli se prorážet jako ledoborci," vysvětlila Aneta Křivánková.

 Jezy zkušení vodáci, kteří znají každou zátočinu Lužnice i Vltavy, při současném stavu vody zvládají, jedině ten pod lázněmi přenášejí. První zastávku měli U Ježka a dalšího něco dobrého do žaludku si pak dopřáli v cíli na Harrachovce. Jak jsme se dozvěděli na břehu, prý se tam v neoprenech i koupou. U toho jsme ale už nebyli, tak nepotvrdíme.