Každý kraj má podle něj specifický způsob dobrovolného odchodu ze života, který dlouhodobě převažuje nad ostatními. „Standardně se lidé věší, nebo skočí pod vlak, prášky užívají méně, protože k nim nemají jednoduchý přístup,“ popsal David Tuček.

Každý kraj, jiný mrav

Jihočeši mají takovou svou raritu. „Historicky nejčastěji sahají po zbrani, nemáme nikde tak vysoké procento sebevražd střelnou zbraní jako v jižních Čechách,“ upozornil Tuček. V Moravskoslezkém kraji vede lano, Středočeši preferují smrt na kolejích a na Plzeňsku jsou oblíbené skoky z výšek.

close Počty sebevražd od září 2020 do 15. června 2021. info Zdroj: Deník zoom_in Počty sebevražd od září 2020 do 15. června 2021.

Počty sebevražd podle jeho slov rostly během pandemie. „Čísla se vymykají také od letošního března. Kdy se Jihočeský kraj podílí až třetinou na celkovém počtu sebevražd v námi obsluhovaném území České republiky,“ upozornil Tuček s tím, že od března se v našem kraji vyskytuje brutální nárůst lidí, co si sáhli na život. „Červenec nám to trochu zkresluje, protože zatím máme data jen k půlce měsíce,“ uvedl jednatel lékařů provádějících poslední ohledání.

Na přibývajícím počtu sebevražd se podepsala opatření vlády týkající se koronaviru. Z celkového počtu ohledaných zesnulých jde asi o 30 procent. „V každém případě je tendence stoupající,“ podotkl. U dětí a mladých lidí extrémní nárůst nepozoruje. „Sebevraždy se vyskytují napříč věkovými skupinami, žádná z nich nepřevažuje,“ zmínil David Tuček.

Úmrtí celkem poklesly

Data pochází od jeho koronerů, kteří ohledávají těla zesnulých mimo nemocniční zařízení v Královohradeckém, Jihočeském, Plzeňském, Středočeském, Zlínském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. „Pro představu naši lékaři vyšetřili celkem od 2100 zesnulých v září, přes maximum 2 500 těl v listopadu až k poklesu na 1 500 prohlídek v letošním květnu,“ vyčíslil jednatel ohledávačů mrtvol.

Četnost sebevražd kolísá s počtem provedených prohlídek do února. „Následně pak opět stoupá od března, přitom počet prohlídek neustále klesal,“ okomentoval získaná čísla v praxi.

Sebevraždy řeší individuálně

Jak se sebevraždy vyšetřují, doplnil tiskový mluvčí policie Milan Bajcura. „Každá sebevražda vyžaduje individuální přístup, jedná se vždy o velmi smutný příběh okruhu lidí, nejen samotné osoby, která si sáhla na život, ale i jeho rodiny a přátel,“ vysvětlil Milan Bajcura.

Každý případ řeší policisté místně příslušného obvodního oddělení a současně kriminální služba. „To je z toho důvodu, aby se vyloučilo pochybení a cizí zavinění,“ upřesnil Milan Bajcura.

Policisté tak nenechávají nic náhodě, a každé tělo se musí podle zákona podrobit i soudní pitvě. To i z toho důvodu, že v před dvaceti lety manželé Jaroslav a Dana Stodolovi páchali trestnou činnost a své sériové a loupežné vraždy seniorů maskovali za sebevraždy. Jedna z jejich celkového počtu osmi obětí pocházela dokonce z Jindřichohradecka.

Sebevražda je jevem společenským a o osvětu hlásal už T. G. Masaryk. „Lidé mají úzkost, deprese, jsou zavření před světem. Ne, vždy po sobě zanechají zprávu, kde vysvětlí své chování. Z lidského hlediska se proto jako policie k sebevraždám vyjadřujeme jen minimálně,“ upozornil. Moderním trendem mladých je zveřejňování záměrů na sociálních sítí. Většinou jde o vzbuzení zájmu u okolí, takže si ve finále ani na život sáhnout nechtějí, jen vyžadují pozornost.

Postcovid se nastěhoval na psychiatrii

Vysoký nárůst pacientů do 18 let pozoruje i ředitelka největší české Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Iva Hodková. „Přibyly děti s úzkostmi, se sociálními fobiemi, depresemi, psychotickými stavy, poruchami příjmu potravy, se sebepoškozováním a pokusy o sebevraždu. Dokonce je nárůst i výrazně zhoršených dětí s autismem,“ míní primářka.

U dětí kvůli opatřením proti šíření covid-19 došlo k rozpadu denního režimu. „Mimo jiné častěji trpí poruchami spánku či jsou závislé na internetu,“ uvedla Hodková.

Na rozdíl od dospělých, kteří se navracejí z takzvaného home office pozvolna, u dětí jako by se na to zapomnělo. „Při návratu do škol je na ně vyvíjen enormní tlak a některé to nezvládají. Přizpůsobit se novému režimu skoro po roce je pro ně velká psychická zátěž,“ popsala situaci s tím, že postcovid se jim nastěhoval na dětskou psychiatrii.